Tajemstvím opředený a vzácný relikviář svatého Maura není k vidění jen v Bečově na Karlovarsku. Obdivovat ho můžete i na zámku v Doudlebách nad Orlicí. Ačkoli jde o věrnou dvoutřetinovou kopii slavného relikviáře, je to dílo vskutku originální. Na doudlebském zámku návštěvníky překvapuje od roku 2010, tedy pokud právě není na výstavě kopií relikviářů v Bečově nad Teplou.
Historie relikviáře a jeho význam
Relikviář svatého Maura je historiky obecně považován za druhou nejcennější památku v České republice (hned po českých korunovačních klenotech). Relikviář byl vyroben počátkem 13. století na zakázku člena zámožného rodu Rumigny, který založil benediktinský klášter v belgickém městě Florennes. Biskup Gérard de Rumigny získal relikvie svatého Jana Křtitele a později svatého Maura z katedrály v Remeši. Právě pro uložení těchto ostatků si nechal relikviář vyrobit.
Po Francouzské revoluci byl klášter zrušen, relikviář se stal vlastnictvím jiného kostela ve Florennes. Byl však částečně poškozen. Od církevní rady jej roku 1838 koupil za 2500 franků šlechtic Alfred de Beaufort. V polovině 19. století nechal pozlacenou schránku zrestaurovat nákladem tří tisíc franků. Roku 1888 byl relikviář vystaven v Bruselu, o rok později jej Alfred de Beaufort převedl na svůj zámek v Bečově nad Teplou.
Transformace a kopie na zámku v Doudlebách nad Orlicí
Po válce byl Bečov znárodněn a prchající majitelé na odchodu schovali relikviář do zásypu podlahy hradní kaple Navštívení Panny Marie. Tam jej objevili kriminalisté 5. listopadu roku 1985. Doudlebský zámek pak vzal na sebe úkol ukázat veřejnosti nejen originál, ale i jeho velmi pečlivou repliku. Vlastní kopii vytvořili žáci základní školy v Doudlebách nad Orlicí, kteří ji pod vedením učitelky Jaroslavy Brodinové vyrobili z plastelíny. Podařilo se jim ji v co nejvěrnější podobě vymodelovat z plastelíny. Té spotřebovali osm a půl kilogramu, využili přes dva a půl kilogramu zlatěnky. Čím nahradili drahokamy, se dozvíte při poslechu zvukové reportáže od majitele zámku Petra Dujky, i přímo při návštěvě zámku.
Výroba repliky, které bude zanedlouho dvacet let, trvala tehdejším talentovaným doudlebským páťákům pod vedením iniciátorky, učitelky Jaroslavy Brodinové, čtyři měsíce. Obdivuhodné je hlavně to, jak se s některými zapeklitostmi výroby kopie dokázali originálně vypořádat. Při vzniku kopie se poutavě řešily praktické otázky; například čím nahradit drahokamy, kterých je na originálu přes šest set.
Současnost a význam kopie
Relikviář svatého Maura je stále považován za druhou nejcennější památku v České republice, a dvoutřetinová kopie na zámku v Doudlebách nad Orlicí slouží k popularizaci historického dědictví. Kromě samotné repliky se návštěvníci mohou setkat s doprovodnými materiály a zvukovou reportáží, která přiblíží detaily výroby a historické souvislosti. Obě expozice - jak v Bečově nad Teplou, tak na doudlebském zámku - nabízejí pohled do bohaté transmise středověké kultury a řemeslné zručnosti tehdejších mistrů a současných školáků, kteří kopii dotvořili.
Čtenáři a návštěvníci mohou zkusit srovnat detaily originálu a kopie a zamyslet se nad tím, jak se historické artefakty mohou dostávat do povědomí veřejnosti prostřednictvím edukativních projektů a zapojení mládeže. Výroba repliky byla inspirující i pro komunitu a ukázala, že i malé děti mohou prostřednictvím práce a spolupráce vytvořit dílo s historickou hodnotou. Zámek v Doudlebách nad Orlicí tak pokračuje v tradici, která spojuje minulost s přítomností prostřednictvím kulturního dědictví a edukace veřejnosti.
Relikviář sv. Maura - restaurování
Tabulka s hlavními fakty
| Událost | Rok | Poznámka |
|---|---|---|
| Vznik originálu relikviáře | 13. století | Zakázka rodu Rumigny, Florennes |
| Počátky vlastnictví po válce | 1888 | Převoz na Bečov nad Teplou |
| Schování v kapli Navštívení Panny Marie | 1985 | Objev kriminalistů |
| Vytvoření kopie v Doudlebách | 2010 | Pod vedením Jaroslavy Brodinové |
| Počátek veřejného vystavování kopie | 2010 | Na zámku v Doudlebách |