Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Ve Staré Boleslavi vrcholí přípravy na devátou Národní svatováclavskou pouť, která letos proběhne ve dnech 27. září - 2. října 2011. Národní Svatováclavská pouť je dnes jednou z nejvýznamnějších duchovních událostí v zemi a hlavní akcí státního svátku Dne české státnosti.
Ve Staré Boleslavi se již tradičně 28. září, u příležitosti svátku sv. Václava, scházejí tisíce věřících, návštěvníků i řada významných hostů, aby si společně připomenuli odkaz českého knížete v místě jeho mučednické smrti. Duchovní program pouti začíná v podvečer 27. září uvítáním svatováclavské relikvie v bazilice sv. Václava a vyvrcholí ve středu 28. září, v Den české státnosti, koncelebrovanou poutní bohoslužbou na Mariánském náměstí za účasti pražského arcibiskupa Dominika Duky.
Program a klíčové okamžiky pouti
Sváteční den uzavře chrámový koncert komorního orchestru Far Musica s Václavem Hudečkem v chrámu Nanebevzetí Panny Marie a večerní historický průvod sv. Václava zakončený ohňostrojem v Houštce. K zajímavostem letošní pouti patří výstava věnovaná životu a dílu papeže Jana Pavla II., která bude 28. září k vidění ve speciálním vlaku přistaveném na staroboleslavském nádraží.
„Jako každoročně se pouti zúčastní nejvyšší církevní představitelé - čeští a moravští biskupové v čele s arcibiskupem pražským a primasem českým Dominikem Dukou. Na Mariánském náměstí se návštěvníci mohou těšit například na Sammyho Vomáčku, skupinu Jablkoň a od 19 hodin na hlavní hvězdu večera - zpěváka Janka Ledeckého.“
Oblíbené místní kapely se představí ve středu odpoledne v letním kině v Houštce, jehož okolí zaplní až do neděle 2. října pouťové a zábavní atrakce. V souvislosti s NSP dojde dne 28. září 2011 od ranních hodin k úplné uzávěře Mariánského náměstí ve Staré Boleslavi. Vzhledem k uzavírkám mostů přes Labe je příjezd do Staré Boleslavi možný po rychlostní komunikaci R10 Praha - Mladá Boleslav nebo po silnici II/331 ve směru od Mělníka.
29. 09. Přinášíme kázání kardinála Dominika Duky, které pronesl 28. září při Svatováclavské pouti v čerstvě zrestaurované bazilice sv. Václava ve Staré Boleslavi. Letošní svatováclavská pouť se koná jakoby ve stínu svatoludmilského jubilea 1100. výročí mučednické smrti historicky první ženy, která vstoupila do historie jako vychovatelka a učitelka svého vnuka.
Historie a význam svatováclavské tradice
Rozhlédneme-li se po mapě jejich příběhu, pak jsme svědky velkých politických zvratů u sousedů na jihozápadě, kde se politická moc přelévá z bavorského Řezna do saského Magdeburgu. Jindřich Ptáčník není Oto II. Pro polabské Slovany je otázka jejich bytí spíše hádankou než světlou budoucností. Na severovýchodě nevládne Měško s Doubravkou, ale všude je napětí a nejistá budoucnost. Na východě nevládne sv. Štěpán s Gizelou a pod maďarským tlakem se hroutí Velká Morava.
Uplynula již tři desetiletí, kdy jsme radostně odzvonili klíči diktatuře s příslibem svobody a suverenity. Svatý Václav není jen historie, ale také symbol. Symbol moudrosti, rozvážnosti, vzdělanosti a soucitu i ochoty pomoci. Ano, zanechal po sobě pověst spravedlivého, statečného a obětavého vládce, který ví, že vládnout znamená sloužit, nepohrdat druhým a hledat v druhém tvář toho, jehož kříž nosí na přilbici a na prsou medailon Madony s Ježíškem.
Premiéru filmu o svatém Václavovi z jubilejního roku 1929 považuji za určité znamení návratu naší země i českého národa ke svatováclavské tradici či, jak se často říká, ke kořenům, ze kterých vyrůstají naše náboženské a politické dějiny. Mohli bychom zopakovat slova zakladatele moderního českého státu Tomáše Garrigua Masaryka, která napsal v předmluvě svatováclavského jubilejního sborníku: Je to návrat k idejím.
Obnovení staroboleslavských poutí po listopadu 1989 vyvrcholilo papežskou návštěvou v loňskím roce. Počátek svatováclavské tradice však není myslitelný bez životního příběhu svatého Václava. Tento příběh se stal velice brzy součástí jakési ságy, jež vstoupila do narativní historie ranného českého státu, který se rozhodl být součástí křesťanského společenství Evropy. V jejím prostoru formovaném křesťanskými vládci vytvořilo křesťanství prostředí pro vznik nové kultury a civilizace. Tak se součástí naší kultury a naší civilizace stal i životní příběh svatého Václava.
