Borovany, Tábor, Šternberk, Jevíčko nebo Brno: to jsou místa, kde objevíte kláštery řádu augustiniánů.
Pojďte s Kudy z nudy pátrat po jejich tajemství, po zajímavostech a také osobnostech.
Víte třeba, že v augustiniánském klášteře na Starém Brně se zrodila genetika?
I díky tak zajímavým osobnostem jsou dnes augustiniánské kláštery živým odkazem historie, propojujícím staleté duchovní tradice s moderní kulturou.
Jak ale augustiniánský řád vznikl a kdy se dostal do českých zemí?
Kde bývaly augustiniánské kláštery, do kterých můžete nahlédnout a jaká tajemství ukrývají?
Augustiniáni patří mezi kontemplativní neboli rozjímavé řády, které žijí z darů věřících.
Podobně jako benediktini, cisterciáci, premonstráti, trapisté a karmelitáni se i augustiniáni věnují hlavně modlitbě a rozjímání.
Členové řádu se řídí řeholí sv. Kořeny augustiniánského řádu, oficiálně nazývaného Řád svatého Augustina či latinsky Ordo Sancti Augustini, sahají do 13. století, kdy se papež Inocenc IV. rozhodl sjednotit několik komunit eremitů (poustevníků) žijících podle souboru pravidel, sepsaných sv. Augustinem z Hippo (354-430).
Tím vznikl augustiniánský řád, který kladl důraz na společný život, modlitbu, studium a službu společnosti.
Do českých zemí se augustiniáni díky podpoře šlechty a panovníků dostali ve 14. století.
První zmínky o jejich působení sahají do časů vlády dynastie Lucemburků.
První augustiniánský klášter vznikl v Roudnici nad Labem, kde jej nechali v letech 1333-1352 postavit biskup Jan IV. z Dražic a Arnošt z Pardubic.
V Roudnici zřejmě také vznikl první český překlad celé Bible, a to kolem 1360.
Augustiniáni působí v českých zemích stále, i když v menším počtu.
Jejich komunita v Brně se věnuje duchovní službě a organizuje rovněž prohlídky, koncerty a duchovní obnovy pro veřejnost.
Augustiniánský klášter na Starém Brně je známý svou nádhernou gotickou bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, kterou založila královna Eliška Rejčka.
V roce 1783 císař Josef II. nařídil, aby augustiniáni opustili klášter u sv. Tomáše v centru Brna.
Ten se vzápětí proměnil v sídlo moravských politických úřadů, a augustiniáni jako náhradu získali zrušený klášter cisterciaček na Starém Brně.
Ve starobrněnském klášře působil Gregor Johann Mendel (1822-1884).
Od roku 1867 stál v čele starobrněnského kláštera jako opat.
Kromě povinností, s nimiž souvisela funkce opata, se Mendel v klášterní zahradě věnoval vědecké činnosti, výzkumu a křížení hrachu, na kterém si pomocí matematických principů ověřil pravidla přenosu dědičných jednotek.
Kromě prohlídek, při nichž vás průvodci provedou klášterními prostory a historií řádu, tu objevíte Mendelův salon a Mendelovo muzeum.
Přijít můžete i na některou z mnoha akcí, které se v klášteře konají, od festivalu Mendel až po varhanní a sborové koncerty v bazilice.
I ta stojí za bližší prozkoumání: její zakladatelka, královna Eliška Rejčka, tu byla podle své poslední vůle pochována po boku milovaného Jindřicha z Lipé.
Její hrob je dodnes v dlažbě označený nenápadnou iniciálou korunovaného E.
Zajímat by vás mohlo i to, že v původní budově starobrněnského klášterního pivovaru se dodnes vaří pivo: sídlí v něm totiž pivovar Starobrno.
Augustiniánské kláštery nejsou jen místem modliteb a duchovního života, ale také kulturními a turistickými centry, která nabízejí prohlídky, koncerty, degustace vín i duchovní programy.
Chcete poznat jejich historii a atmosféru?
Na počest zakladatele augustiniánského řádu sv. Augustina má své jméno zvon Augustin, umístěný v Bílé věži v Hradci Králové.
Dlouho se jednalo o třetí největší zvon v Česku, po odlití zvonu #9801 se posunul o příčku níž.
