Tajemstvím opředený a vzácný relikviář svatého Maura není k vidění jen v Bečově na Karlovarsku. Obdivovat ho můžete i na zámku v Doudlebách nad Orlicí. Ačkoli jde o věrnou dvoutřetinovou kopii slavného relikviáře, je to dílo vskutku originální. Na doudlebském zámku návštěvníky překvapuje od roku 2010, tedy pokud právě není na výstavě kopií relikviářů v Bečově nad Teplou.
Relikviář svatého Maura je historiky obecně považován za druhou nejcennější památku v České republice (hned po českých korunovačních klenotech). Věrnou repliku tohoto nádherného díla vytvořili žáci základní školy v Doudlebách nad Orlicí. Kopie relikviáře svatého Maura od školáků v zámku v Doudlebách nad Orlicí.
Podařilo se jim je v co nejvěrnější podobě vymodelovat z plastelíny. Té spotřebovali osm a půl kilogramu, využili přes dva a půl kilogramu zlatěnky. Přišli na to! Čím je nahradili, to se dozvíte při poslechu zvukové reportáže od majitele zámku Petra Dujky, i přímo při návštěvě zámku. Výroba repliky, které bude zanedlouho dvacet let, trvala tehdejším talentovaným doudlebským páťákům pod vedením iniciátorky, učitelky Jaroslavy Brodinové, čtyři měsíce. Obdivuhodné je hlavně to, jak se s některými zapeklitostmi výroby kopie dokázali originálně vypořádat.
Relikviář byl vyroben počátkem 13. století na zakázku člena zámožného rodu Rumigny, který založil benediktinský klášter v belgickém městě Florennes. Biskup Gérard de Rumigny získal relikvie svatého Jana Křtitele a později svatého Maura z katedrály v Remeši. Právě pro uložení těchto ostatků si nechal relikviář vyrobit. Po Francouzské revoluci byl klášter zrušen, relikviář se stal vlastnictvím jiného kostela ve Florennes. Byl však částečně poškozen. Od církevní rady jej roku 1838 koupil za 2500 franků šlechtic Alfred de Beaufort. V polovině 19. století nechal pozlacenou schránku zrestaurovat nákladem tří tisíc franků. Roku 1888 byl relikviář vystaven v Bruselu, o rok později jej Alfred de Beaufort převedl na svůj zámek v Bečově nad Teplou.
Po válce byl Bečov znárodněn a prchající majitelé na odchodu schovali relikviář do zásypu podlahy hradní kaple Navštívení Panny Marie. Tam jej objevili kriminalisté 5. listopadu roku 1985. Výročí relikviáře sv. Maura - zázrak víry i detektivní příběh 20. V letošním roce si připomínáme výročí jedné z nejvzácnějších památek středověkého umění - relikviáře svatého Maura. Tento nádherný zlatnický skvost, pocházející z první poloviny 13. století, vznikl v Belgii a původně uchovával ostatky sv. Maura, sv. Jana Křtitele a sv. Timoteje. Do Čech se dostal na počátku 19. Po druhé světové válce, kdy rodina Beaufortů z Československa odešla, byl relikviář z obav před zabavením ukryt neznámým způsobem. Dlouhá léta se zdálo, že jeho stopa zmizela navždy. Až na počátku 80. Rozběhlo se tajné vyšetřování pod vedením památkářů a kriminalistů, které se změnilo v detektivní pátrání hodné románu. Od té doby je relikviář svatého Maura.
