Vyšehrad patří k nejstarším a také nejpamátnějším částem Prahy. Procházel četnými proměnami. Staré pověsti mu přisoudily úlohu nejstaršího sídla českých knížat, místa, odkud panovala moudrá Libuše a první Přemyslovci. Dnešní katastrální území Vyšehrad leží celé v hranicích městské části Praha 2. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a později pevnosti.
Historické milníky Vyšehradu
V roce 1070 zde byla založena Vyšehradská královská kapitula sv. Petra a Pavla, která se významně podílela na architektonické tváři Vyšehradu a na jeho duchovním i kulturním významu. Role sídla panovníka se ve 12. století přepřesunula na Pražský hrad. K rozvoji Vyšehradu přispěl i Karel IV. Za husitských bouří byl Vyšehrad pobořen. V 17. století byl hrad přeměněn na barokní pevnost. Postupně vyrůstala i zástavba v nejbližším okolí. Ve druhé polovině 19. století v souvislosti s celkovým bouráním pražských hradeb se Vyšehrad otevírá okolnímu světu. Byl připojen k Praze. Vyšehradský hřbitov se stal národním pohřebištěm. Na Slavíně i v dalších hrobech Vyšehradu odpočívají největší synové a dcery českého národa.
Kapitulní a farní kostel sv. Petra Pavla byl na přelomu 19. a 20. století přestavěn do současné novogotické podoby a stává se dominantou Vyšehradu. Areál někdejší pevnosti se stal v roce 1962 Národní kulturní památkou. Za každou správnou odpověď získáte 3 body. V tomto kvízu je 10 otázek. Celkem můžete získat až 30 bodů.
Novodobé a současné využití
Vyšehradský hřbitov se stal národním pohřebištěm; na Slavíně i v dalších hrobech Vyšehradského hřbitova odpočívají významné osobnosti národa. Areál také nabízí stavební památky z různých období: románskou rotundu sv. Martina, kapitulní chrám sv. Petra a Pavla, románskou baziliku sv. Vavřince, gotické sklepy a starší palácové objekty. Smysl vyšehradských expozic a staveb se v průběhu času měnil a dnes je možné navštívit i moderní muzejní a výstavní prostory.
V 20. století došlo k významné rekonstrukci a rekonstrukčním pracím, které umožnily zpřístupnění kasemat a dalších podzemních prostor. Kasematy vyšehradské pevnosti jsou dnes veřejnosti zpřístupněny v délce asi 1 kilometru; jejich chodby vedou až k sálu Gorlice, který sloužil dříve jako shromaždiště vojska. V Gorlici jsou vystaveny originály soch z Karlova mostu a další památky.
Architektura a poslední velká obnova
Gotický sklep byl postaven jako torzo jedné z palácových staveb z královského okrsku; dále se dochovala zbytky Špičky a Libušina lázeň. Vnější brány a bastiony citadely byly vybudovány po staletích jako součást barokní pevnosti; Leopoldova brána (1676-78) a Cihelná brána (1871) tvoří dvě hlavní vstupní cesty do pevnosti. V období baroka došlo k rozsáhlým úpravám vojenských staveb podle plánů Contiho a priamiho Rovertala; bastiony a hradby v pětibokém tvaru s nárožními baštami dotvářely impozantní obrys citadely.
Roku 1883 se Vyšehrad stal součástí Prahy a vyšehradská pevnost byla zrušena; tehdy byl areál spíše památníkem. Na přelomu 19. a 20. století byl proveden soubor knihoven a novogotických staveb, včetně nové proboštství a kaplí. V roce 1902 se začal stavět vyšehradský tunel, který měl propojit předměstí s centrem. Tunel má oblouk o poloměru 85 m, výška 6 m a šířka 9 m. V roce 1962 byl areál Vyšehradu vyhlášen národní kulturní památkou.
Archeologické objevy a pověsti
Archeologický výzkum potvrdil, že Vyšehrad vznikl až ve druhé polovině 10. století a do té doby zde nebylo důkazů o slovanském hradišti či chrámech. Vratislav II. byl první korunovaný český král, který na Vyšehradu založil residenci a kapitulu; Karel IV. pak prostřednictvím pouti a obnovy areálu posílil význam Vyšehradu jako symbolu české státnosti. Staré pověsti o Libuši, Šemíkovi a Horymírovi se vyprávějí, ale historicky jsou doloženy spíše v novověkých kronikách; Kosmas tyto motivy v raných dobách neuvádí. Gotické a románské prvky, rotunda sv. Martina a bazilika sv. Petra a Pavla, tvoří dodnes významný historicko-architektonický komplex.
V průběhu výzkumů o Vyšehradu se vyjevily i zvláštnosti-stavba s centrálním půdorysem a rozsáhlé apsidy, které se považují za unikátní evropský jev; srovnání s Rotundou sv. Martina na Pražském hradě ukazuje, že vyšehradská stavba může být o přibližně 40 % větší. Byzantské rysy nebyly potvrzeny, spíše je stavba odvozena z západofranského prostoru; možné vlivy Velké Moravy a misijní tradice se na Vyšehradu odrážejí i přes komplexní historické posuny. Z poválečných a moderních studií vyplývá, že Vyšehrad je důležitý jako bod doteku středověkých tradic a raně novověkého chápání české státnosti.
Bezbariérovost a dostupnost
Areál Vyšehradu je částečně bezbariérově přístupný; Staré purkrabství a Gotický sklep umožňují bezbariérový vstup, ačkoliv některé sály a chodby mohou vyžadovat doprovod či speciální opatření. Bezbariérový přístup k NKP Vyšehrad od Stanice metra Vyšehrad je realizován, i když chodníky na některých místech mohou být problematické. Kasematy, sál Gorlice a další prostory nabízejí postupně částečnou zpřístupněnost a rekonstrukce umožňují návštěvníkům poznávat bohatou historii pevnosti.
Na vyšehradské trase je možné sledovat nejen historii, ale i souvislosti s různými epochami, které ovlivnily vývoj Prahy a jejího kulturního dědictví. Letos i v minulosti vyšehradské areály sloužily jako inspirace pro umělce a historiky k uchování paměti o české státnosti a národních Svémlízkách.
Podrobnosti a vybrané památky
- Rotunda svatého Martina - románsko-rotundová stavba z konce 11. století
- Bazilika svatého Petra a Pavla - kapitulní chrám z 2. poloviny 11. století, novogotická podoba
- Gotický sklep a Libušina lázeň - pozůstatek středověké obrany
- Táborská a Leopoldova brána - vstupní brány citadely
- Kasematy - rozsáhlý podzemní systém délky zhruba 1017 m, s halou Gorlice
- Soustředěná historická hmota vycházející z centra obrany Citadely
V souvislosti s expozicemi a výstavami probíhají i rekonstrukce a dokumentace. Vnitřní prostory Purkrabství a další objekty slouží jako kulturní a muzejní expozice s důrazem na novogotické úpravy a architektonické detaily z konce 19. a počátku 20. století.