Je nepřehlédnutelnou skutečností, že tento panovník může být považován za skutečný vzor a předobraz. To nelze říct tak jednoznačně o křesťanských panovnících, kteří budoucí obraz křesťanské Evropy vytvářeli před ním a spolu s ním. Duchovní zakotvení svatého Václava jako panovníka nicméně nezpochybnitelně míří k postavě Krista Pantokratora, který nevítězí na krvavém bojišti, ale prolévá vlastní krev na kříži. To je i mučednické završení Václavova života, s nímž vstupuje do dějin této země a o kterém napíše francouzský diplomat a básník Paul Claudel svou ódu o panovníkovi, jehož krev pila jeho vlastní zem.
Ke svatému Václavovi se bezesporu hlásí i husitská tradice. Ta, která nepohrdla základními prvky českého státu, byla schopna hledat dorozumění uvnitř české země i porozumění v zahraničí. Svatého Václava však na basilejském koncilu odmítli radikálové, táborité a sirotci, pro které síla zbraní a fanatická neschopnost kompromisu znamenala dovedení této země až k lipanské bitvě, která nastolila v zemi mír a pořádek, která umožnila, aby jagellonská dynastie pokračovala ve svatováclavské tradici.
Vladislavu II. vděčíme za základní podobu svatováclavské kaple. K ní a ke Staré Boleslavi, svatováclavskému odkazu, se přihlásí i nastoupivší habsburská dynastie v osobě jednohlasně zvoleného Ferdinanda I., panovníka, který právě v duchu této tradice píše svou liber reformationis, návrh náboženského smíru určený pro tridentský koncil a podporovaný tehdejším státním sekretářem sv. Karlem Boromejským. To je také jeden z důvodů obliby tohoto světce v barokních Čechách, kde se s ním setkáváme na obrazech v našich chrámech či na mariánských sousoších.
Jistě, že jedním z důvodů úcty bylo i sociální cítění tohoto světce, který umírá jako ošetřovatel za morové epidemie v Miláně, ale nepřipomínal tento celosvětově známý římský prelát svým způsobem i svatého Václava? I Praha císaře Rudolfa II., opětné centrum římské říše, je městem svatováclavským. U svatého Václava na jeho náměstí hledá pomoc český národ v době „vesny národů“ v roce 1848, v době mnichovské zrady nás ke svatému Václavu svolává básník František Halas. U svatého Václava vyjádří svůj zoufalý výkřik k národu také Jan Palach. Na Václavově náměstí se rozhoduje v listopadu 1989.
Domnívám se, že svatý Václav tak, jak nám ho přibližují svatováclavské legendy - zbožný, skromný, vzdělaný, mírný a mírumilovný vládce - je zakladatelem toho ideálního českého státu, ve kterém se každý může cítit jako doma.
Promluva kardinála Dominika Duky na závěr pouti
Promluva kardinála Dominika Duky na závěr Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi: „Vážený pane nuncie, otče arcibiskupe Mons. děkuji Vám za vedení eucharistické liturgie a za podnětnou homilii v naší české řeči. Děkuji vám všem, kteří jste přijeli na letošní svatováclavské oslavy, nebo je sledujete z televizní obrazovky či rozhlasového přijímače.“
Pokud se zamýšlíme nad smyslem dnešního svátečního dne a hledáme odpovědi na různé otázky, odpovím vám slovy docenta Vratislava Vaníčka z jeho monografie o sv. Václavovi: „Pokud se zamýšlíme nad naší národní a jazykovou identitou, nad jejími kořeny a nejstarší duchovní podobou, možná i nad smyslem politické existence českého národa ve středu Evropy, dojdeme chronologicky vždy až k místům a památkám spojeným se sv. Václavem.“
Ohlédněme se za třiceti lety a poctivě uznejme, co vše dobré se stalo, a uznejme také, čemu jsme nezabránili. Svatý Václav tedy není jen historická postava, ale symbol, který spojuje duchovní, kulturní a politickou tradici české země.
Ve Staré Boleslavi se dnes koná mše sloužená kardinálem Dominikem Dukou, kterou doprovází kázání a doprovodné programy pro návštěvníky. V prostoru ambitul baziliky Nanebevzetí Panny Marie se připravuje výstava o českých svatých patronách se zvláštním důrazem na sv. Václava a jeho vztah ke Staré Boleslavi a význam pro naši historii i současnost.
Cyklopouť ke sv. kolem kapliček, via sancta, připomíná historickou cestu víry a kultu, která má dnes jen částečně původní podobu, ale zůstává součástí poutního dění.
tags: #proslov #dominika #duky #na #svatovaclavskych #slavnostech