Ve věku 82 let zemřel emeritní pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Oznámilo to pražské arcibiskupství. Duka byl pražským arcibiskupem víc než dvanáct let do roku 2022. V čele katolické církve vyjednal církevní restituce. Od prezidenta Miloše Zemana obdržel v roce 2016 Řád Bílého lva. Pohřební mše svatá se uskuteční 15. listopadu v pražské katedrále svatého Víta. Podle arcibiskupství Duka zemřel ve tři hodiny ráno v úterý 4. listopadu. Pohřební mše svatá bude v sobotu 15. listopadu v pražské katedrále svatého Víta, kde bude Duka uložen v hrobce arcibiskupů v kapli sv. Víta.
„Se zesnulým se bude možno osobně rozloučit v kostele Všech svatých ve čtvrtek 13. a pátek 14. listopadu od 12:00 do 18:00,“ uvedlo dále pražské arcibiskupství. Při této příležitosti bude možné podepsat kondolenční knihu, další bude od úterního poledne k dispozici v recepci arcibiskupského paláce. Za první dvě hodiny popsali lidé čtyři strany, fronty se ale netvoří.
Zesnulý kardinál Dominik Duka měl povahu bojovníka a někdy budil rozruch, řekl novinářům pražský arcibiskup Jan Graubner. „Myslím, že je to dobře, když se umíme za věci postavit i s rizikem, že někdy uděláme chybu, nevyjde to a netrefíme se,“ uvedl. Dodal, že je Bohu vděčný za to, co v této zemi skrze Duku udělal. Krátce po poledni se pak Graubner jako první zapsal do kondolenční knihy.
Česko bez kardinála - „My jako Česká republika tím přicházíme o kardinála. (...) Je otázka, zda v nějaké dohledné době dostaneme kardinála nového. Je to pro nás poněkud bezprecedentní situace, protože jsme byli na tohoto kardinála dlouhodobě zvyklí,“ popsal redaktor ČT Dušan Šulc. Není to ale úplně poprvé, co česká katolická církev nemá kardinála; od vzniku Československa tato situace nastala několikrát. Po smrti arcibiskupa Františka Tomáška v roce 1992 byl jeho nástupce Miloslav Vlk jmenován kardinálem až v listopadu 1994. Dvouletá pauza byla také před uvedením Tomáška mezi kardinály v roce 1976.
„To, že nemá (česká katolická církev) kardinála, není na jedné straně žádná tragédie. Na druhé straně nám chybí hlas v nejvyšším ranku římskokatolické církve,“ uvedl dramaturg náboženského vysílání ČT Martin Horálek. „Mnohem primárnější problém je to, že se v nejbližší době dá očekávat, že bude jmenován nový pražský arcibiskup. … generační obměně,“ dodal Horálek.
Na otázku, kdy zase bude v Česku kardinál, nelze podle pomocného biskupa pražské arcidiecéze Zdenka Wasserbauera odpovědět. „Nelze absolutně nic předpokládat, nic očekávat, říkám to jednoznačně. Jsou to opravdu naprosto svobodná rozhodnutí papežů, koho oni si vyberou,“ vysvětlil. Wasserbauer připomněl, že předchůdce Lva XIV., letos na jaře zesnulý František, byl i v personálních otázkách velmi svobodný. Odhodlal se například k překvapivým jmenováním kardinálů ze zemí, kde dosud žádného neměli.
Emeritní arcibiskup v pondělí 6. října podstoupil akutní operaci v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). V sobotu byl pak do nemocnice opět převezen poté, co ho o dva dny dříve lékaři propustili domů. Před opětovnou hospitalizací uvedl Duka v rozhovoru pro Katolické noviny, že musel podstoupit několik operací. „Já jsem byl teď na operačním stole čtyřikrát a dvakrát šlo opravdu o velký výkon.“
Duka v roce 2021 prodělal nákazu koronavirem, ale nemoc covid-19 u něj měla mírný průběh. Tíhnul ke konzervatismu - „Dominik Duka přicházel do Prahy jako muž, od kterého se čekalo, že naváže na otevřenější politiku Miloslava Vlka, … postupem let tíhnout spíše ke konzervativnější části katolické církve a bylo to vidět i v posledních letech,“ shrnul Dukův odkaz Šulc. Na druhou stranu, on vždy velmi zdůrazňoval jednotu a velmi si dával pozor, aby i v tom názorovém spektru nikdy nevznikl dojem, že by se římskokatolická církev měla názorově štípnout.