Prohlídka augustiniánského kláštera s klášterním kostelem Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem zahrnuje expozici o historii města a kláštera, historické sály s obnovenou nástropní malbou od J. K. Handkeho, obrazárnu barokních malířů, věžní hodinové stroje nebo včelařskou výstavu.
Podíváte se i do křížové chodby a rajské zahrady, a dokonce nehlédnete i do klášterního sklepení.
Tady se za tajemnými dveřmi se nachází zatopená sklepní místnost aneb legendami opředené jezírko.
Odkud se jezírko vzalo?
K augustiniánům se dokonce můžete vypravit do lázní: Augustiniánský dům byl v Luhačovicích postaven v letech 1902-1904 pro augustiniánský klášter na Starém Brně.
Navštívit můžete také augustiniánský klášter v Dolním Ročově, bývalou letní rezidenci brněnských augustiniánů v Šardicích anebo augustiniánský klášter ve Šternberku.
Augustiniánský řád, oficiálně Řád svatého Augustina, vznikl ve 13. století sjednocením několika komunit eremitů podle pravidel sv. Do českých zemí se augustiniáni dostali ve 14.
Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové.
Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan.
Městská památková rezervace Brno byla vyhlášena v roce 1989.
Tvoří ji kompaktní historické centrum, množství starších staveb včetně kostelů, hradu Špilberku nebo Augustiniánského kláštera.
Zástavba je doplněna činžovními domy v historizujícím a secesním stylu 19.
Alšova jihočeská galerie je uměleckohistorické muzeum Jihočeského kraje, které patří do pětice největších institucí svého druhu v České republice.
Poznejte místo prvorepublikové noblesy a elegance, místo, kde pobýval a tvořil Leoš Janáček.
Přijeďte ochutnat Brno a jeho vynikající gastronomii, poznat významné kulturní památky a krásnou okolní přírodu.
První pražský arcibiskup, politik a diplomat Arnošt z Pardubic (25. března 1297, Hostinka - 30. června 1364, Roudnice nad Labem) je osobnost evropského formátu.
Jako jeden z nejbližších přátel a mimořádně schopných spolupracovníků císaře a krále Karla IV.
V těsné blízkosti šternberského hradu leží bývalý augustiniánský klášter.
Současná podoba někdejšího kláštera pochází z 18. století a je výsledkem tvůrčí aktivity jeho posledních proboštů.
Existuje spousta způsobů, jak nahlédnout do historie.
Někdo čte tlusté romány, jiný má rád historické filmy, další navštěvuje muzea, hrady a zámky.
A pak jsou tu odborníci: historikové, lékaři, archeologové a antropologové, kteří prozkoumávají hroby a hrobky, staré kosti a další tělesné pozůstatky.
Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity najdete v brněnské čtvrti Ponava, nad fotbalovým stadionem Za Lužánkami.
Po dobu své existence, od roku 1997, si Pivovarská restaurace vybudovala pevné místo mezi brněnskými restauracemi především svojí vyhlášenou kuchyní a kvalitní obsluhou.
V druhé polovině 17. století v Římově vzniklo na popud jezuity Jana Gurra poutní místo s loretánskou kaplí a křížovou cestou.
Za jmény českých vědců a lékařů se často skrývají příběhy, které by vydaly na film.
První krevní skupiny, kontaktní čočky, vakcína proti tyfu nebo úplně první sanitka - to všechno má český původ.
V zahraničí po nich pojmenovali ulice, postavili jim sochy a přednášejí o nich na univerzitách.
My si na ně ale leckdy nevzpomeneme ani v jejich rodných městech.
Johann Gregor Mendel (20. července 1822 Hynčice - 6. ledna 1884 Brno) byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti.
Jeho životem a dílem se zabývá Mendelianum, interaktivní muzeum a centrum G.
Jménem Starobrno má v současnosti výsadní postavení na jižní Moravě a přestože opravdové začátky pivovaru je těžké určit, sahají zřejmě až do 14. století.
Renesanční Bílá věž nabízí jedinečný pohled nejen na Hradec Králové, ale i na vzdálené vrcholky Krkonoš a Orlických hor.
