Průhonický kostel Narození Panny Marie a jeho bohoslužby

Jednolodní přibližně orientovaná stavba s hranolovou věží na západě a pravoúhlým presbytářem v šíři lodi působí jako významný prvek průhonického zámeckého areálu. K jižní straně přiléhá drobná sakristie a fasády lodi jsou hladké; napojení mladšího presbytáře zdůrazňuje mohutný opěrák. Loď a věž jsou vyzděné z pískovcových neomítnutých kvádrů, loď osvětlují lomená okna a věž okna románská, dvojitá, půlkruhově zaklenutá, dělená sloupky z červeného pískovce. Sakristii rytmizuje pravoúhlé okno a vstup. Loď je sklenuta plackou a presbytář dvěma poli křížové žebrové klenby.

Interiér kostela zdobí rozsáhlý cyklus nástěnných maleb z druhé třetiny 14. století. Je zde vyobrazeno Zvěstování Panny Marie, Trůnící Panna Marie s Ježíškem, torzálně se dochovala kompozice Smrti Panny Marie, dále pak Bolestný Kristus. Přístupná historie kostela zahrnuje i bohoslužby v areálu Průhonického parku a jeho rekonstrukční plány. Kostel byl postavený koncem 12. století spolu s románskou tvrzí a byl vysvěcen v roce 1187 pražským biskupem Jindřichem Břetislavem.

V průběhu staletí prošel kostel renesanční a gotickou přestavbou; zdi byly pokryty nástěnnými malbami s mariánskou tematikou. V roce 1890 byly na stěnách objeveny gotické lieární fresky z 1. poloviny 14. století, hlavní křídlový oltář zachycuje výjevy ze života Panny Marie a pochází z konce 15. století z dílny Mistra Vejprnického oltáře. Rekonstrukce se dotkla celého vnitřku a presbytáře kostela. Došlo ke kompletnímu restaurování maleb na klenbě i stěnách presbytáře, včetně polychromovaných žeber a okenních špalet. Objednatelem rekonstrukce je Římskokatolická farnost Čestlice.

Historie a proměny průhonického kostela

Náklady na rekonstrukci mají činit zhruba 900 000 Kč, na stavbu má přispět Středočeský kraj částkou 460 000 Kč. Obec Průhonice již několik let ze svého rozpočtu přispívá každoročně na průhonický kostel částkou 50 000 Kč. Až do konce rekonstrukce budou bohoslužby konány pouze v kostele sv. Patron kostela: Narození Panny Marie. Kostel byl původně součástí románské tvrze a jména zakladatelů nejsou doložena; domníváme se však, že šlo o Pány z Průhonic.

Z tvrze vedl ve výšce prvního patra do věže kostela můstek, který přiváděl majitele panství na panskou tribunu neboli emporu; kostel je tedy známý jako tribunového či emporového typu. Majitel panství sledoval bohoslužbu z výše prvního patra, čímž vyjadřoval prerogativa. Vstupní otvor ve věži je zachovaný dodnes; původní vstup pro věřící lid se nacházel v přízemí jižní strany. Románský kostel tvořila loď s apsidou na východní straně a hranolovou věží na západě.

O 200 let později, ve 14. století, se novým majitelem Průhonic stal rod Pánů z Říčan. Románská tvrz jižně od kostelíka jim patrně nevyhovovala, proto se přesunuli na sever od kostela, kde vystavěli mohutný hrad tzv. munitio. Délka hradu činila 35 m; severní stranu uzavírala hláska. Kromě opevněného hradu provedli i gotickou přístavbu kostela se zaklenutou křížovou žebrovou klenbou. Gotické náběhy na severní, jižní i východní straně vyrovnávaly klenební tlak; do východní zdi nad oltář bylo opět vloženo románské okno.

Pod panskou tribunou lze vidět torzo Celebrované mše sv., na jižní zdi je vyobrazený Ukřižovaný Kristus a námět Probodnutí knížete Zdislava. Kolem jižního novogotického okna jsou znázorněny postavy dvou Učitelů církve v biskupských mytrách. Na tzv. Vítězném oblouku je vyobrazený Kristus v mandorle obklopený apoštoly. Věž dostala lucerničku a zdi kostela dostaly omítku, pod kterou zanikly gotické nástěnné malby. Románské kvádříkové zdivo bylo uzavřeno omítkou a původní vstup z jižní strany byl nahrazen novým vstupem ze severní strany.

V roce 1892 byla obnovena románsko-gotická podoba zámeckého kostelíka. Puristická románsko-gotická podoba byla zachována do současnosti; v roce 1892 byla do omítek přidávána sádra, což dnes zhoršuje stav maleb kvůli vlhkosti. Gotické nástěnné malby po staletích přečkaly, ale jejich stav se zhoršuje; 19. století a 20. století provázely restaurátorské zásahy. V 90. letech 20. století byla provedena restaurace maleb v románské části kostela včetně nových omítek. V roce 2000 bylo sponzorským darem provedeno elektrické osvětlení, následovala výměna vitráží a oprava střechy a fasády. V roce 2007 byla v sakristii nahrazena podlaha; v roce 2010 restaurovány vstupní dveře do kostela i sakristie.

Podrobněji, včetně obrazové dokumentace, je historie kostela zpracována v připravované publikaci. Zpracovala: V.

V rámci bohoslužebních a historických informací shrnuto: kostel slouží jako klíčový kus průhonického dědictví s bohatými malbami a historií proměn od románského období po moderní rekonstrukce, s důrazem na ochranu kulturního dědictví a finanční podpory regionu.

tags: #pruhonice #kostel #p #marie #bohosluzby