Příběh křtu a evangelizace v Africe odráží složitou historii i hlubokou víru, která formuje její církevní společenství. Janův křest v Jordáně a jeho následná veřejná činnost byly počátkem Ježíšovy veřejné činnosti, a křest dnes slouží jako viditelné začlenění člověka mezi Ježíšovy následovníky a mezi dědice nebeského království. První pokřtěný Afričan je zmíněn ve Skutcích apoštolů; byl jím eunuch a velmož etiopské královny Kandaky. Podle tradice založil evangelista Marek první církevní obec v Egyptě.
Světová církev dala během prvního století našeho letopočtu mnoho otců a světenců; v následujících stoletích však docházelo ke zlému násilí, evangelizace byla zastavena. První domorodý africký biskup černé pleti byl vysvěcen v Římě roku 1518 a pocházel z Angoly, kde působili portugalscí misionáři. To nastalo v dobách první portugalské kolonizace Afriky, kdy docházelo ke krutým masakrům původního obyvatelstva i k otroctví a odvážení do Střední Ameriky.
Systematická evangelizace Afriky přišla až v posledních stech letech; růst církve na kontinentě se dotýká zázraku - počet obyvatel se zečásobil, zatímco počet lidí, kteří přijali křest v katolické církvi, vzrostl padesátkrát. Tvoří církev, která je hospodářsky chudá, ale bohatá na hodnoty a vzácné vlastnosti, které může nabídnout ostatním církvím i celému lidstvu. Pane, děkujeme Ti, že můžeme oslavovat Tvou velkou dobrotivost, protože činíš velké věci, jsi mocný a svaté je Tvoje jméno.
II. Zjevení Boží moci v Káně - V Káně galilejské Ježíš učinil svůj první veřejný zázrak a pomohl na přímluvu Panny Marie novomanželům, kterým došlo víno. Církev si velmi váží rodiny, brání její smysl pro život a úctu k němu. Afrika je známá duchovním bohatstvím rodiny, kde dominuje duch spolupatřičnosti, pohostinnosti, křesťanské solidarity a schopnost řešit problémy sirotků, starých a osamocených. Tento duch je základem prožívání církevního společenství jako Boží rodiny. Avšak rychlé změny ve společnosti, války a vyhánění zemědělských obyvatel vedou k rozkladu tradičních hodnot a rostoucím problémům s prostitucí, kriminalitou a lidskými právy. Prosme Pannu Marii, aby se přimlouvala za africké národy a aby se radost a tradice rodin neztratily i tváří v tvář těžkostem.
III. Evangelizace Božího království - Všichni lidé ze všech národů jsou povoláni vstoupit do Božího království. Evangelizace má sloužit tomuto cíli: nabídnout Boží království a přivádět lidi k radostné víře a proměně srdce. Afriku trápí rapidní urbanizace, která vede k odcizení od tradičních hodnot a k problémům jako prostituce či kriminalita mládeže. Prosme za církev v Africe, aby nalezla pastorační péči pro lidi v městském prostředí a aby jejich naděje a touhy směřovaly ke Kristu.
IV. Proměna skrze zkušenost utrpení - Na hoře Proměnění zjevil Ježíš svou slávu, avšak dodal, že k slávě musí projít křížem v Jeruzalémě. Africké národy procházely a procházejí mnoha kříži: kolonizace, války, ekonomická kolonizace. Afrika zůstává jednou z nejchudobnějších oblastí světa; čelí hladu, konfliktům, diskriminaci a porušování lidských práv. Mnoho Afričanů a misionářů trpělo pro víru, často nesprávně spojováno s koloniálním dědictvím. Dnes Afrika vypouští misionáře, kteří znovu probouzejí lidskou důstojnost a právo na existenci, a voláme za vzájemné odpuštění a srdce obrácená Kristu jako naději pro proměnu života v Africe.
V. Eucharistie jako centrovat společenství - Eucharistická slavnost je novou paschou, která předobrazuje závěrečný přechod církve do slávy nebeského království. Církevní společenství slouží eucharistii pod vedením kněze, který představuje Boží milosti. V Africe dnes působí více než 24 000 kněží, z nichž asi 70% jsou domorodci; na jednoho kněze připadá 4 500 katolíků. Přesto nejsou možnosti slavit společnou eucharistii stejně četné jako v evropě, a proto roste význam života církevního společenství. Afričané mají hluboký smysl pro společenství a pro jednotu s celou církví; jejich duše je přirozeně katolická. Prosme Pána, aby eucharistie spojovala nás a vedla k opravdové jednotě a projevům solidarity.
- Evangelizace a dědictví africké církve
- Historie křtu a misionářských tradic
- Současné výzvy rodiny a společnosti
- Proměna skrze vytrvalost víry a odpuštění
- Eucharistie jako střed života církve
Provázaná témata a svědectví v textu zdůrazňují, že Afrika je kontinent s bohatým duchovním dědictvím a zároveň s výzvami, které vyžadují pastorační péči, respekt k místním kulturám a sdílení radosti víry napříč globální církví.
Sooner than expected PROPHETIC WORD
tags: #misionarky #panny #marie #afriky