Desetidílný cyklus vyprávění o slavných uměleckých dílech v Obrazárně starých mistrů odhaluje bohatství a proměny sbírek Státních uměleckých sbírek v Drážďanech. V jednotlivých dílech se mísí renesance, baroko a nizozemské mistrovství s příběhy sběrů císařské sbírky a pražských fondů Rudolfa II., které formovaly evropskou galerijní mapu.
1. díl: Dárek jako vyšitý: Adriaen de Vries, Kristián II., saský kurfiřt, bronzová plastika, 1603
Ve světle zalité sochařské galerie drážďanské Obrazárny mezi plastikami svalnatých antických hrdinů, tančících bohyň a nonšalantně se povalujících alegorických postav působí mramorové a bronzové monumentální busty panovníků poněkud těžkopádně a strojeně.
Uomo universale Leonardo da Vinci není zastoupen v žádné české galerii. V dávné minulosti však tomu bylo jinak. Na Pražském hradě se po několika desetiletích nacházel jeden z nejpopulárnějších portrétů renesance: slavná Dáma s hranostajem, pravděpodobná podobizna Cecilie Gallerani, oficiální favoritky milánského vévody Ludovica Sforzy, zvaného Il Moro, nyní vystavená v Muzeu knížat Czartoryských v Krakově.
Náležela k pražským uměleckým sbírkám císaře Rudolfa II. Předpokládá se, že v roce 1648 byla se stovkami obrazů uloupena Švédy a pak putovala do Říma.
Další osudy Leonardovy přítomnosti v Praze pokračovaly: v roce 1688 si švédský architekt Nikodemus Tessin mladší poznamenal obdiv ke Krakowské verzi Madony s dítětem; jméno Leonarda pak rezonovalo i při pokusech Augusta III. o doplnění Obrazárny o díla z pražských sbírek, včetně Salome s hlavou Jana Křtitele.
2. díl: Marietta Tintoretto: Autoportrét s Jacopem Stradou
V roce 2009 britský historik Duncan Bull podložil objevení Tintorettoova díla věrohodnými argumenty. Dlouho bylo považováno za Tintorettův originál, až dosáhlo potvrzení zkoumaním v kontextu císařské galerie a pražských kořenů.
3. díl: Salome s hlavou Jana Křtitele
Uomo universale Leonardo da Vinci nebyl v českých sbírkách, nicméně Salome s hlavou Jana Křtitele ukazuje, jak motivy z biblických příběhů rezonovaly v saské Obrazárně skrze práce renesanční i barokní Evropy.
4. díl: Brutální erotika v mytologickém hávu: Joseph Heintz starší, Únos Proserpiny
„Nikdy jsem na žádném obraze neviděl tolik krásy,“ poznamenal údajně císař Rudolf II., když spatřil Dílo Únos Proserpiny. Pluto v říši podsvětí vytrhá Proserpinu ze společnosti družek; temná atmosféra černého nebe a světla dodávají výjevu vysokou dramatičnost.
5. díl: Falešní hráči
Karty jsou rozdány v ponurém doupěti na plátně Falešní hráči od Valentina de Boulogne. Tři figurky vytvářejí napjatou dynamiku; hlavní postava v červeném je plně ponořena do hry, zatímco za ní stojí zahalený muž s naznačeným trikem, který diváka vtáhne do dezorientované situace podvodu.
6. díl: Domenico Fetti: Podobenství o ztraceném groši
Obraz zobrazuje mladou služebnou nad nálezem drobné mince a ukazuje motiv z Lukášova evangelia. Téma ztraceného a nalezeného groše se promítá do parabolické nauky a představuje jedinečné zobrazení biblického podobenství v dramatu intimní kompozice.
7. díl: Nestravitelné sousto: David Teniers mladší, Před kuchyní
Neobvyklá kompozice rozděluje plátno na dvě poloviny: vpravo se dějí kuchyňské práce, vlevo kvete květnaté aranžmá květin a mrtvých ptáků, vše doplňuje kočka u měděného cejnu. Teniersova spolupráce s Luyckxem a Verendaelem vytváří multidisciplinární projekt, který kombinuje architekturu, zvířecí kompozici a květinovou záplavu.
8. díl: Léda s labutí
Obraz Léda s labutí, spjatý s Michelangelem, se stal jedním z nejikoničtějších námětů renesanční malby a jeho cesta do Drážďan byla ovlivněna transferečními pohyby italských i francouzských prostředí. Rubensova interpretace Lédy inspirovala evropské malíře a ukazuje, jak renesanční motiv žil dál v barokním a raně novověkém kontextu.
9. díl: Douška do ouška: Karel Škréta
Sasko sehrálo v životě nejvýraznějšího malíře Čech 17. století, Karla Škréty, nezanedbatelnou roli. Po útěku z rodiny se vrátil do Prahy, konvertoval ke katolicismu a svou kariéru zasvětil drážďanské Obrazárně, čímž posílil českou stopu v saské galerii.
10. díl: Strmá perspektiva mučedníkova: Antonello da Messina, Sv. Šebestián
Pod pomyslným otevřeným nebem a holým stromem je mučedník připoután; šípy probodávají tělo, avšak dílo zůstává v duchu paragone nejmodernějších technik malířství, s extrémně hlubokou perspektivou a bohatou figurální scénou kolem něj. Signatury a detaily ukazují mistra i jeho následovníky v bohaté italské tradici.
| Umělec | Dílo | Rok | Medio | Galerie |
|---|---|---|---|---|
| Adriaen de Vries | Kristián II., saský kurfiřt | 1603 | bronzu | Obrazárna Drážďany |
| Joseph Heintz starší | Únos Proserpiny | 1595 | olej na mědi | Obrazárna Drážďany |
| David Teniers mladší | Před kuchyní | 1670-1675 | olej na plátně | Obrazárna Drážďany |
