Jedním z nejjistějších údajů o Ježíšově životě je, že ustanovil skupinu dvanácti učedníků, kterou pojmenoval „Dvanáct apoštolů“. Tvořili ji muži, které Ježíš povolal osobně, kteří ho doprovázeli na jeho poslání založit Boží království a kteří jsou svědky jeho slov, skutků a vzkříšení. Skupina Dvanácti ve spisech Nového zákona vystupuje jako skupina stálá a pevná.
Jsou to Šimon, kterému dal jméno Petr; Jakub, syn Zebedeův, a Jan, bratr Jakuba, kterým dal jméno Boanerges, tj. ‚synové hromu‘; Ondřej a Filip, Bartoloměj a Matouš, Tomáš a Jakub, syn Alfeův, Tadeáš a Šimon Kananejský; a Jidáš Iškariotský, který ho zradil. Seznamy apoštolů, které se objevují v dalších evangeliích a ve Skutcích apoštolů, jsou v podstatě totožné. Tadeáš se nazývá Juda, ale to není důležité, je patrné, že existuje několik osob, které se pojmenovávají stejným způsobem, a které se liší patronimicky (po otci) nebo druhým jménem. Jedná se tedy o Juda Tadeáše.
Významné je, že o evangelizační práci velké části apoštolů se v knize Skutků vůbec nemluví: ukazuje to na to, že se zakrátko rozptýlili a že navzdory tomu se tradice jmen těch, kdo byli apoštoly, pevně ustálila. Svatý Marek (3,13-15) říká, že Ježíš vystoupil na horu, zavolal k sobě ty, které sám chtěl, a oni přišli k němu. A ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, protože je chtěl posílat kázat, a to s mocí vyhánět zlé duchy. Ukazuje tak na iniciativu Ježíše a úlohu Dvanácti: být s ním a být posláni kázat s toutéž mocí, jakou má Ježíš.
Ostatní evangelisté - svatý Matouš (10,1) a svatý Lukáš (6,12-13) - se vyjadřují v podobném stylu. V evangelijním příběhu postupně poznáváme, jak Ježíše doprovájejí, jsou účastni jeho poslání a příjemci jeho nauky. Evangelisté neskrývají, že mnohdy nechápou Pánova slova a že ho ve chvíli zkoušky opustili. Ale ukazují také na obnovenou důvěru, kterou jim Ježíš Kristus dává.
Je velmi významné, že počet vyvolených je Dvanáct. Tento počet odkazuje na dvanáct Izraelských kmenů a naznačuje, že Ježíš nemá v úmyslu obnovit království Izraele na pozemském základě, nýbrž ustanovit Boží království na zemi. Pasáž seznamuje s významem dvanácti Ježíšových učedníků, apoštolů. Šlo o nevzdělané, obyčejné lidi, kteří byli posláni, aby Ježíšovo učení šířili dál. Podle Bible se změnili, až když je o Letnicích naplnil Duch svatý. Jak k tomu došlo? Podívejte se.
Učitel po zhlédnutí videa ukáže žákům na fotkách a videích Pražský orloj, protože následující práce bude inspirována právě apoštoly a orlojem. Žáci si do dvojic/skupin rozdělí jednotlivé apoštoly a zjistí o tom svůj základní information (kdo byl, jaký byl, čím byl známý a nějaké jeho znázornění na obrázcích). Poté vymyslí jednu větu, kterou by daný apoštol sám řekl. Poté se jeden ze skupiny stane sochou apoštola a ve skupině vymyslí jeho typický postoj s pohybem a gestem, které vyjadřuje jeho charakter.
Praktické propojení s výkladem a výukou o apoštolském světku
Nejužší jádro Ježíšových učedníků tvořilo dvanáct lidí. Spojovala je oddanost Ježíši, ale také jejich lidství. V průběhu času apoštolové čelili různým nedorozuměním a zkouškám, ale Ježíš je vedl k vzájemné lásce a jednotě. Když Ježíš předal učedníkům své rady, shromáždil je kolem sebe, poklekl, vložil ruce na jejich hlavy a modlitbou je oddělil pro práci ve svatém díle. Kristus si za své zástupce mezi lidmi nevybírá nepadlé anděly, ale lidi, kteří mají stejné slabosti jako ti, jimž mají přinášet spasení. Slovo apoštol má dva významy: širší význam posla a užší význam raně křesťanského apoštola přímo spojeného s Ježíšem.
Před vysláním bylo Dvanáct nazýváno učedníky, tedy studenty. Ježíš vyslal dvanáct apoštolů, aby šířili poselství evangelia všem národům. Názvem apoštol jsou též pojmenováni někteří důležití křesťané prvních let křesťanství, zvláště Pavel z Tarsu, „apoštol národů“. Apoštolský úřad bývá spojován s biskupstvím v některých církvích. V moderních kontextech mohou být apoštolové chápáni jako zástupci a vyslanci šířící poselství po celém světě, ačkoli historicky jejich role a autorita mohou být interpretovány různě podle tradic.
Ať už jsou apoštolové chápáni různě, jejich společným cílem zůstává svědectví o Ježíši Kristu a vedení církve vpřed. Apoštolové tedy představují vzor následování Krista, který vyžaduje odvahu, víru a službu druhým, i když čelí selháním a pochybnostem.
Obrácení apoštola Pavla | Biblické příběhy v písku | Sandy Tales - česky
Celkové posílení víry a porozumění lze sledovat i v aktuálních prohlášeních církevních vůdců, kteří zdůrazňují význam služby, pokory a lásky k lidem v rámci Dvanácti apoštolů a jejich vlivu na světové komunity.