Mendlovo náměstí v Brně ozdobí bronzový monument Jaromíra Garguláka nazvaný Hrachovina.
Návrh uspěl ve veřejné soutěži vypsané u příležitosti 200.
Klášterní zahrady Augustiniánského opatství v Brně v sobě skrývají skleník, ve kterém opat Gregor Johann Mendel v polovině 19.
Školní lesní podnik Křtiny se stará o Arboretum Křtiny.
To se nachází u silnice mezi městysi Křtiny a Jedovnice, asi 20 km severně od jihomoravské metropole Brna.
Benediktinští mniši působili jako věrozvěstové v českých zemích dříve, než tu vznikly první kláštery.
Právě řádu svatého Benedikta, nejstaršímu mnišskému řádu západního křesťanství, také náležel náš nejstarší klášter: ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě.
Posláním Mendelova muzea Masarykovy univerzity je šířit odkaz augustiniánského opata G. J. Mendela, který je znám studiemi prováděnými na rostlinách, především hrachu setém.
Nelze však opomenout ani jeho bádání v oblasti meteorologie či šlechtění včel.
V Borovanech na Českobudějovicku objevíte zrekonstruovaný bývalý augustiniánský klášter.
Kromě prohlídek budov areálu kláštera se zde v průběhu turistické sezóny konají kulturní akce v interiérech nebo v přilehlé zahradě.
Silentium, tedy přísné noční mlčení, vstávání ve tři čtvrtě na tři ráno a vzápětí ve tři hodiny noční vigilie, to je jen část denního řádu, který se už dlouhá staletí udržuje v cisterciáckém opatství Naší milé Paní ve Vyšším Brodě.
Z celé řady cisterciáckých klášterů v Česku dnes zbyl jako jediný fungující mužský klášter.
Místodržitelský palác Moravské galerie v Brně nabízí rozsáhlou expozici Brno předměstí Vídně, která přibližuje lokální umění v kontextu vídeňské tvorby, přičemž kombinuje ukázky vysokého umění i uměleckého řemesla.
Klášterní komplex s kostelem Narození Panny Marie byl postaven ve 14. století.
Zachovala se gotická křížová chodba kolem rajského dvora, kapitulní síň nebo bývala knihovna.
Premonstráty přivedl do českých zemí olomoucký biskup Jindřich Zdík a první premonstrátský klášter v Čechách vznikl roku 1143 na Strahově; ten je dodnes hlavním centrem řádu.
Brzy následovaly další kláštery, některé z nich existují dodnes a za běžné situace lákají na prohlídky, bohoslužby a další aktivity.
Věda a historie není nuda: Starou Prahu znáte, znáte i Staré Brno?
Co mají společného vodojemy na Žlutém kopci, Starobrněnský klášter, pivovar Starobrno nebo hala Rondo?
Leží v části města Brna, nazývané Staré Brno.
Vinařství v obci je doloženo již od 13. století.
V kronice obce jsou v 16. Století zaznamenány vinařské trati Dubová, Hejdy, Nové, Kamenné, v 17. Eliška Rejčka (1. září 1288, Poznaň, Polsko - 18. října 1335, Brno) usedla na český královský trůn hned dvakrát.
Poprvé ji coby dvanáctiletou dívku provdali za krále Václava II., po jeho smrti si ji jako čerstvou vdovu vzal Rudolf Habsburský.
Josef II. Co všechno nám v českých zemích zbylo po císaři Josefovi II. (13. března 1741, Vídeň - 20. února 1790, Vídeň)?
Není toho právě málo: například obliba jména Josef, města Terezín a Josefov, a také řada panovníkových soch a pomníků.
Jeho vláda proměnila téměř všechny oblasti života v habsburské monarchii: Josef II.
Prozkoumejte obec Šardice ležící nedaleko od Kyjova, v malebném kraji Moravského Slovácka a nabídku turistických atraktivit.
Obec je významnou vinařskou obcí, prochází tudy Mutěnická vinařská stezka.
A v průběhu 19. a 20. století se zde těžil lignit.
Ať už máte rádi historii, kulturu nebo přírodu, v tomto kraji zpěvu, vína, folklóru a dobrých lidí určitě najdete něco pro sebe.