Relikviář sv. Maura je významná románská památka pocházející z první třetiny 13. století. Vypátrání Relikviáře svatého Maura v roce 1985 se považuje za jeden z největších nálezů 20. století v tehdejším Československu. V letech 1225-1230 byl relikviář svatého Maura vyroben na zakázku člena zámožného rodu Rumigny, který také založil benediktinský klášter v belgickém městě Florennes. Belgický biskup Gérard de Rumigny získal relikvie svatého Jana Křtitele a později svatého Maura z katedrály v Remeši. K objevení relikviáře se váže tajemný příběh, přičemž dramatický scénář začíná na sklonku války. Rodina Beaufortů, která kolaborovala s nacistickým režimem a musí kvůli tomu uprchnout z Československa, ukrývá svou vzácnou rodinnou památku hluboko pod zemí. Zde příběh končí, aby o čtyřicet let později mohl nabrat rychlý spád. Šlechtický rod v roce 1984 pověřil amerického hledače pokladů Dannyho Douglase, aby relikviář získal zpět. Tajemství kolem relikviáře je spojeno s památným dnem, kdy na československou ambasádu ve Vídni přišel pan Danny Douglas a nabídl odkoupení „jakési věci ukryté na území Československa“ o hodnotě zhruba 250 tisíc dolarů s tím, že onu věc sám najde a sám zajistí její vyzvednutí. Detektivové tak začali pátrat po neznámém předmětu, o kterém zpočátku nevěděli vůbec nic. Příběh kolem záhadného relikviáře tedy pojí Českou republiku s Belgií, resp. s belgickou rodinou Beaufortů, jež uprchla ke konci druhé světové války ze zámku v Bečově nad Teplou jen s nejnutnějšími věcmi. Jejich největší bohatství - relikviář svatého Maura - museli ponechat na českém zámku. To jim ovšem nezabránilo v tom, aby relikviář stihli schovat. Relikviář byl uschován do zásypu podlahy hradní kaple Navštívení Panny Marie. Poprvé byl relikviář veřejnosti ukázán na Pražském hradě na výstavě v roce 2000, tehdy však ještě nebyl zcela zrestaurovaný. Teprve od 4. května 2002 se stal součástí stálé expozice na místě, kde byl nalezen a je dodnes trvale vystaven v prostorách modré jídelny na zámku v Bečově nad Teplou poblíž Karlových Varů. Relikviář svatého Maura je výjimečnou zlatnickou památkou na území České republiky. Relikviář sv. Maura se řadí do skupiny domečkových (tumbových) relikviářů. Uvnitř se nacházejí kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Apolináře a sv. Timoteje. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 140 x 42 cm a je 65 cm vysoký. Původní dubové jádro bylo nahrazeno novým ořechovým jádrem. Relikviář sv. Maura byl vyroben na zakázku benediktinského kláštera ve Florennes (nachází se na území Belgie). Tento klášter získal relikvie sv. Jana Křtitele a později sv. Maura z katedrály v Remeši. Právě pro uložení těchto ostatků byl relikviář zhotoven. Po Francouzské revoluci byl klášter ve Florennes zrušen a přesunut do spřáteleného farního kostela, kde byl uložen mezi starým nábytkem. Od církevní rady jej značně poškozený odkoupil roku 1838 tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontin. Svým nákladem jej nechal zhruba v polovině 19. století opravit. Po druhé světové válce byl majetek Beaufort Spontinů na základě dekretů prezidenta republiky a národnostního principu vyvlastněn a rodina musela Bečov opustit, ačkoliv nikdy nebyla prokázána její přímá spolupráce s nacisty. Až roku 1984 začal o odkoupení blíže neurčené historické památky, ukryté na území československé republiky, vyjednávat obchodník z USA Danny Douglas. K vyjednávání byli přizváni i kriminalisté, kteří měli za úkol zjistit, o jaký předmět má obchodník zájem. Po nálezu byl relikviář zapůjčen Uměleckoprůmyslovému museu v Praze, které vypracovalo první expertizu. Relikviář byl ohodnocen jako památka nevyčíslitelné hodnoty a jeho vývoz tudíž nepřipadal v úvahu. Důsledkem nevhodného uložení ve vlhké zemi byl relikviář ve velmi špatném stavu, jenž vyžadoval odborné restaurování. Náročného a zdlouhavého procesu restaurování se ujal Státní úřad památkové péče. Své postupy restaurátoři konzultovali s restaurátory z německých Cách. Restaurátorské práce trvaly dlouhých 11 let. Relikviář byl rozebrán, očištěn, vzácné kameny vyjmuty a očištěny, poškozené sošky a reliéfy očištěny a pracně opraveny. Bylo nutné vyrobit nové jádro, protože původní jádro se již nedalo použít. Po ikonografické stránce tvoří výzdobu relikviáře starozákonní a novozákonní motivy. Nejvýraznější je skupina sošek 12 apoštolů usazených po obvodu schrány. V če‑lech schrány pak nalezneme sošky sv. Maura a Ježíše Krista. Na střeše relikviáře se naproti sobě nachází dva cykly kruhových reliéfů - výjevy ze života a smrti sv. Jana Křtitele a výjevy ze života a smrti sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Apolináře.
