Kamenný mosty a kaple v regionu Středočeského kraje představují významné historické a duchovní body, jejichž stavby odrážejí stavební řemeslo od baroka po klasicismus a jejich funkce byla často spojena s místní historií a poutěmi. Zvláštní pozornost je věnována kaplím a výklenkovým kapličkám, které doplňují síť sakrálních památek v oblasti Sázavy, Kouřimi a okolí.
Kamenné mosty a jejich architektura
Kamenný most o délce 265.0 m, s pěti oblouky, má pilíře založené přímo na skalním prahu a na straně proti toku potoka jsou zpevněny břity. Zápis z 18. století ukazuje, že stavební práce probíhaly koncem 17. století až kolem roku 1700. Do konce 18. století byl most zaznamenán v vojenských mapách. Kamenný most z poloviny 19. století, který překračuje Vavřinecký potok (Výrovku), má tři oblouky a pozoruhodné dlouhé nájezdové rampy; levobřežní rampě náleží další oblouk nad místní komunikací.
Od roku 2. pol. 17. století je znám i další kamenný most, a to s výškovým označením 241.0 m n. m., rovněž zachovalý a volně přístupný v regionu Kouřim. Vavřinecký potok bývá další zastávkou historických tras a svědčí o důležité infrastruktuře regionu v minulosti.
Sakrální památky a kaple v regionu
V regionu jsou známé různé kaple s bohatou historií. Kaple ve Zásmukách, datovaná do pozdně barokního období se maurskými prvky ze čtyřicátých let 18. století. Kaple Nejsvětější Trojice 344.0 m n. m. v Bohouňovicích II. představuje sakrální památku, která je zachovalá a volně přístupná v určité době. Kaple sv. Prokopa, s polohou okolo 350.0 m n. m., je barokní výklenková kaplička poblíž křižovatky v údolí Šternovského potoka, postavena někdy po roce 1760 a zobrazena na grafice Antonína Balzera z roku 1797; opravena byla v roce 1998 s novodobou výzdobou od malíře Jana Hernycha. Kaple 300.0 m n. m. v Pyskočelech je výklenková kaplička sv. Prokopa z 1. poloviny 18. století, která tvoří spojovací prvek mezi Sázavským klášterem a Prahou.
Barokní kaple z roku 1713 v Vosovce na místě starší dřevěné kaple součástí lázeňského areálu u studánky Vosovka, která je spojována s legendou o poustevníkovi Prokopovi a knížeti Oldřichovi. Kaplička byla rekonstruována v roce 1924 a svědčí o kontinuální péči o sakrální místa v regionu.
Kaple sv. Kříže a sv. Kapličky v regionu
Kaple sv. Kříže, 391.0 m n. m., je barokní kaplí, která byla vysvěcena v roce 1745. První doložená kaplička na tomto místě byla postavena roku 1690. Kaple sv. Prokopa, 350.0 m n. m., je další výraznou sakrální památkou, která byla postavena na křižovatce cest a představuje jednu z nejstarších kaplí v kraji. Na jiném místě, v Měchnově, stojí barokní výklenková kaplička s obrazem sv. Prokopa z doby kolem 18. století.
Kaple sv. Prokopa v Pyskočelích a Kaple V Lázních Vosovka tvoří soustavu kaplí, která doplňuje poutní cesty a poskytuje prostor pro kontemplaci a modlitbu v přírodním prostředí. V Sázavě, obci s 660 obyvateli, byla po letech postavena nová katolická kaple, která má podobu biblické archy a 15 metrů vysoký kovový kříž; její zasvěcení Panně Marii Karmelské proběhne za symbolického svěcení biskupa Jana Vokála.
Nová kaple v Sázavě a její architektura
Nová kaple v Sázavě stojí na vyvýšeném pozemku a její konstrukce je dřevěná; výška stavby v nejvyšším místě činí 10 metrů a kaple pojme kolem 100 lidí. Okolí je upraveno s kněžištěm pod krytím a s parkovištěm a sociálním zázemím; venkovní plochy přesahují 300 m². Objem vydaných peněz překročil tři miliony korun; reálně je hodnota díla výrazně vyšší díky dobrovolnické práci a darům. Kaple je navržena jako ekumenická a umožňuje tichou kontemplaci, modlitbu a vzpomínku na oběti Ležáků; uvnitř je urna osvětlena jemným světlem a kruhové okénko v dveřích umožňuje náhled dovnitř i při zamčení.
Interiér kaple je komorní a tradiční; hlavní oltář je tvořen policí se krucifixem, soškou Panny Marie, svíčkou - věčným plamínkem - a květinami. Nika s urnami je zabudována do jihovýchodní stěny a je zakryta pískovaným sklem s vyrytými jmény obětí Ležák, které lze číst průhledně skrz sklo. Vstupní dveře jsou mosazné a hrubé; nad dveřmi visí zvonek ovládaný táhlem zevnitř a v samotných dveřích je malý kruhový otvor pro nahlédnutí do kaple, pokud je zamčeno. Zdi kaple jsou kamenné a vnější omítka je hrubá, světlá, s kamenivem velkého zrnitosti a se slídou, aby odlesky připomínaly žulu na hrobodomech. Krov je dřevěný, s laťováním a skládanou kamennou krytinou ze štípané břidlice; na vrcholu je malý kříž.
Vnitřní uspořádání je skromné a komorní; v oltářní části je malá nika s urnami a světlým jemným osvětlením, zatímco hlavní prostor nabízí prostor pro modlitbu na lavici a s možností zapálit svíci či položit květiny na vyvýšený kámen v podlaze. Okna kaple jsou ve výšce a jejich bezrámové fasádní zasklení je tónované do zelena; světlo dopadá měkce na podlahu a vytváří klidnou atmosféru pro meditaci. Z kaple je výhled na korun stromů a dále na oblohu, což umocňuje prožitek z místa.
Praktické informace a souvislosti
Kaple bude zpřístupněna v obdobném režimu jako pietní území; individuálně je možné kapli užívat pro mše v návaznosti na činnost nejbližší farnosti. Při zimních měsících bude k dispozici klíč u vybrané osoby v Miřeticích. Jednotlivá zídky kolem parcely 101 připomínají původní strukturu osady Ležáky a jsou jediným výrazně dochovaným prvkem, který z osady zbyl. V Sázavě, kde byla od roku 1785 katolická kaple a evangelická farnost spadá pod Velkou Losenici, se ukazuje, že regionální sakrální síť má dlouhou historii a sílu, která přečkala mnohé historické zkoušky.
V rámci pietního území a kaplí se počítá s adaptací a zachováním historických prvků a s citlivou integrací nových prvků, aby byl zachován respekt k místní krajině a vzpomínce na oběti. Tvorba kaple vychází z archetypů malých sakrálních staveb - venkovských zvoniček a gotických vesnických jednolodních kostelíků - a klade důraz na harmonické spojení s okolím bez nadměrného patosu a monumentalizace.
