Restaurování Pražské bible, významné staročeské literární památky, představuje klíčový příspěvek k uchování kulturního dědictví českých zemí. Realizace: 2023. Umístění: Regionální muzeum v Chrudimi. Datace: 1537. Restaurátorský zásah provedla: Diana Janečková. Pedagogické vedení: MgA. Ivan Kopáčik.
Historie a význam Pražské bible
Předmětem komplexního restaurátorského zásahu byla druhá vydání Biblij češtké, též známé pod názvem Bible Severinova z roku 1537. Kniha se při převzetí nacházela v havarijním stavu, kdy jakákoliv manipulace s ní znamenala další degradaci. Nejzávažnějším poškozením bylo rozvolnění knižního bloku, výrazné ztráty papírové podložky listů knihy a absence přední desky. Tato poškození vedla k úplnému oddělení knižního bloku od vazby a rozpadu složek na jednotlivé dvojlisty až jednolisty.
Pražská bible byla vydána jako první slovanská tištěná bible a na našem území vyšla roku 1488 za vlády Vladislava Jagellonského. V depozitáři starých tisků Filozofické fakulty MUNI jde o nejstarší uchovaný svazek. Při zásahu dbali restaurátoři pod vedením Ivana Kopáčika na to, aby v knize ponechali některé její nedostatky, jako jsou například vystřižené iluminace. „Podle Kopáčika to reflektuje život knihy. Mezi půl tisíciletí staré nečistoty a fragmenty nalezené v knize se řadily záložky, stébla trávy, hmyz či peříčka.“
Postup restaurátorského zásahu a environmentální kontext
Na základě získaných výsledků byl navržen restaurátorský postup, jež si kladl za cíl zpomalit degradaci jednotlivých materiálů knihy a obnovu její funkčnosti. V důsledku nalezení aktivního mikrobiologického napadení, bylo nejdříve přistoupeno k dezinfekci objektu parami n-butanolu. Listy knižního bloku byly očištěny suchou i mokrou cestou, následně doplněny papírovou suspenzí a vyspraveny japonským papírem. Blok byl dále znovu ušit na základě dříve získaných poznatků, jež měly vést k co nejvěrnější rekonstrukci organismu šití, jež se téměř nedochoval. Hřbet bloku byl zaoblen a zaklížen. Poté došlo k vyspravení dochované knižní desky tmelem z kostního klihu, smrkových pilin a lněného oleje. Chybějící knižní deska byla rekonstruována z nového smrkového prkna. Usňový pokryv byl vyčištěn nejdříve suchou a poté mokrou cestou, ztráty byly vyspraveny záplatami z nové třísločiněné koziny. Po dokončení těchto kroků byly obě desky nasazeny a vazba byla opětovně pokryta. Spony knihy doplněny nebyly. Jedním z důvodů byla nejasnost podoby jednotlivých prvků, druhým byla skutečnost, že jejich absence nijak nenarušuje funkčnost knihy. Z tohoto důvodu byly řemínky pouze vyspraveny.
Současný stav a replikační kontext Univerzity Pardubice
Po více než roce se do archivu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (MUNI) vrátila Pražská bible. Kniha z konce 15. století, která je psaná ve staročeštině a obsahuje iniciály se zlacenými detaily, je nově zrestaurovaná. Pražská bible byla vydána jako první slovanská tištěná bible a na našem území vyšla roku 1488 za vlády Vladislava Jagellonského. V depozitáři starých tisků Filozofické fakulty MUNI jde o nejstarší uchovaný svazek. Při zásahu dbali restaurátoři pod vedením Ivana Kopáčika na to, aby v knize ponechali některé její nedostatky, jako jsou například vystřižené iluminace. „Podle Kopáčika to reflektuje život knihy. Mezi půl tisíciletí staré nečistoty a fragmenty nalezené v knize se řadily záložky, stébla trávy, hmyz či peříčka.“
V kontextu Univerzity Pardubice lze sledovat kontinuální spolupráci mezi muzeálním dědictvím a akademickým prostředím, kde restaurátorské postupy odrážejí moderní metodiky, konzervaci materiálů a historickou rekonstrukci. Detailní dokumentace a interdisciplinární přístup umožňují studentům a odborníkům pochopit jak techniky restaurování, tak význam kulturního dědictví pro regionální identitu. Restaurátoři i akademici spolupůsobí na udržení praktických dovedností a teoretických poznatků, které se promítají do výuky na příbuzných oborech.
Tajemství posvátné knihy: Kdo napsal Bibli?...Dokument CZ
V rámci části textů uvedených v částech česko-lateinském kontextu se zmiňuje, že čísla a data se objevují jako součást popisu stavu před restaurováním a výsledků. Knihu z roku 1537, s uvedením náležitostí týkajících se specifik ve staré vazbě, lze chápat jako ukázku důležitosti zachování originální podoby a estetické hodnoty díla, která zohledňuje historii tisku a rukopisu. The idea is that at individual scales the additional load is ignorable, but at mass scraper levels it adds up and makes scraping much more expensive. Ultimatly, this is a placeholder solution so that more time can be spent on fingerprinting and identifying headless browsers (EG: via how they do font rendering) so that the challenge proof of work page doesn't need to be presented to users that are much more likely to be legitimate. Po více než roce se do archivu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (MUNI) vrátila Pražská bible. Kniha z konce 15. století, která je psaná ve staročeštině a obsahuje iniciály se zlacenými detaily, je nově zrestaurovaná.
Osvědčené postupy a vizuální doprovod
Vybavení a techniky používané při restaurování zahrnují fotodokumentaci, odborné analýzy a důkladný průzkum objektu, které jsou klíčové pro stanovení optimálního postupu. V důsledku aktivního mikrobiologického napadení byly posouzeny bezpečnostní a zdravotní aspekty a zvoleny odpovídající dezinfekční metody. Restaurování také zahrnuje rekonstrukci vazby, která odpovídá původní konstrukci a zároveň zajišťuje dlouhodobou stabilitu knihy. Důležité je zachovat historické prvky a zároveň zajistit uživatelskou čitelnost a bezpečnost pro další generace badatelů a studentů.
| Poškození | Postup | Výsledek |
|---|---|---|
| Rozvolnění knižního bloku | Dezinfekce, očištění, doplnění papírové podložky | Částečné obnovení funkčnosti |
| Absence přední desky | Rekonstrukce desky z nového smrkového prkna | Kompletní zpevnění vazby |
| Odloučení desek | Vyspravení koženého pokryvu, záplatování | Obnovená vizuální i funkční integrita |
Další součástí kontextu je zviditelnění významu a významnost jednotlivých časových období, která utvářejí důležité okamžiky v historii českého tisku a restaurátorství. The idea is that at individual scales the additional load is ignorable, but at mass scraper levels it adds up and makes scraping much more expensive. Ultimatly, this is a placeholder solution so that more time can be spent on fingerprinting and identifying headless browsers (EG: via how they do font rendering) so that the challenge proof of work page doesn't need to be presented to users that are much more likely to be legitimate.
tags: #restaurovani #prazska #bible #univerzita #pardubice