První písemná zmínka o Hejnicích pochází z roku 1381, avšak pověst místo zmiňuje již ve 13. století, kdy zde mělo dojít k zázraku uzdravení rodiny sítaře ze sousední obce odměnou za jím zakoupenou a sem donesenou sošku Panny Marie. Legenda vypráví příběh sítaře z Lužce, který se svou nemocnou ženou a dítětem putoval Hejnicemi a po zázračném uzdravení se poutníci začali hromadit kolem lípy s představou Matky Boží.
Gotická dřevěná soška Panny Marie s Ježíškem vznikla patrně na konci 14. století a dochovala se až do dnešních časů jako významná památka. V průběhu staletí se Hejnice staly významným mariánským místem s bohatou legendou a s působivou architekturou, která prošla řadou přestaveb a výzdob.
Historie a vývoj poutního místa
Po třicetileté válce nastala největší sláva Hejnic doprovázená přestavbou kostela a vznikem františkánského kláštera. Období rozkvětu bylo završeno rozsáhlou barokní přestavbou v první polovině 18. století. Gallasové jako zakladatelé kláštera a patronové rodiny nechali vybudovat barokní chrám s ambitem a klášter, čímž vzniklo významné poutní místo.
V roce 1691 se František Ferdinand z Gallasu rozhodl rozhojnit mariánskou úctu a zejména přivést františkány do Hejnic. V roce 1722-1729 vznikl nový barokní kostel podle plánů Tomáše Haffeneckera, který byl slavnostně posvěcen 1. července 1725. Před chrámem stojí Mariánský sloup z roku 1695 a v samotném chrámu je umístěna expozice Hejnického Betlému z 18. století.
Největší památkou kostela je dřevěná soška Panny Marie Hejnické, nazývaná Mater Formosa - Spanilá matka, pocházející z konce 14. století. Hlavní iluzívní oltář z roku 1787 a křídlový oltář ve světské gotičnosti znamenají významné díla barokního sochařství. Kapli uzavřela novobarokní mříž a v čele chrámu byla vybudována kaple sv. Antonína s oltářem od Moroderů z Grödenu/Val Gardena.
Klášter a chrám prošly v průběhu století mnoha opravami. Josefínské reformy sice nevedly k jejich úplnému zrušení, ale omezily množství řeholníků a vyžádaly si stěhování cenností do Vídně. V 19. století proběhla rozsáhlá generální oprava mosazného a křišťálového lustru, který byl restaurován až po sto letech.
Architektura a umělecké bohatství
Chrám Navštívení Panny Marie má půdorys latinského kříže a jeho hlavní oltář je iluzivní a vyniká vizuálními efekty. Oltářní obraz Mater Formosa je ukryt ve zlaté skříňce nad hlavním oltářem. Vnější i vnitřní prvky dávají svědectví o bohaté barokní výzdobě, kterou doplňují sochy svatých a světců z období baroka, například sochy sv. Václava. Figurální výzdoba a fresky postavily chrám mezi největší sakrální památky Libereckého kraje.
Osvícenské reformy Josefa II. nezničily klášter, ale omezily jeho fungování; v 18. století byl kostel a klášter dále udržovány majiteli panství Clam-Gallasy. Expozice Hejnického Betlému a další sakrální artefakty ukazují bohatou duchovní historii místa. Na severní kruchtě stojí varhany postavené v roce 1929 krnovskými varhanáři Rieger - Götz a strop byl vymalován na počátku 20. století.
Současnost a významné opravy
Po 20. století prošla sochařská a kovová výzdoba důkladnou obnovou. Do kostela byl v roce 1853 darován lustr z mosazi a křišťálu od Josefa Riedela, který má 7743 skleněných dílů a 884 broušených ozdob. Lustr byl rozebrán a znovu složen s novou elektroinstalací. Celkové náklady na opravu byly 363 363 korun; Nadace Preciosa a město Hejnice přispěly částkou 100 000 Kč každý, zbytek se sebral ve sbírce.
Monumentální dílo z 1. poloviny 19. století prošlo po více než sto letech generální opravou. Klášter slouží jako Mezinárodní centrum duchovní obnovy a prostor pro setkávání poutníků, kteří sem přijíždějí za duchovním zázemím a ubytováním. Poutní místo přečkalo husitská tažení i obě světové války; po druhé světové válce zde převzali správu františkáni a klášter byl částečně využíván jako školní zařízení a domov pro sestry.
V současnosti se Hejnice nacházejí v Jizerských horách a představují významný kulturní a náboženský bod Libereckého kraje. Poutní areál v Hejnicích je známý nejen pro Matku Spanilou, ale i pro historické fakty o klášteru a rekonstrukce chrámu v 20. století. Nejstarší dochovaná citace o kapli v Hejnicích pochází ze středověku a historické dokumenty ukazují, že obec má hluboké kořeny v mariánské úctě.
Vizuální a audiovizuální doplnění
Najdeme zde majestátní klášter a barokní chrám, který dominuje okolní krajině i kostelní architektuře.
Video popisuje architekturu a duchovní dědictví místa, které je propojeno s legendami o Matce Boží Spanilé.
| Rok | Událost | Detail |
|---|---|---|
| 1381 | První písemná zmínka o Hejnicích | Hayndorff, vznik poutního místa |
| 1722-1729 | Stavba nového barokního chrámu | Podle plánů Tomáše Haffeneckera |
| 1725 | Posvěcení chrámu | 1. července |
| 1695 | Mariánský sloup | Před chrámem |
| 1787 | Hlavní oltář | Vytvořil Josef Kramolín |
Legenda o zázračném uzdravení ženy a dítěte se zapsala do historie jako počátek poutní tradice Hejnic. Poutní místo patří mezi tři nejstarší mariánská poutní místa v Čechách a ročně jej navštíví kolem 120 000 poutníků. Historie místa je úzce spjata s rodem Gallasů a později s Clam-Gallasy, kteří podporovali klášter a chrám až do 20. století.