Rajhradský benediktinský klášter založili v roce 1045, a je tak nejstarším klášterem na Moravě a nejvýznamnějším zástupcem řádu benediktinů na Moravě. O jeho počátcích se dochovaly jen malé prameny, přičemž podle břevnovské falsy je spojen s původně velkomoravským kontextem a s mythou o poustevnici Güntherovi. Předpoklad, že v místě stál již velkomoravský kostelík, podtrhuje dlouhou kontinuitu pouti po mnišství na tomto místě. Z latinského vlivu na české obřady a potřebu závislosti kláštera na mateřském Břevnovu vyplývala specifická struktura a práva proboštů.
Středověk a počátky klášterního života
Krátce po založení byl klášter podřízen Břevnovu a jeho původní listiny odrážejí širší politické a církevní kontext. Počátek 12. a 13. století znamenal růst a výstavbu, kdy privilegia a výsady zemských pánů a českých králů posouvali klášter k vyšší společenské a hospodářské váze. V polovině 14. století se klášter rozvíjel vedle vinic a pivovarů, rozvíjela se hospodářská činnost i v oblasti vzdělání. Od roku 1540 zasedali rajhradští probošti v moravském zemském sněmu a roku 1687 získali právo pontifikálií, tedy nosit mitru, kříž, prsten a berlu.
Napětí a ničivost válek poznamenaly klášter už ve středověku; v husitských bouřích a po dalších nájezdech klášter čelil pustošení, ale v 16.-17. století se opět vracel k rozkvětu díky privilegiím a obnovám. Roku 1690 se započala rozsáhlá přestavba, ale skutečné dokončení nastalo až kolem roku 1840. Nový konvent a prelatura, navázané na Santiniho projekt, sahají k bohatému baroknímu dědictví, které dnes z kláštera činí kulturní fenomén Jižní Moravy.
Barokní proměna a Santiniho dílo
V čele přestavby stál probošt Antonius Pirmus OSB; Santini Aichl navrhl čtyři kvadratury obklopující chrám Petra a Pavla: prelaturu, konvent a dva hospodářské dvory. Základy byly položeny roku 1722 a samotný chrám byl vysvěcen roku 1739, přičemž stavba trvala dlouhých 17 let a dokončena byla zhruba v roce 1840. Fresky a výzdoba byly dílem brněnských autorů, mj. J. J. Etgens, a sochařská výzdoba pochází z dílen Ignáce Lengelachera a dalších mistrů. Knihovna a obrazárna se staly ikonickými pro památkovou hodnotu kláštera a proslavené jsou také jeho intarzované prvky a oltáře.
Chrámový prostor i prelatura byly vyzdobeny nástropními freskami, figuralními sochami a bohatou štukovou výzdobou; především fresky Etgense a malby dalších mistrů dotvářely barokní atmosféru, která klášteru dodala mimořádný estetický a duchovní význam. Stavba chrámu byla završena a nasledovala postupná obnova a výstavba celého areálu. Dřevěné piloty, na nichž celý areál stojí, měly přizpůsobit statiku a odvrátit rizika vlhka, což se později ukázalo jako klíčový aspekt při rekonstrukcích.
Klimatické a kulturní bohatství areálu
Rajhradský klášter si udržel románskou tvář do 18. století, ale postupná přestavba v barokním stylu mu dodala nové rozměry. Areál zahrnuje chrám sv. Petra a Pavla, prelaturu, konvent a hospodářské dvory; interiéry ukazují bohaté malířské a sochařské práce, včetně freskových cyklů a soch od Dietrichštejnů, Lengelachera či Schweigela. Kromě architektury je klášter proslulý svým bohatým knihovnickým fondem a obrazárnou, která po staletí shromáždila díla domácích i zahraničních autorů. Vernisáží a výstavami prošla i rozsáhlá sbírka, která zahrnuje díla jako Ukřižování ze škol Cranachovy, Rozsáhlá obrazová galerie a řada dochovaných oltářních scén.
Památník písemnictví na Moravě a literární dědictví
V 18. století vznikla významná literární aktivita pod vedením Bonaventury Pitera a dalších historiků, kteří prosazovali české kroniky a moravský místopis. Příspěvky významných autorů jako Řehoř Volný, Beda Dudík a Pavel Vychodil ilustrují literární a historický význam rajhradských mnichů. Zásluhou Kintera a dalších se rozvíjela i typografická a překladatelská činnost; klášter byl domovem pro významné historiky a redaktory revuí. V polovině 19. století se zrodila bohatá knihovna a tiskárna, která dodnes slouží jako Památník písemnictví na Moravě, spravovaný klášterní komunitou.
Rozsáhlá knihovna s 65 000 svazky byla po nuceném uzavření v 20. století znovuoživena po roce 1990; její jedinečné prostředí s dřevěnými ochozy, vykládanými podlahami a nástropními frezkami přitahuje badatele i veřejnost. Návštěvníci mohou vidět rukopisy z 9. až 15. století a mnoho cenných děl, která ilustrují bohatství rajhradského kulturního dědictví. Interiéry chrámu a prelatury zůstávají zrcadlem staleté spirituality i umělecké tvorby, kde se prolíná náboženská víra s obrazovou kulturou evropského baroka.
Rajhrad dnes: turistika, cyklotrasy a kulturní dědictví
Rajhrad díky své poloze a výborné dopravě představuje odpočinkovou zónu u Brna; návštěvníci sem přicházejí vlakem i po mezinárodní trasy Brno-Vídeň a mohou strávit zde celé odpoledne. Cyklisté ocení rozsáhlou síť cyklostezek, ale i pěší turisté najdou množství zajímavostí; areál nabízí prohlídky jím zatraktivněných expozic a interaktivní prvky. V současnosti probíhá postupná obnova a zpřístupňování prostor pro veřejnost; v 90. letech byla část areálu renovována a znovu otevřena veřejnosti, s průvodci a expozicemi zaměřenými na moravskou historii a benediktinskou kulturu. Dnes je klášter považován za jednu z nejcennějších kulturních památek České republiky, kde se prolíná románský, gotický i barokní sloh a kde Památník písemnictví na Moravě ukazuje významné kapitoly české a moravské literatury.
Hlavní architektonické a umělecké prvky
- chrám sv. Petra a Pavla s freskami a sochařskou výzdobou;
- presbytář s freskou Josefa Winterhaldera mladšího;
- knihovna s 7 500 svazky v dubových regálech; celkový fond 65 000 titulů;
- obrazy a cykly evropských mistrů, včetně díla Ignace Lengelachera a J. Zeleného;
- památník písemnictví na Moravě - expozice a interaktivní prvky;
Průvodní texty a popisy uvádějí, že Rajhrad je nejen historickým, ale i duchovním a kulturním centrem, které po tisíciletí spojuje liturgii, vzdělanost a umění. Návštěvníci zde najdou širokou škálu exponátů od gotických relikviářů až po barokní fresky, a v samotné knihovně mohou zažít atmosféru, kdy mnichové ručně opisovali bohoslužebné knihy na pergamen v souladu s heslem ora et labora.
6. Santini a svět jeho architektury
tags: #rajhradsky #klaster #znak