Krátce před odchodem na odpočinek vzbudil Duka pozornost textem, v němž odmítl v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině brutalitu činu znásilnění, vojáky ale označil také za „oběti nejsilnějších emocí a vášní“. Vyslovil se proti nabízení „potratových pilulek“ znásilněným ženám a jako řešení navrhl odložení dítěte do babyboxu. Ve svém kázání zmínil i slovenskou mučednici Anku Kolesárovou, která se v roce 1944 nechala raději zastřelit, než znásilnit vojáky Rudé armády.
Někdy v roce 2017 a dále vyvolával Dukův pohled na demokracii - „Naději vidím v tom, že nám volby pomohou prosadit umlčovanou většinu“ - prosvětlovalo jeho úsilí otevřít církev veřejné diskuzi. V dubnu 2021 Duka v souvislosti se zprávou o zapojení ruských tajných služeb do Vrbětic napsal prezidentu Zemanovi, že Česká republika musí chránit integritu a suverenitu. V souvislosti s pandemií označil Duka koronavirus za čínskou biologickou zbraň. Po svatém sloupu v roce 2020 požehnal mariánský sloup, který se po 102 letech vrátil na Staroměstské náměstí v Praze.
Pozornost vyvolal i tím, že v roce 2018 podal žalobu kvůli uvedení kontroverzních her režiséra Olivera Frljiče na přehlídce Divadelní svět v Brně - žádal omluvu, soudy ale žalobu odmítly. Nakonec jeho dovolání zamítl i Nejvyšší soud. Spor o zdanění církevních restitucí vyvolával debaty o ekonomické a politické roli církví; Duka tuto dohodu kritizoval a Ústavní soud poté zrušil zákon z roku 2019. Duka uvedl, že spory odvádějí od jeho hlavního poslání - péče o věřící.
Narozen v roce 1943, Duka vstoupil do dominikánského řádu v roce 1968 a byl vysvěcen v červnu 1970. Vystudoval a působil během totalitních let i jako rýsovač ve Škodě Plzeň, a to dvaadvacet let, když mu státní souhlas nebyl dovolen. V období 1981-1982 byl vězněn v Plzni na Borech. Zdeněk Hřib a další veřejní činitelé popisují Duku jako člověka, který se snažil hledat cesty k lidem a udržovat jednotu církve i v nelehkých časech.
Do čela pražské arcidiecéze se Duka postavil v roce 2010 a o dva roky později jej papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. V roce 2018 dosáhl věku 75 let a nabídl rezignaci, kterou papež František akceptoval až po více než čtyřech letech. V roce 2022 byl jmenován nástupce Jan Graubner. Duka byl také bývalým předsedou České biskupské konference (2010-2020) a generálním kaplanem Řádu svatého Lazara (2012-2021).
Emeritní arcibiskup zůstává významnou postavou dialogu mezi církví a veřejností, a to i v otázkách památek a symbolů. „Replika sloupu může být vystavena v muzeu s výkladem historického kontextu,“ uvedl v souvislosti se sporom o Mariánský sloup kardinál Duka. Jednání kolem sloupu a postoj církve k veřejnému prostoru jsou tématy, která nadále vyvolávají diskuse o smíření a polarizaci společnosti.
- Dominik Duka jako arcibiskup a kardinál - působení, vláda a vliv na majetkové vyrovnání a veřejný dialog.
- Zdravotní potíže a veřejná komunikace o zdravotním stavu a operacích v letech 2020-2021.
- Kontroverze a postoje - demokracie, hájení jednoty církve a postoj k válce a etickým tématům.
- Spor o církevní restituce a následné právní dohody a jejich dopady na veřejnou diskusi.
- Počátek a konec působení v diecézi, nástup nástupce a odkaz v české katolické církvi.
