Bazilika svatého Prokopa v Třebíči na Vysočině, která je zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO, ukrývá ve svém podzemí poklad. Možná by se tam našel i ten pravý se zlatem a stříbrem, ale každopádně je tam poklad historický. Bazilika svatého Prokopa vznikala ve 13. století. Za prohlídku stojí už samotný chrám, spoustu příběhů ale dokáže vyprávět i jeho podzemní krypta.
Architektura krypty a její funkční význam
Monumentální trojlodní chrám bývalého benediktinského opatství zasvěcený původně Panně Marii a později sv. Prokopovi dominuje dvojice věží upravených v barokním slohu. Klenby krypty jsou trojlodní a klenuta v pravidelných čtvercových polích křížovou klenbou s klínovými žebry. Střední část krypty je kryta křížovou klenbou s pětibokými žebry spočívajícími na čtrnácti pětibokých sloupech. Sloupové hlavice ukazují neobyčejnou rozmanitost a naznačují složitost středověké řemeslné práce. Budova nad krytou částí vyžadovala robustní konstrukční systém, který se odvíjí od statického zajištění prostoru pod kněžištěm a chórem.
Část původního dřevěného bednění klenebních kapí zůstala při posledních úpravách neomítnuta, aby se návštěvníci mohli seznámit s technologiemí. Vstup sem původně umožňovaly dva vchody do závěru bočních lodí; v 16. století byl prolomen ještě třetí vchod z jihovýchodu. V prostoru pod mohutnou klenbou, vyplněném množstvím polygonálních tvarů burgundské architektury (J. Kuthan), se ukrývá počátek gotiky a stopy dávné historie kláštera. Průzkumy naznačují existenci hrobů, možná zakladatelů kláštera a významných opatů, a zbytky základů původního kostelíka sv. K. byly zatím spíše předmětem domněnek než závěrů.
Historie a proměny krypty
Do 15. století kryta sloužila předmětným účelům, včetně pivovarského sklepa, a vstup do ní byl tehdy přesunut. V 17. století byla bazilika znovu vysvěcena a při opravách krypty byla částečně odkryta stropní výdřevou; mezi žebry klenby jsou vidět prkna původní výdřeve, která jsou sedm set let stará. Impregnace dřevěného materiálu a způsob jeho konzervace umožnily, že dřevo zůstalo téměř nezměněné. Tato výdřevová vrstva se tak stala jednou z nejcennějších stop architektonické minulosti krypty.
Stěny krypty jsou pokryty množstvím znaků, které pocházejí z dob kameníků-páleníků, jenž přišli stavět baziliku z francouzské stavební huť. Ztvárnění štuk a signatury kameníků sloužily zároveň i jako určité dobové účetnictví. Počet znaků se odhaduje na kolem šesti set. Kromě toho existuje pověst, že krypta má chodbu až do části Třebíče zvané Sokolí, kterou mniši podle legend ukryli poklad v husitských válkách, včetně zlaté sochy Ježíše Krista a stříbrných soch apoštolů.
Podzemí a liturgie
Jednou za rok, na Dušičky, se v kryptě koná mše. Po formální stránce krypta zaplňuje trojlodní systém s křížovou klenbou a žebry spočívajícími na robustních sloupech. Pod kněžištěm se nachází románská krypta, která zasahuje do bočních lodí. Hlavní chrám i krypta spolu tvoří harmonický komplex, který své návštěvníky provádí mezi historickými jistotami a architektonickými prvky.
Vnější a vnitřní rysy baziliky
Hlavní loď Baziliky svatého Prokopa je převýšená a má šestnáct okenních os ve tvaru mírně lomeného oblouku. Boční lodi mají devět a dvanáct okenní os, hlavní loď je oddělena dělící příčkou se lomenými oblouky. Kněžiště končí polygonálním závěrem, který má osm stran. Apsidy tvoří výrazný architektonický jazyk, z nichž hlavní apsida má tři rozetová okna a střední z nich ozdobnou růžici; vedlejší apsidy mají pravoúhlá okénka. Závěrová apsida je plasticky členěna arkádami a otevřeným ochozem s trpasličí galerií. Nad arkádami se nachází kruhová okénka s šestibokým ostěním.
Severní apsida má čtvercové pilastry a figurální výzdobu, zdivo bočních lodí je členěno lizénovými rámy. Věžemi nad hlavní lodí jsou cibule se dvěma lucernami, střední část fasády je členěna pásovou rustikou, a věže jsou obnaženy v surové kamenné podobě. Před bazilikou stojí předsíň s monumentálním portálem a románskými okny nad arkádami. Portál naznačuje bohaté vyobrazení motivů z Chvalozpěvu tvorstva a pochází z počátku 13. století; jeho výzdobu dohřívá i dochované nástěnné malby v opatské kapli z 13. století - jedny z nejstarších na Moravě po rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě.
Renovace a současnost
Moderní restaurace baziliky proběhla v letech 1924-1935 podle plánů architekta Kamila Hilberta a v roce 1956 byla dokončena stavba zničené jižní kaple s apsidou. Jednou z nejcennějších částí baziliky je vstupní portál, který byl objeven v roce 1862 a jeho zdobení vychází z inspirace Danielovým Zákonem. Návštěva baziliky je určena pro komentované prohlídky; prohlídka bez průvodce není možná, a proto návštěvníci jsou vedení odborným výkladem k architektuře a historii kláštera. Pro větší skupiny je nabízena průvodcovská služba za poplatek a při objednání jsou zajištěny i expozice Muzea Vysočiny Třebíč a světa portálů a bran za zvýhodněné ceny.
Na podrobné mapě areálu a jeho okolí je patrná i záměra propojení podzemí s vybranými částmi bývalého opatství a zámku. Z nakloněných výšek původních zdí a jejich průhledů lze usoudit, jak komplex fungoval jako celek v době kláštera a jak jeho krypta sloužila různým účelům, včetně hospodářských a liturgických. Průvodcovské služby po areálu bývalého opatství vyžadují rezervaci nejméně 2 dny předem, aby bylo možné připravit program pro jednotlivce i pro rodiny.
