Během Velikonoc křesťané rozjímají o utrpení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomuto rozjímání mohou napomáhat i pobožnosti křížové cesty, které mají čtrnáct zastavení znázorňujících Ježíšovu cestu na kříž. V kostele Panny Marie Královny Míru v pražské čtvrti Lhotka se nachází Křížová cesta, která je evropským unikátem. Znázorňuje totiž jednotlivá zastavení Ježíšovy křížové cesty zcela mimořádným způsobem: formou zastavení na cestě utrpení člověka v průběhu dějin. Tuto Křížovou cestu navrhl v politicky těžkých dobách po „Pražském jaru“ lhotecký kněz Vladimír Rudolf a z umělé pryskyřice ji vytvořil český umělec Karel Stádník v letech 1973-1975.
Historie a koncept unikátního zobrazení
Odedávna se lidé báli přírodních katastrof, nemocí, zvůle mocných či válek. Před námi je galéra, na níž byli zajatci bičováni, trýzněni bolestí a žízní a nakonec vydáni na smrt. Pražský umělec přenáší soud s Ježíšem do Francie roku 1431, kde na starém rouenském tržišti před zavřenými dveřmi do chrámu stojí Johanka z Arcu a mlčky si prohlíží své spoutané ruce. Biskup právě jménem soudního tribunálu přečetl rozsudek, v němž ji prohlašuje za odpadlici, modloslužebnici a společnici ďábla. Křesťané čekají na smrt v římském Koloseu, kde se pořádají krvavé hry pro obveselení davu.
Současná podoba a symbolika jednotlivých zastavení
Uprostřed výškových panelových domů stojí velká postava Panny Marie a kolem ní jsou lidé v nouzi. Vidíme mrtvé dítě, které spáchalo sebevraždu. Matka o ně nestála. Dějištěm je koncentrační tábor v Osvětimi. Při vězeňském apelu v srpnu roku 1941 bylo deset vězňů odsouzeno k smrti. Ježíšova tvář plná utrpení je uprostřed. Plátno kolem obličeje je zřaseno tak, že tvoří rám. Druhý, vnitřní rám, tvoří postavy lidí na okraji života, kteří pro stud a bolest hledí k zemi.
Zničená města či vesnice - to je obraz, který známe z televize či z novin. Lidé na útěku, odění do pár kousků hadrů. Na zemi leží žena a chrání své dítě. Ruka probodnutá dlouhou tenkou jehlou připomíná ruku mladého lékaře, který vynalezl sérum na léčbu těžké nemoci. Kříž roste z dlážděné kostelní podlahy jako strom a přečnívá všechna ostatní zastavení Křížové cesty. Na něm visí Ježíšova postava v nadživotní velikosti. Kříž je vyroben ze zlatých paprsků, které připomínají ostnatý drát, vězení a smrt. Jejich zlatá barva však dosvědčuje, že zkáza a smrt nebudou mít poslední slovo. Truchlící matka chová na svém klíně mrtvého syna. Po bitvě u Waterloo pátrá vojevůdce Wellington se svým adjutantem po nějaké stopě života. Smrtící poselství děla je rozeseto všude kolem, země je rozorána granáty. 14.
Křížová cesta jako reflexe dějin a osobního utrpení
Celkové pojetí se odklání od tradičního kronikářského zobrazení Ježíše k důrazu na vztah utrpení k dějinám lidstva. Umělecké zpracování umožňuje čtenáři či návštěvníkovi interpretovat jednotlivá zastavení nejen jako historické momenty, ale i jako alegorie soudu nad lidstvem v různých epochách. Prohloubení přesahu mezi náboženským významem a svědectvím historických událostí posiluje výzvu k empatii, odpovědnosti a svědomí každého člověka.
