Travná leží uprostřed Rychlebských hor při horním toku Javornického potoka, při silnici, která vede z Javorníka na jihozápad ke státním hranicím s Polskem.
Bývalou ves dnes představuje jenom skupina roztroušených domů se střední nadmořskou výškou 483 m; až na státní hranici se nachází vrchol hory Travné (712 m).
Okruh přes Boží horu a Rychlebské lomy nedaleko obce Žulová nabízí poutníkům krásný rozhled a možnosti běžeckých tras, včetně prvního úseku s zabraním a zvládnutím stoupání.
Obtížnost různých tras je různorodá: od lehkých až po těžké, s délkami od několika kilometrů po desítky kilometrů a s významnými výškovými rozdíly.
První zmínka o Travné pochází z roku 1295, kdy došlo ke sporu mezi vratislavským biskupem Janem Romkem a knížetem Bolkem z Rirstenberku, který ves dosadil a vybíral clo na hranici mezi Kladskejskem a Slezskem.
Historie a proměny Travné
Travná (Krutvald) byla na počátku 14. století poměrně velkou vsí se 40 lány a díky svému významu a vzhledem ke strategické poloze se jí zmocnili loupeživí Haugwitzové sídlící na hradě Frýdberk.
Travnou pak od nich vykoupil v roce 1358 vratislavský biskup, který ji dále svěřoval jako léno různým držitelům.
V 16. století tu byl hamr, takže se v okolí zřejmé dolovala železná ruda.
Za třicetileté války ves značně trpěla průchody vojsk a stejně tak tomu bylo o sto let později za sedmileté války.
Po sedmileté válce roku 1770 ji biskup Schaffgotsch spojil s lénem Vlčice a v majetku rodu Schaffgotschů zůstala Travná až do roku 1919, kdy se stala součástí velkostatku Bílá Voda.
Roku 1725 tu byl postaven a o dvacet let později ještě rozšířen dnes již neexistující kostel, ale ke zřízení lokálie u kostela došlo až roku 1782.
V polovině 18. století připadla ves do soudního okresu Javorník v politickém okrese Frývaldov - a patřila v tomto rámci k nejchudším.
Obyvatelé si vedle zemědělství vydělávali spíše v lese a domáckým přadláctvím, které však v průběhu času upadalo.
V druhé polovině 19. století byla v okolí určitý čas dolována železná ruda.
Přínosem pro Travnou bylo postavení poutní kaple Panny Marie La Salettské v roce 1851 a její rozšíření v roce 1858, ke které přicházela procesí věřících z širokého okolí a z obou stran státní hranice.
V letech 1879 až 1892 byl ve vsi postaven i nový kostel Neposkvrněného Početí P. Marie, což dále posílilo duchovní význam místa.
Politická orientace zdejšího německého obyvatelstva byla stejná jako v ostatních obcích na Javornicku, a to platilo i pro jeho osudy za druhé světové války a po roce 1945.
Ves byla po odsunu německého obyvatelstva osídlována velmi obtížně a pomalu.
Poutní kaple, kostel a křížová cesta
Podle dobových zpráv prý ochořela Veronika Eichingerová a na jejím motivu vznikla poutní kaple, která se stala důležitým místem modlitby.
Původně to byla jen malá dřevěná kaplička, spíše Boží muka; Veronika nechala od malíře Josefa Neugebauera namalovat oltářní obraz.
Zvěsti o zázračné moci vody napomohly rozšíření poutního místa; studánka objevená při stavbě nové kaple v roce 1889 pramen vyvěrá kousek od kaple a má kamennou obezdívku s výklenkem pro sochu Panny Marie.
Stará kaplička nestačila náporu poutníků a proto byla vybudována nová zděná kaple, vysvěcená v roce 1891; nový obraz pro kapli vytvořil vídeňský malíř Josef Kessler.
Vedle kaple vznikla i křížová cesta, která se vine do kopce nad kaplí a má 14 zastavení; na Javornicku je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Křížová cesta byla postavena roku 1894 v blízkosti poutní kaple La Salette a představuje čtrnáct novogotických zděných výklenkových kaplí s plastikou ve výklenku.
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a poutní duch místa
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Travné je novogotický kamenný a působí impozantně i dnes, což dokládá velkost vesnice před odsunem německého obyvatelstva.
Kostel byl vybudován v letech 1878-1882 v kombinaci novorománského a novogotického stylu; projekt vypracoval vídeňský architekt Fridrich von Schmidt na popud vratislavského arcibiskupa Förstera.
Klenba stropu je tvořena 7 poli a klenební žebra jsou zakončeny svorníky tvaru růže; varhany v jižní kruchtě jsou od firmy Rieger z Krnova; mobiliář je novogotický z dílny mistrů z Vídně a Vratislavi.
Historické souvislosti a nádech regionu
Ves se jmenovala až do roku 1948 Valdek (německy Waldek), což znamená lesní kout; obecní pečetní znak zobrazoval listnatý strom s ptáčkem.
První podrobnější zprávy o vesnici jsou z roku 1585, kdy v ní hospodařilo 25 sedláků a 5 dědičných zahradníků; po třicetileté válce bylo v ní 16 sedláků a 17 zahradníků.
Po roce 1848 ves připadla do okresu Javorník a patřila k nejchudším; obyvatelé si vydělávali zemědělstvím, lesem a domáckým přadláctvím, které postupně upadalo.
Po spojení se Zálesím byl v okolí prováděn geologický průzkum a zahájena těžba uranové rudy, která v roce 1968 skončila.
Hranice s Polskem rozdělují dřívější Hoštice a dnes jsou jejich části součástí různých regionů; z bývalých hranic vznikla kulturní a historická kontinuita mezi oběma stranami.
Trasa a rekreační možnosti v okolí Travné
Okolí Travné nabízí několik běžeckých, turistických a trailových okruhů, z nichž některé vedou podél polské hranice a ke kopcům Rychlebských hor.
Webkamery Paprsek, Smrkový okruh a další trasy poskytují informace o obtížnosti a délce, zvádnutelných stoupáních a výškových rozdílech.
Mezi atraktivní trasy patří i Smrkový okruh, který vás zavede na nejvyšší vrchol Rychlebských hor - Smrk (1 127 m n. m.).
Pohádkový okruh je určen pro rodiny s dětmi a nabízí jednodušší trasu s nádhernými výhledy do krajiny Jeseníků.
Travná leží uprostřed Rychlebských hor a je spojena se silnicí do Polska; původně bývala ves Krautwald a po druhé světové válce změnila název na Travná.
V roce 1924 byla změněna na Krutvald a po druhé světové válce na Travná; ves je zmiňována již v roce 1296 a bývala spojena s mýtem a panstvím Frýdberka, které drželi rytíři Haugvicové.
Později statek často měnil majitele, včetně rodů Falkenhainů a Schaffgotschů, a v roce 1919 byla ves připojena k velkostatku Bílá Voda.