Pravidelné převlékání a význam barev
Pravidelnou změnou šatu je Pražské Jezulátko pověstné. Převlékají ho většinou sestry karmelitky, které tady pomáhají v kostele. Jde o jednoduché převlečení, které se děje vždycky několikrát za rok. Není to žádný obřad. Volba barvy šatů vychází z evropské tradice, kde se bílá používá právě pro mimořádné životní okamžiky. Nyní má na sobě Jezulátko bílý šat. „Bílá barva je především symbol slavnosti nebo slavnostnosti,“ vysvětlil Glogar. Podle převora neexistuje přesné datum, kdy by měla být soška Ježíška převlečena. Bílou barvu Jezulátko po Vánocích oblékne znovu na Velikonoce. Před nimi bude mít fialové šatičky, které nosí v době postní.
Historie a původ sošky
Legendy říkají, že Jádro dnešní sošky je vyřezáno ze dřeva potaženého pravděpodobně plátnem a barevným voskem. Soška Pražského Jezulátka pochází podle pramenů ze Španělska a vznikla někdy v druhé polovině 16. století. Podle pravděpodobné legendy se Ježíšek zjevil jistému španělskému mnichovi a ten podle jeho podoby z vosku sošku vymodeloval. Příběh se začal psát před čtyřiceti sty lety ve Španělsku, odkud se Jezulátko dostalo do Prahy. Dříve byla soška vlastněna španělskou šlechtou a později darována českým dámám a klášterům.
Kromě Prahy: rozšíření úcty a kopie po světě
Její kopie putovaly do všech klášterů karmelitánů a šířily úctu po světě. Nejvíce kopií ve Latinské Americe a ve španělsky mluvících zemích, protože právě ve Španělsku má Jezulátko svůj původ. Papež Benedikt XVI. v roce 2009 navštívil Prahu a vyzdvihl Jezulátko jako symbol Boží blízkosti a dětské něhy; modlil se za děti a rodiny. Dnes má Jezulátko asi 300 kusů ošacení, včetně šperků a korunek darovaných šlechtou a císařovnami. Na Jezulátku byla vyšívána oblečení i z darů císařovny Marie Terezie; v roce 1655 byla soška slavnostně korunována pražským biskupem.
Praktické a duchovní souvislosti
Pražské Jezulátko je uctíváno v kapli sv. Kříže a v kapli Panny Marie Vítězné; v kapli noviciátu karmelitánů se soška stala prostředkem k výchově ctnostem. Klášter karmelitánů na Malé Straně byl v minulosti zrušen a Jezulátko bylo dočasně ohroženo, ale díky zapojení veřejnosti a darům se podařilo oltář opravit a úcta k Jezulátku znovu oživit. 300. výročí úcty k Jezulátku bylo připomenuto v roce 1928; další významná událost nastala během Katolického sjezdu v roce 1935. Soška má také své „dvojčata“ v jiných českých kostelích, jako jsou Velehrad, Olomouc a Plzeň; některé kopie mají dokonce vlastní šatník a mohou obměňovat šatník podobně jako pražský originál.
Vliv na kulturu, umění a literaturu
Pražské Jezulátko inspirovalo Antoina de Saint-Exupéryho při psaní Malého prince a podle vyprávění iPaulo Coelho uvedl, že mu soška pomohla před realizací kariéry spisovatele; v roce 1982 spolu s manželkou navštívil Československo a tehdy slíbil, že Pražskému Jezulátku přiveze nový oblek. V roce 2005 se vrátil s oblečením po úspěchu knih; Jezulátko má tedy významný vliv na literární svět a kulturu mezinárodně. Kromě toho se v češtině připomíná, že věřící věnovali Jezulátku šatičky také jako poděkování za konec druhé světové války a pro další historické události.
Současné turistické a duchovní kulturní centrum
Pražské Jezulátko je jednou z hlavních památek v Praze a magnetem pro poutníky z celého světa; kopie sošky se nacházejí po celém světě, například v Jižní Americe, Indii či Filipínách, a dokonce i v Anglii. V depozitáři kostela Panny Marie Vítězné je uloženo kolem 300 oblečků; nejstarší dary pocházejí z roku 1650. Interiéry Prahy a okolí nabízejí bohaté betlémářství a adventní atmosféru; návštěvníci se mohou těšit na zázračné příběhy a modlitby spojené s Jezulátkem, které je symbolem nevinnosti a čistoty. K nejstarším gotickým a středoevropským podobám Jezulátka patří sošky z Mnichova, Salcburka a Říma.
Pod pojmem „Jedna z hlavních pamětihodností Prahy“ je často uvedena právě legenda a úcta k Jezulátku; připomíná se také 22. Jezulátku se domnívají, že nosí šaty pro speciální období a ji převlékají sestry karmelitky; galavečery a poutě jsou součástí každoročního programu. Poutníci a turisté mohou navštívit například kostely v Loretě, v Újezdě a na dalších místech pražského regionu; připravují se tradiční betlémy a vánoční koncerty, které doprovází atmosféra historického centra Prahy.
Desítky let uchovává Pražské Jezulátko svou autenticitu a zázraky, které jsou připisovány modlitbám a víře; pražský klášter a jeho čestná úcta se promítají do světového folklóru a umění. Jezulátko zůstává symbolem spolehlivé víry a rodinné ochrany; zázraky, vyslyšené modlitby a legény z řad šlechtických rodů i skautů jsou součástí bohaté historie a kultury, která stále inspiruje lidi po celém světě.