Vznik kláštera v Pivoni nebyl zcela jasný a existují tři verze jeho založení. První historicky doložená informace je z roku 1379, kdy v klášteře působil řád bosých Augustiniánů, jejichž činnost podporoval král Přemysl Otakar II. Klášter i k němu náležící kostel Zvěstování Panně Marii je překrásnou ukázkou architektury z raně gotického období. Jako mnoho dalších církevních památek byl i tento klášter zle poničen v období husitských válek a později za třicetileté války. Na konci 17. století byl areál pro špatný stav a vliv armády, která ho v padesátých letech minulého století převedla do zemědělských účelů.
V malebném prostředí Českého lesa v bývalém pohraničním pásmu nedaleko obce Pivoň stojí areál bývalého Augustiniánského kláštera s kostelem Zvěstování Panně Marie. Současným majitelem je občanské sdružení, které dělá vše pro záchranu a úplnou rekonstrukci zdevastovaných budov. Rezervováno 23.
Klášter augustiniánů ve Vrchlabí byl založen v roce 1705 díky iniciativě rodu Morzinů. Již mnoho let slouží návštěvníkům k poznání krás a bohatství Krkonoš, sídlí tu totiž Krkonošské muzeum resp. Návštěvnické centrum národního parku Krkonoše. Klášter augustiniánů byl založen roku 1705 Maxmiliánem z Morzinů. Stavěl se poměrně dlouho a dokončen byl až v roce 1725. Stavbu započal Maxmilián Morzin a hlavním architektem a stavitelem zároveň byl Adam Auer. Nicméně Maxmilián roku 1706 nečekaně zemřel a dohled nad stavbou stejně jako nad celým dědictvím Morzinů převzal jeho bratr Václav. Díky němu byla celá stavba roku 1725 dokončena a 27. září 1733 královéhradecký biskup Mauricius Adolf Karel z Pharsalu vysvětil kostel sv. Kostel sv. Augustina, který je součástí kláštera, je postavený i vybavený v barokním stylu, jen hlavní oltář je spíše rokokový.
Vnitřní zařízení kostela spolu s architekturou a prostorovým členěním chrámové lodi vytváří mimořádně harmonický, stilově jednotný a emotivně působící celek. Velmi cenné jsou varhany z dílny firmy Rieger z Krnova z roku 1898. Na hlavním oltáři vysokém 19 metrů je ústředním motivem obraz sv. Augustina, kterému je kostel zasvěcen (autorem je pražský malíř Franz Dalliger). Umělecky nejhodnotnější je oltář sv. Kříže na pravé straně presbytáře, pravděpodobně práce Jana Františka Pacáka, pomocníka a žáka Matyáše Bernarda Brauna.
Obytná budova kláštera je sídlem přírodovědné a historické expozice krkonošského muzea, část ambitu se využívá k častým výstavám. Kostel sv. Projdete se po nejzajímavějších a běžně uzavřených památkách ve Vrchlabí. Skupiny od 2 do 20 osob se na trasu mohou vydat během letních prázdnin každé pondělí a čtvrtek v 11, 13 a 15 hodin. Začátek trasy je v Regionálním infocentru na náměstí v budově radnice.
K významným památkám v Třeboni patří augustiniánský klášter s děkanským kostelem Panny Marie Královny a sv. Klášter vznikl v r. 1367, kdy Rožmberkové požádali pražské arcibiskupství o povolení přeměny třeboňské fary na klášter kanovníků sv. Augustina. Když za vlády Josefa II. došlo k hromadnému rušení klášterů, třeboňští kanovníci doufali, že zrušení uniknou, protože císař ještě r. 1784 potvrdil klášterní privilegia. Nicméně 16. listopadu 1785 se dostavila do Třeboně komise a přečetla zrušovací dekret.
K severní straně kostela přiléhá jednopatrová budova konventu čtvercového půdorysu, s křížovou chodbou z konce 14. století, dochovanou v téměř neporušené podobě. V chodbě nejvíce upoutají překrásné kružby gotických oken a nástěnné malby z konce 14. až 16. století. Do středu východního křídla křížové chodby se otevírá kaple sv. Nádvoří kláštera tvoří komplex budov většinou barokního slohu z 18. století. Výjímkou je budova s gotickou kaplí sv. Vincence, kterou nechal roku 1380 postavit Petr z Rožmberka. Kaple nejprve sloužila jako soukromá kaple Rožmberků a roku 1395 byla darována klášteru.