Gregor Johann Mendel (česky též Řehoř Jan Mendel, 20. července 1822 Hynčice - 6. ledna 1884 Brno) byl zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti.
Byl mnichem a později opatem augustiniánského kláštera ve Starém Brně.
Novodobá genetika snad nemá větších jmen, než je Watson, Crick a Mendel.
Právě poslední jmenovaný však předběhl svou dobu a o principech křížení sepsal v roce 1866 světoznámou publikaci "Pokusy s rostlinnými hybridy".
Vyrazte za chutěmi, vůněmi a zvyky, které k nám patří po generace.
Obutí augustiniáni - Řád sv. Augustina
Nový žebravý řád, který vznikl sloučením několika samostatných původně italských poustevnických kongregací, byl potvrzen v roce 1256.
V současnosti má řád na 500 domů ve 28 provinciích a 4 viceprovinciích.
Méně početní reformovaní bosí augustiniáni se oddělili v 16. století.
Hlavou řádu je každých šest let volený generální převor, který sídlí v Římě.
Před zřízením české provincie (patřily do ní i Morava a Polsko) v roce 1357 spadaly české kláštery pod bavorskou provincii.
Znovuzřízena byla česká provincie v roce 1604 (už pouze Čechy).
Obutí augustiniáni nosí černý hábit s dlouhou kapucí a s černým koženým řemenem, při slavnostních příležitostech používají široké návlečné rukávy (manicae).
Novici nosí hábit bílý.
Ve znaku má řád černou knihu obtočenou páskem, na níž stojí planoucí červené srdce probodnuté šípem, který se kříží s pastýřskou holí, štít je zlatý.
K řádovým svatým kromě sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky patří sv. Mikuláš Tolentinský a sv. Tomáš z Villanovy.
Z kláštera v Mnichově - Pivoni je známý poustevník bl. Koloman.
Nejznámějšími příslušníky řádu jsou Martin Luther, starobrněnský opat (a především zakladatel genetiky) Johann Gregor Mendel nebo skladatel Pavel Křížkovský.
Text: historie9.8. 2007 - Ivka (P. Vlček, P. Sommer, D. • založeno 1244 papežem Inocenc IV. • v 16. století se oddělili tzv.
Heslo: TOLLE, LEGE! TOLLE, LEGE! (Vezmi, čti! • Patroni: Panna Maria Matka potěšující, Panna Maria Matka Dobré rady, sv. Augustin, sv. Monika, sv. Jan Gonzales (ze Sahagunu), sv. Mikuláš Tolentinský, sv.
Pro architekturu augustiniánských klášterů je typické, že jedna strana klášterní kvadratury je tvořena konventními chrámy.
Dále se objevují velké rajské dvor.
V České republice nalezneme augustiniánské kláštery například v Praze, Brně nebo v Ročově.
V Ročově je na klášteru neobvyklé dvojvěžové průčelí od Kiliána Ignáce Diezenhofera z druhé poloviny 18. století.
Řehole: Sv. Hledání Boha je základním principem augustiniánské spirituality.
Čím více Boha hledáme a nacházíme, tím více ho milujeme.
Čím více ho milujeme, tím více roste naše touha po jeho hledání.
Setkat se s Bohem znamená najít štěstí.
To je smyslem našeho života i veškeré námahy.
Augustiniánská rodina, tak jako ostatní řády apoštolského bratrství - františkáni, dominikáni, servité…, má mnoho forem života apoštolátu, který na sebe převzala po dlouhá staletí, kdy vycházela vstříc potřebám církve i člověku, časům a kulturám.
Podstatný je tedy styl, který ji charakterizuje jako „augustiniánskou”.
Nejde tedy o limitovaný, vymezený jediný způsob života či apoštolátu.
Mnoho forem života i apoštolské služby může být vhodných i přijatelných augustiniánskou rodinou, pokud se uskutečňují v augustiniánském duchu.
To znamená s ohledem na takové hodnoty, které jsou charakteristické takovému stylu řeholního života, jak ho žil sv. Augustin.
Bratři, kněží i ti, kteří nejsou kněžími
Augustiniánští bratři se z počátku věnovali kontemplativnímu způsobu života.
Později byli povoláni církví ke službě lidu.
Vykonávají své poslání buď jako kněží, nebo jako bratři - připraveni k různým činnostem.
