Řád Bílého lva je nejvyšší státní vyznamenání České republiky. Původně byl udělován osobám, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Československo, a to od roku 1922. V letech 1922-1990 se tento řád oficiálně nazýval „Československý řád Bílého lva“.
Struktura a vzhled řádu
Řád je rozdělen na občanskou a vojenskou skupinu. Občanská varianta má zkřížené palmové ratolesti a vojenská zkřížené meče. Dále se dělí do pěti tříd. První dvě doplňuje osmicípá stříbrná paprsková hvězdice. Má tvar červené pěticípé hvězdy se stříbrným dvouocasým lvem uprostřed. Na zadní straně vyznamenání je státní znak České republiky a heslo „Pravda vítězí“.
S řádovým řetězem se vyznamenání uděluje pouze hlavám států. Českým státním občanům se řád neuděluje, ale propůjčuje. Českému prezidentovi se po zvolení propůjčuje Řád Bílého lva I.
Historie a legislativní zakotvení
Zákonem z 10. dubna 1920 č. 243/1920 Sb. byla zmocněna vláda, aby vytvořila řád udělovaný cizím státním příslušníkům za zásluhy o československý stát. Tento zákon měnil původní zákon o zrušení šlechtictví a udělování řádů a titulů. Zřízen byl vládou ČSR se souhlasem prezidenta republiky.
Podle zákona měl tento řád předávat pouze prezident, který za tímto účelem mohl pověřit také premiéra nebo vrchního velitele vojska. Dne 3. prosince 1920 bylo usneseno oběma ministerstvy, že se nový řád bude jmenovat „řád Československého lva“, ovšem později byl československý lev změněn na bílého lva. Na návrh řádových odznaků byla vypsána 22. dubna 1921 veřejná soutěž. Soutěž zahrnovala všech pět tříd, způsob dekorace i motiv řádového odznaku. Tato soutěž neuspěla, proto byla vyhlášena druhá, ve které vybrala 12. září 1922 umělecká porota návrh rytce Rudolfa Karnetta. Konečně 7. prosince 1922 byl ustanoven vlastní řád nařízením vlády č. 362/1922 Sb., když byly schváleny řádové stanovy, které vypracovala Kancelář prezidenta republiky.
Řád byl rozšířen vládním nařízením 13. listopadu 1924 č. 261 Sb., které přidalo k ostatním řádovým dekoracím ještě řádový řetěz. Ten měl být udělován rovnou s ostatními dekoracemi řádu I. třídy nebo později zvlášť. Tento řetěz měl být udělován hlavám států, ale i běžným občanům, pokud jejich zásluhy byly mimořádně pozoruhodné. Zákon zároveň neumožňoval československým státním příslušníkům přijímat zahraniční řády, ale zároveň nestanovil žádné sankce za tento přestupek, takže porušování nebylo nijak neobvyklé.
Řádovým odznakem byla pěticípá hvězda, jejíž paprsky byly rozeklány do tří hrotů, jednotlivé paprsky byly granátově smaltované se zlatými kraji a mezi nimi se nacházely lipové lístky. Uprostřed hvězdice byl připevněn stříbrný lev malého státního znaku. Na zadní straně je ve středu granátově smaltovaný kruh s monogramem ČSR a kolem něho opsáno Pravda vítězí. Paprsky této strany byly rovněž granátově smaltované a nesly štíty s bývalými zemskými znaky Československa - českým, moravským, slezským, slovenským a podkarpatoruským.
Rozvod a variace třídy a medailí
Stříbrná osmihranná hvězda měla ve středu granátově smaltovaný kruh, kde je stříbrně smaltovaný lev kolem něhož je nápis Pravda vítězí, přičemž na reverzu je celostříbrná s monogramem ČSR. Medaile mají na přední straně opět lva z malého státního znaku a řádové heslo, na straně zadní je ve středu monogram ČSR a na obrubě nápis Uděleno v uznání zásluh. Řetěz byl tvořen z dvaceti článků spojených vždy dvěma řetízky.
V roce 1945 byla také zřízena vojenská obdoba řádu, Československý vojenský řád Bílého lva Za vítězství. Tento řád byl potvrzen v roce 1946 a změněn v roce 1948. K obnovení řádu došlo po změně oficiálního názvu na ČSSR podle vládního nařízení č. 10/1961 Sb. U tohoto řádu nebyla obnovena IV. ani pátá třída, podobně jako stříbrná a zlatá medaile. Monogram ČSR se změnil na ČSSR a zmizely znaky zemí Československa z cípů hvězdy. Změnil se také znak na hrudi lva, dle nového malého státního znaku. Řádový řetěz byl stále rezervován hlavám státu.
