První pražský arcibiskup, politik a diplomat Arnošt z Pardubic (25. března 1297, Hostinka - 30. června 1364, Roudnice nad Labem) je osobnost evropského formátu.
Jako jeden z nejbližších přátel a mimořádně schopných spolupracovníků císaře a krále Karla IV. Arnošt z Pardubic se narodil na přelomu 13. a 14. století, patrně v Hostince u České Skalice.
Jeho otec Arnošt zastával úřad královského purkrabího v Kladsku, kde Arnošt prožil dětství a také tam zažil zvláštní zjevení: při mši v kladském kostele se od něj údajně odvrátil oltářní obraz s Pannou Marií.
Arnošt v tom viděl varování před svým rozpustilým životem a rozhodl se svůj další život nasměrovat ke službě bohu.
Studoval v Broumovském klášteře a v Itálii, kde se seznámil s budoucím králem a císařem Karlem IV.
V roce 1338 se vrátil do Čech, o rok později se stal kapitulním děkanem u sv. Víta v Praze a když roku 1343 zemřel pražský biskup Jan IV. Papež vyhověl, a roku 1344 byl Arnošt z Pardubic jmenován pražským arcibiskupem.
V listopadu téhož roku položil za přítomnosti krále Jana Lucemburského i kralevice Karla základní kámen ke katedrále sv. Víta na Pražském hradě a o tři roky později korunoval Karla IV.
Po Blančině smrti Arnošt korunoval i další tři české královny, Annu Falckou, Annu Svídnickou, Alžbětu Pomořanskou i syna a budoucího krále Václava IV.
Vyjednal Karlovu císařskou korunovaci a stál u zrodu prvního vysokého učení v Praze - Univerzity Karlovy, dokonce působil jako její první kancléř.
V době nepřítomnosti krále spravoval celou zemi, založil řadu kostelů a klášterů, obnovil staré arcibiskupské hrady a ty, které už zchátraly, postavil znovu, například v Příbrami.
Postaral se o zaopatření učitelů i studentů teologie na nově založené pražské univerzitě a pečoval také o další vzdělávání kněží.
Podle legend byl Arnošt z Pardubic prý také zručný řezbář a z hruškového dřeva měl vyřezat sošku Panny Marie Svatohorské, která údajně ronila slzy.
Arnošt z Pardubic je patronem města Pardubice.
Začal zde budovat hrad a před rokem 1359 dal vystavět chrám Zvěstování Panny Marie.
Jeho jméno nese jedna z pardubických ulic, aula pardubické univerzity a výletní loď.
Jeho podobizna zdobí pomník Karla IV.
Teprve po jeho smrti vyšel nejstarší tisk na našem území, latinská Statuta Arnesti - Statuta arcibiskupa Arnošta z Pardubic.
Tiskárna pod patronací pražské kapituly, umístěná tehdy v Plzni, ji dokončila 26. dubna 1476.
Objevte význam Arnošta z Pardubic, prvního pražského arcibiskupa, jeho spojení s Karlem IV.
Narodil se 25.
Korunoval Karla IV.
Jeho jméno nese pardubická univerzitní aula, výletní loď, jedna z ulic, a jeho podobizna je na pomníku Karla IV.
Vzácná dřevěná soška Panny Marie Svatohorské s Jezulátkem byla do kaple na Svaté Hoře v Příbrami přenesena podle různých pramenů v rozmezí od první poloviny 16. století do roku 1620.
Od té doby začala na Svatou Horu putovat procesí věřících.
Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let.
Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě.
Zámek Pardubice najdete v samém srdci města za mohutnými obrannými valy.
Ty jsou samy o sobě výletním cílem - v jejich bujné zeleni najdete kromě odpočinkových zón nejrůznější zámeckou zvěř - pávy, kozy i veverky.
Ujít si nenechte zámeckou hlásku, ze které je za dobrého počasí krásný výhled.
Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější části Prahy.
Kroniky nejsou jen zaprášené svazky v knihovnách a archivech.
Jsou to fascinující příběhy o tom, jak naši předkové vnímali svět, svou zemi i sami sebe.
Někdy jsou plné mýtů, jindy pečlivých záznamů - a často obojího dohromady.
Církevní hierarchie může na první pohled působit složitě.
Tituly jako papež, biskup, arcibiskup nebo kardinál se často skloňují ve zprávách, ale co přesně znamenají?
Jak se volí papež, co je to konkláve, jak dlouho existuje Pražské arcibiskupství, kdy odcházejí arcibiskupové do důchodu a kdo z českých svatých tuto funkci zastával?
Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové.
Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan.
Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka.
Pardubice, srdce východních Čech, jsou město, kde se tradice snoubí s moderním životem.
Prosluly především výrobou voňavého perníku, slavným dostihovým závodištěm s legendárním Velkou pardubickou a bohatou historií sahající až do středověku.
Plzeň má ve světě zvuk především díky pivu, ale západočeská metropole zaujme i rozsáhlým středověkým podzemím a třetí největší synagogou na světě.
Kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích byl postaven v letech 1507-1514 s klášterem a sloužil jako pohřební kostel Pernštejnů.
Karel IV. Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn - slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku.
Karel IV. byl jedním z nejvýznamnějších panovníků českých dějin.
Narodil se roku 1316 a vládl jako český král a římský císař.
V pětidenním programu vám Pardubický kraj nabídne kousek od všech svých krás: poznáte půvabnou lidovou architekturu i tradice loutkářství, vaše děti se budou „bát“ v nefalšovaném pekle, v horách si užijete báječné výhledy i trochu adrenalinu.
Václav IV. (26. února 1361, Norimberk - 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické.
Co spojuje chrám svaté Markéty v Praze-Břevnově, kostel Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře v Příbrami či baziliku Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v Olomouci? Patří mezi šestnáct církevních památek České republiky, oceněných čestným papežským titulem basilica minor.
Nejnovějším přírůstkem v seznamu českých bazilik menších je chrám sv. Vítě tím.
Právě Arnošt pak korunoval Karla 2. září 1347 českým králem.
Často pro něj pracoval jako diplomat, a když pak Karel IV. založil v Praze Univerzitu Karlovu, Arnošt se stal jejím kancléřem.
Na konci 17. století došlo k nástupu dalších arcibiskupů a k reformám, které měnily tvář církevní správy v čechách.
tags: #prvni #ceske #arcibiskupstvi