Pole jejich apoštolátu je různorodé - univerzity, školy, internáty, farnost, misie, publikační činnost, až k aktivitám ve prospěch dnešních mnohých ubohých - závislých na drogách, lidech na periferii společnosti, starých…
Výběr služby je podmíněn potřebami církve.
Řeholnice kontemplativního života
Manuální práce a prostota života jsou charakteristikami klausury, která je vnějším znakem takové formy zasvěceného života.
Tyto sestry uskutečňují v augustiniánské rodině hlubokou touhu, kterou mel sv. Augustin a pak i jeho následovníci: věnovat se výlučné kontemplaci a modlitbě.
Sestry apoštolského života
V současné době je asi 80 ženských institutu apoštolského života s augustiniánskou spiritualitou přidružených k Augustiniánskému rádu, které s ním i s řeholnicemi kontemplativního života tvoří jednu velkou augustiniánskou rodinu.
Tisíce zasvěcených žen sdružených ve více než 2500 duchovních komunitách, rozšířených ve všech kontinentech a zemích světa, mateřsky vydávají svědectví o Boží lásce ke všem lidem, zvláště k tem nejubožejším a nejslabším: dětem, starým a nemocným lidem.
Sekulární augustiniánský institut
Nedávno vznikla uprostřed augustiniánské rodiny nová forma zasvěceného života - Sekulární augustiniánský institut.
Tvoří ho laici, kteří chtějí radikálnějším způsobem žít evangelium v duchu augustiniánské spirituality.
Proto se v různých dimenzích zcela dávají Bohu: Zasvěcené ženy, které uskutečňují slib čistoty, chudoby a poslušnosti pro celý život, manželé, kteří chtějí žít ve věrnosti svým manželským závazkům, chlapci a dívky, kteří jsou orientováni na rodinný život, avšak touží žít dočasné zasvěcení, aby se takto lépe připravili na křesťanský život v manželství.
Augustiniánská laická bratrství
Duchovní dědictví sv. Augustina není rezervováno jen pro řeholníky a řeholnice, ale je k dispozici všem lidem, ženatým i svobodným, zasvěceným nebo nezasvěceným, zkrátka všem tem, kteří chtějí najít v učení a zkušenosti sv. Augustina jistého vůdce pro život ve víre ve vlastní situaci a v konkrétním prostředí.
Mužům a ženám dneška, kteří mají mnohé naděje, ale jsou pod břemenem velkých problému i různých forem egoismu, biskup Augustin ukazuje nadějnou budoucnost.
Nabízí staletími ověřenou cestu k osvobození se od vlastního egoismu k radostnému křesťanskému životu.
Společné ideály a apoštolská spolupráce s jinými větvemi augustiniánské rodiny dávají i laikům možnost, aby se tak cítili plné syny a dcerami sv. Augustina.
V r. 1244 papež Inocenc IV. spojil několik různých kongregací - některé z nich se řídily Řeholí svatého Augustina, některé nikoli - do řádným způsobem ustaveného a oficiálně uznaného Řádu poustevníků svatého Augustina z Toskánska (Itálie).
Tento nový řád se velmi rychle rozšířil na území centrální a severozápadní Evropy; do Anglie dorazil v r. 1249, do Paříže o několik let později.
Některé prameny dokonce naznačují, že Williamité, kteří se k Augustiniánskému řádu připojil v r. 1256, možná vlastnili kláštery na takových místech jako Pivoň a možná i Sv. Dobrotivá - Zaječov.
Jisté nicméně je, že Oldřich Zajíc Waldek, který vlastnil rozsáhlé pozemky v berounsko - plzeňském kraji, 24. března 1262 oficiálně pozval nový Řád poustevníků svatého Augustina do Zaječova, kde začal budovat nový klášter na malém návrší, jehož ohraničení připomínalo ostrov.
Tlahově lze říci, že jeho motivy jsou uváděny různě; podle některých historiků byl klášter založen na poděkování za velké vítězství u Kresbrunu; jiní připisují založení kláštera intervenci Panny Marie, která se ve snu panu Oldřichovi zjevila.
Tím je synteticky charakterizována osobnost sv.
tags: #rad #augustinianu #zakladatel