Západní trakt bývalého kláštera slouží od r. Zajímavostí je propojení kláštera s místním zámkem. Je to tzv. Dlouhá chodba, která vede přes Budějovickou bránu. Jsou to tři oltářní desky Mistra Třeboňského. O Mistru Třeboňském nevíme nic, přesto toto jeho dílo patří k vrcholům gotiky ve Střední Evropě. V polovině 18. století byly z klášterního inventáře vyřazeny a dostaly se do různých kostelíků Třeboňska. Zachráněny byly teprve v 19. a 20. století.
Druhou nejvýznamnější památkou je z doby kolem roku 1400 Madona Třeboňská, která představuje gotickou madonu tehdejšího „krásného slohu“. Třeboňskou Madonu velmi proslavil český básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu, Jaroslav Seifert, který po návštěvě Třeboně v roce 1946 napsal oslavnou báseň Prsten Třeboňské Madoně. Tuto báseň můžeme v Třeboni v kostele slyšet recitovat o Noci kostelů.
Dále zůstává z kláštera v Třeboni gotický oltář a další cenné prvky. Koblihová Radmila 29.07. 2009 21:08 Odpovědět Dobrý den, četla jsem v jedné knize, že oltář v kostele sv. Jiljí namaloval Michael z Neapole, mistr cechu sv. Lukáše, který byl povolán Rožmberky z Prahy, od dvora Karla IV. Byl to prý novátor v gotickém malířském umění. Děkuji.
Dnes je v třeboňském kostele Panny Marie Královny a sv. Jiljí (do 90. let 20. st. pouze Sv. Jiljí) na hlavním oltáři výjev Nanebevzetí Panny Marie a korunovace P. Marie, pod kterým je znázorněn svatý Jiljí. Pro doplnění uvádím, že tento obraz je z první poloviny 18. století.
Dále klášter v areálu nese latinský text spolu s letopočtem v římských číslicích. Dne 5. 11. 2014 náš Svaz tělesně postižených, MO - Kbely uspořádal výlet do Třeboně a prohlídku Augustiniánského kláštera v Třeboni. Z výkladu bylo naprosto patrné, že pan kostelník má hluboké znalosti z dějin a srozumitelnou formou je schopen zaujmout návštěvníky.
V Třeboni je možné navštívit gotické desky Mistra Třeboňského, kapli sv. Kříže a kuvici křížové chodby, která spojuje klášter se zámkem. Zbytky impozantního gotického deskového oltáře Mistra Třeboňského se nyní nacházejí v Národní galerii v Praze. Prohlídky s výkladem pro veřejnost se konají denně od 15. hodin.
V letních měsících se v kostele konají koncerty vážné hudby i modernější, a kostel tak slouží i kulturním účelům. Kříže byl patrně součástí zdejší tvrze a z této tvrze má pocházet část věže zvonice. Ta je jednou z dominant města a její dispozice mezi kostelem a Starou radnicí odpovídá historické urbanistice.
Kostel obnovil Petr z Kravař, který na konci 14. století získal prostějovské a plumlovské panství. Roku 1391 sem pozval augustiánské kanovníky z Roudnice nad Labem. Ti postavili kostel nový a u něj klášter. Původní kostelík nechal Petr z Kravař opravit a zřídil v něm rodinnou hrobku.
Vznikla tak boční kaple sv. Kříže v kostele Navštívení blahoslavené Panny Marie u Alžběty v horách. Klášter s kostelem však neměl dlouhé trvání. Roku 1430 byl zcela zničen husitským vojskem. Jako zázrakem zůstala zachována nejstarší část, kaple sv. Kříže. Obnova svatostánku začala až v letech 1522 až 1535. Bylo využito některých zbytků svislého zdiva a vznikla stavba jednoduché síně s rovným stropem a třemi ochozy. Presbytář byl opraven až v letech 1586 až 1588, tedy po dlouhých 156 letech.
Lekce V - Bůh v každé zdi: románský a gotický styl | Dějiny umění
Další nečekaná pohroma se udála 27.4.1697. Město tehdy zachvátil nejničivější požár v historii. Padla mu za oběť velká část města a spolu s ním i zdejší kostel u náměstí. Jako zázrakem byl ušetřen dřevěný kříž, který stával před vchodem do kostela. Tento kříž byl pak se svolením olomouckého biskupa po opravě svatostánku položen na hlavní oltář. Došlo k tomu 16.9.1703 a kostel byl zasvěcen na Povýšení svatého Kříže. Tím došlo i k tomu, že kostel se stal poutním místem.
V současnosti jsou objekty klášterů v různých lokalitách v různých stavech záchrany. Většina uvedených míst patří k významným ukázkám Gotiky a baroka na jihu Čech a Moravy, a i když mnohé z nich prošly změnami v průběhu staletí, jejich architektura a umělecká díla zůstávají důležitými svědectvími epoch.
tags: #prostejov #augustiniansky #klaster