Poté, co vznikla ČSFR, bylo znovu obnoveno zákonem č. 404/1990 Sb. pět tříd, ale již ne medaile, což zůstalo dodnes. Lev je korunovaný, stříbrný a dvouocasý. Po rozpadu ČSFR byl řád Bílého lva obnoven zákonem o státních vyznamenáních ČR č. 157/1994 Sb., jako nejvyšší státní vyznamenání České republiky. Změny se dočkalo rub řádového odznaku, kde se nově objevil velký znak ČR. Také latinský opis byl znovu nahrazen českým „Pravda vítězí“.
Popis insignií a jejich nošení
Řádový řetěz je opět tvořen dvaceti články, ale středový závěsný článek na klenot tvoří bíle smaltovaný monogram ČR. Odznakem je pěticípá hvězdice, která je na konci trojitě rozeklaná a zakončená zlatými kuličkami a je vyvedená v granátově červeném smaltu. Ve středu hvězdice je stříbrný český lev. Mezi jednotlivými rameny hvězdice jsou umístěny zlaté lipové listy.
Řád Bílého lva propůjčuje nebo uděluje prezident republiky, nezmocní-li k tomu jiný orgán. Jedná se o kontrasignovanou pravomoc, vyžaduje tak spolupodpis předsedy vlády. Řádovými dny pro propůjčování a udělování státních vyznamenání jsou 1. leden a 28. říjen. Nositeli řádu se předává číslovaná insignie s číslovanou listinou. Insignie nižší třídy řádu se při propůjčení vyšší třídy řádu vrací Kanceláři prezidenta republiky, rovněž se vrací v případě, že vyznamenanému byl pravomocným rozhodnutím soudu uložen trest ztráty čestných titulů a vyznamenání.
Občanům České republiky se řád propůjčuje doživotně, vyznamenaný v takovém případě převezme insignii řádu a listinu o jeho propůjčení. Po úmrtí nositele řádu - občana České republiky - se číslovaná insignie řádu vrací Kanceláři prezidenta republiky. Osobám, které nejsou občany České republiky, se řád uděluje. Po úmrtí nositele řádu, který není občanem České republiky, zůstávají insignie vyznamenání a listiny o udělení vyznamenání pozůstalým. Za nositele řádu lze označit i úřadujícího prezidenta republiky, neboť mu přísluší řádová insignie I. třídy řádu, včetně řádového řetězu.
Současná podoba a významné momenty v moderní době
Při slavnostních příležitostech se řádové insignie nosí „in natura“, a to jen insignie nejvyšší propůjčené třídy. Řád Bílého lva má dvě varianty, civilní a vojenskou. Civilní má na sobě palmové ratolesti, vojenská jsou meče. Dále se vyznamenání rozděluje do pěti tříd dle významnosti, kdy I. třída je třídou nejvyšší. Specifickou skupinou oceňovaných jsou pak prezidenti, kteří řád získávají i s řetězem, tzv. kolanou.
Mezi nejvýznamnější osobnosti oceněné Řádem Bílého lva patří historicky například Edvard Beneš, Nikola Tesla, G. S. Patton či Josef Škvorecký. V novodobé historii od roku 1993 se pak tímto vyznamenáním může pochlubit třeba španělský král Juan Carlos I., britská královna Alžběta II., Madeleine Albrightová, američtí prezidenti Bill Clinton a George Bush nebo baronka Margaret Thatcherová. Kontroverzní osobnosti s řádem
Některá vyznamenání jsou však i po desítkách let od jejich udělení stále velmi kontroverzní. Kromě Mussoliniho se jedná i o Fidela Castra, Leonida Brežněva nebo Kim Ir-sena. Jediným, kdo přijetí Řádu Bílého lva v historii odmítl, je Josef V. Stalin. “Odmítnout vyznamenání je možné.”
Současná pravidla a legislativa
Podle zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, je Řád Bílého lva zřízený v příloze a Stanovy definují pět tříd s řetězem pro I. třídu. Zákon také stanovuje podmínky propůjčování a navrhování, včetně spolupodpisu předsedy vlády. Slavnostní akt předávání řádů probíhá každoročně u státního svátku 28. října.
Po rozdělení Československa bylo řádu zachováno postavení nejvyššího státního vyznamenání a byl znovu obnoven zákonem 404/1990 Sb. i později zákonem č. 157/1994 Sb. o státních vyznamenáních České republiky. Dodatkově byla ustanovena rubová stránka a nový český opis Pravda vítězí.
- Řád I. třídy občanské s kolanou a I. třídy vojenské s kolanou
- Řád II. třídy
- Řád III. třídy
- Řád IV. třídy
- Řád V. třídy
Mezi významné podoby řádu dnes patří změny rubu odznaku a stuh, které reflektují přechod z ČSR na ČSSR a následně na ČR. Řád je používán pro vyznamenání občanů i cizích státních příslušníků, ale s odstupem od kolen řetězů pro hlavami států.