Člověk v dialogu je celoroční spirituálně společenský projekt, který v historickém prostoru známého poutního místa v centru Prahy otevírá nejrůznější aktuální témata s cílem přizvat návštěvníky k setkání a diskuzi. Jak nás ovlivňuje to, co slyšíme ve veřejném prostoru? Jak vznikne hate speech, který ovlivní názor velké části společnosti? A dá se s tím vůbec něco dělat?
Vybrané téma a program postupně vrství jednotlivé aktivity: výstava fotografií Lenky Kurovské a Mirka Beneše, slavnostní zahájení, panelové diskuze a projekce dokumentárních i hraných filmů, které spolu propojují historické souvislosti s aktuálními otázkami víry, kultury a veřejného prostoru. Vyprávění režiséra Otakára Schmidta k Pražskému Jezulátku nastíní, proč je tato církevní soška významná pro křesťanskou víru i pro světový kulturní fenomén, a jak se historie prolíná s současností.
Historie a význam Pražského Jezulátka
Vyprávění režiséra Otakára Schmidta o Pražském Jezulátku představuje překrásnou sošku, která přitahuje do Prahy tisíce lidí z celého světa. Seznámíme se s historickými souvislostmi jejího kultu a s jeho důležitostí pro křesťanskou víru. Fenomén Pražského Jezulátka je v dokumentárním snímku zkoumán z mnoha úhlů pohledu, které zprostředkovávají historickí a duchovní odborníci. Ozřejmují legendární svědectví i globální zhodnocení a rovněž se od nich dozvíme, jaký význam má tato soška pro řád karmelitánů, jejich život a spiritualitu.
O nejslavnějším fenoménu Prahy je další z řady poetických duchovních filmů, které režisér Otakáro Maria Schmidt již sedmým rokem připravuje pro Českou televizi. Styl těchto filmů je zárukou toho, že duchovní dokument nemusí být nudný, náboženský či aktivistický; film o Pražském Jezulátku je toho dalším dokladem. Inspirací pro pojetí tématu se stala knížka Malý princ v nás, která zapříčinila, že je poukázáno na Exupéryho inspiraci Jezulátkem při psaní Malého prince.
Malý princ v nás a Jezulátko jako leitmotiv
Malý princ v nás se může s Jezulátkem setkat. Ve filmu se tato myšlenka objevuje spíše jako leitmotiv - Král Pražské Jezulátko odpovídá. Exupéry zůstane při opravě letadla, až tak nějak biblicky, v poušti a zpytuje sám sebe, má spoustu otázek a objeví své vnitřní dítě - Malého prince. A pak může přijít Pražské Jezulátko, které odpovědi dává, neodlétá jako princ na svou planetku, ale mizí na konci filmu, na Karlově mostě v davu mezi lidmi, jako malý Král kosmu, aby nás chránil.
Věříme, že Ježíšek, náš Spasitel jako dítě, v tomto případě jako Pražské Jezulátko zůstává v nás a s námi. „Důležitá pro nás byla také myšlenka, že jsme byli soškou Jezulátka, coby český národ, obdarováni ze Španělska a tak jsme filmem chtěli Jezulátko světu, obrazně řečeno, vrátit. Navíc jsme se domluvili na odlití několika Jezulátek z českého skla uměleckým sklářem Petrem Larvou, s nimiž a s filmem pak chceme obletět světadíly a v jejich největších katedrálách skleněné Jezulátko zanechat, jako dar České republiky.“
V dokumentu, který svým hlasem doprovází Marek Eben, promluví mimo jiné arcibiskup Dominik Duka, František Lobkowicz, či převor z italského Arenzana, kde se natáčeli největší evropské slavnosti na počest našeho Pražského Jezulátka. „Říkali jsme si, že jde o světový fenomén, dokonce známější než Jan Nepomucký nebo Antonín Dvořák a začali jsme přemýšlet, jak Jezulátko přiblížit širšímu okruhu diváků u nás, kteří třeba nejsou věřící nebo jsou kriticky zaměřeni proti církvi, náboženství, křesťanství nebo přímo katolíkům,“ vzpomíná režisér na okamžiky zrodu filmu.
Setkání a meditace jako součást programu
Každý čtvrtek se pravidelně schází v prostorách kláštera otevřená skupina ke společné meditaci. Setkání začíná krátkým úvodem, půl hodiny pak trvá vlastní tichá meditace a na závěr je prostor ke sdílení či otázkám. Pokud byste se ke skupině rádi připojili, ať už jednou či opakovaně, budete vítáni. UPOZORNĚNÍ: V červenci a srpnu skupinová meditace neprobíhá. Těšíme se na vás 3. Nečekejte žádné zvláštní zážitky, že zasvítí světlo nebo zazní nějaká slova, nebo že dojde k něčemu mimořádnému. Pokud ovšem vytrváte, váš život sám se pomalu ale intenzivně rozzáří oním vnitřním světlem. Meditace mění náš přístup k životu; poznáváme sami sebe i druhé mnohem hlouběji a s větší úctou.
Laurence Freeman: Vybrat si mezi nadějí a iluzí - 1.11.2018
Programové prvky a zapojení komunity
- výstava fotografií/Lenka Kurovská, Mirek Beneš
- slavnostní zahájení
- panelová diskuze D. Červenková, J. Dovala, J. Hazlbauer, moderuje P.
- projekce filmu La settima stanza
Filmy a diskuse vytvářejí prostor pro zkoumání témat veřejného prostoru, kultury a víry, a také pro reflexi o tom, jak veřejný prostor formuje naše myšlení a jednání. Význam Pražského Jezulátka v rámci světových kulturních fenoménů a jeho vliv na architekturu a výtvarné umění jsou zmiňovány jako součást širšího kontextu lidového kultu a spirituality.
Praktické informace a doprovodné materiály
Premiéra a reprízy filmů jsou součástí programu a doprovodné materiály jako plakátek v PDF a Příloha Katolického týdeníku jsou k dispozici ke stažení. Ve filmu jsou uvedeny historické souvislosti, kontext historických období, úcta a zázraky, které ukazují nadčasový a prostorově univerzální dosah Jezulátka a jeho vliv na řád karmelitánů, jejich život a spiritualitu.
„Říkali jsme si, že jde o světový fenomén, dokonce známější než Jan Nepomucký nebo Antonín Dvořák a začali jsme přemýšlet, jak Jezulátko přiblížit širšímu okruhu diváků u nás,“ říká režisér. Záznamy a svědectví zahrnují názory historiků i duchovních odborníků, kteří poskytují rozmanité pohledy na význam a dosah Jezulátka.
Laurence Freeman: Vybrat si mezi nadějí a iluzí - 1.11.2018
V závěru dokumentu a programu vycházejí z úcty k tradičnímu kultu a zároveň otevírají otázky veřejného prostoru, náboženství a tolerance vůči odlišnostem. Cílem projektu je posílit dialog mezi vírou, kulturou a společností prostřednictvím sdílených zážitků, reflexe a vzájemného respektu.