Relikviář sv. Maura je 142 cm dlouhý, 48 cm široký a 70 cm vysoký. Váha schrány není z bezpečnostních důvodů veřejně uváděna. Nejznámější relikviáře obdobného typu nalezneme v kathedrálách v německých Cáchách - relikviář Panny Marie a v Kolíně nad Rýnem - relikviář Tří králů. Relikviář sv. Maura společně s korunovačními klenoty českých králů představuje jednu z nejcennějších zlatnických památek České republiky. Zároveň se jedná o jediný relikviář tohoto typu, který je již od 19. století ve světském držení. Význam relikviáře sv. Maura netkví však pouze v jeho umělecko-historické a duchovní hodnotě. Je také dotvářen napínavým příběhem svého nalezení. Dokazuje, že víra, odvaha a lidská píle mohou přinést světlo i do nejtemnějších koutů dějin.
Detaily výroby a symbolika
Arelikviář není jen dokladem románského zlatnictví; je také souborem mnoha symbolů a pohledem do Království nebeského. Tvar domečku poukazuje na to, že relikvář je příbytkem svatého mučedníka na zemi, zároveň je obrazem stavby církve. Scény v reliéfech a výjevech na emajlových cviklech vyprávějí dávné starozákonné příběhy. Sošky s portrétními rysy jsou mistrným a oduševnělým zobrazením svatých s jejich atributy. Kameny jsou nejčastěji připodobňovány ke Kristu a Panně Marii, zobrazují také světců a ctností. I jejich barva v sobě skrývá význam; například rudé chalcedony symbolizují ty, kteří byli ochotni prolít svou krev pro Krista. Sošky a reliéfy patří k nejlepším dílům evropského středověkého zlatnictví; byly vytvořeny technikou tepání a vyžadovaly stovky plomb, nové jádro a precizní osazení.
Filigránová výzdoba byla doplněna a ozlacená; gemy osazené ve filigránech jsou staršího data než samotný relikviář a pocházejí z antického Řecka. Materiálem byly odrůdy chalcedonu, do kterých byly vyryty figurální motivy. Odrůdy křemene, chalcedonu a safíru spolu s barevným sklem vytvářejí pestrou a symbolicky bohatou výzdobu. Technikou braun-firnis a niello je zdoben celý reliéf, včetně pásů a sloupků. Příběh doplňuje ropuší kámen, který byl identifikován v roce 2021 a patří k nejvzácnějším detailům relikviáře. Ropuší kameny byly ve středověku zasazovány do prstenů a dodnes se nacházejí v pokladnicích evropských královských rodů. V Kristu a Panně Marii, stejně jako v méně známých světcích, nacházíme odraz staré víry a krásy středověkého řemesla.
Relikviář sv. Maura je tedy nejen technickým skvostem, ale i nositelem bohatého duchovního a historického příběhu, který propojuje Čechy s Belgií a ukazuje, jak se odolnost lidí a touha po zachování dědictví dokázaly vypořádat s výzvami dějin.
