V pořadí jedinečných jihočeských poutních míst stojí Římov jako významný celek, který vznikl během třicetileté války a do dnešní podoby se vyvíjel prostřednictvím rozsáhlé rekonstrukce ukončené po roce 2021. Poutní areál nad návsi u řeky Malše je postaven na bohaté tradici kopie Lorety a křížové cesty, propojené s legendou Lorety z Itálie a s pašijovou cestou z let 1658-1702, která pojednává o umučení a vzkříšení Krista.
Kaple pašijové cesty v Římově byla vybudována na podnět jezuitu Jana Gurra, kterému se roku 1626 zjevil Ježíš Kristus a Panna Maria. Kopie Lorety se od 17. století začaly stavět po celé Evropě a Římovská Loreta, postavená v roce 1650, je výjimečná tím, že je tematicky propojena s pašijovou cestou. Kapličky a ambity doplňují kostel Ducha Svatého z roku 1710 a celá trať 25 kapličkami návštěvníky provádí po tehdejší Jeruzalémské trase.
Architektura a symbolika jako „Bible chudých“
Římovské poutní místo ztělesňuje architektonické vyprávění o „Bíblě chudých“, kde obrazy a plastiky oživují příběhy z dějin spásy. Nad obcí dominuje zvonice s rokem 1891 a centrální kruhový půdorys barokního kostela Svatého Ducha (1672-1697). Ambity kolem kostela skrývají 34 malovaných obrazů a 32 mariánských poutních míst po stěnách. V zadní části ambitu se nacházejí oltáře z 18. století a barokní soška Panny Marie Římovské z roku 1679.
Uprostřed pašijové cesty je rozeseto 25 kapliček, jejichž rozmístění odpovídá poloze tradiční křížové cesty v Jeruzalémě. Každé zastavení má svůj charakter a nese výjev z Kristova utrpení, smrti a zmrtvýchvstání. Brány a kaple vytvářejí souvislý prostor, který poutníkovi umožňuje prožít Kristovo utrpení prostřednictvím obrazů, soch a textů.
Seznam kapliček a hlavních zastavení pašijové cesty
- 1. Loučení - kaple s freskou Ježíše Krista loučícího se s Pannou Marií (kaple z let 1687-1688).
- 2. Poslední večeře Páně - velká obdélná kaple z roku 1668 s postavami dvanácti apoštolů; část soch byla v 90. letech odcizena a fotografie z 80. let zůstala zálohou pro identifikaci.
- 3. U pusté vsi - kaple s plastikami Ježíše Krista a apoštolů, renesančně klasicistně přestavovaná v letech 1691 a 1810.
- 4. U smutné duše - kaplička s dřevěným obrazem z roku 1834 od Felixe Fabera, znázorňující Krista učedníkům: „Smutná jest duše má až k smrti“; předcházejí jí lípy vysazené k 60. výročí vlády císaře.
- 5. U Olivetské hory - kaplička s kamennou sochou anděla držícího kalich a dřevěným křížem; pod skalkou je Kristus klečící, a dále tři plastiky spících apoštolů z let 1660.
- 6. U Jidáše - kaplička s obrazem zrádce Jidáše.
- 7. U chromého žida - kaple s vyobrazením Krista svázaného a vedeného ze zahrady.
- 8. U Cedronu - velká kaple s výjevem Krista vedeného žoldnéři přes Cedron; stěny vyzdobeny malbami Felixe Fabera (1834).
- 9. Vodní brána - otevřená brána s freskami zobrazujícími Jeruzalémské brány a scény z utrpení Krista; brána je z 1697 a fresky prošly úpravami.
- 10. Kaplička jedenáctého zastavení - obraz ukazující, jak byl Kristus haněn, tupen a kamenován.
- 11. U Annáše - obraz Krista vyslýchaného Annášem.
- 12. U Kaifáše - velká kaple s bohatým vnitřkem a výjevem soudu nad Kristem; pochází z roku 1663.
- 13. Malý Pilát - kaple se sochami Krista, Piláta a vojáka; předsíň a použití klenutí s nápisem Ejhle člověk!
- 14. Velký Pilát - kaple z roku 1662 s náznaky bičování, trnové koruny a scénami soudů u Piláše.
- 15. U Herodesa - kaple se scénou Krista před Herodesem (16.).
- 16. Velká Pilátova kaple - pokračování výjevů z ukřižování a ztvárnění dětí vykonávajících těžkou práci bičování.
- 17. Zastavení s křížem na rameni - kaple z roku 1696, později přestavěná v 1835.
- 18. 19. zastavení - kaple se dvěma sochami Krista a Marie; kaple zdobená čištěná klenba a skleněný výhled.
- 19. Veronika - kaplička s obrazem setkání Krista s Veronikou (Doubek 1885).
- 20. Popravní brána - fresky znázorňující plačící ženy; významná oprava v 1840 a 1929, následné úpravy v 80. letech.
- 21. Šimon - kaple s sochou Pána pod tíhou kříže; kaple vznikla v roce 1660.
- 22. Kalvárie - tři velké dřevěné kříže na kopci, střední Kristus; lítá socha Panny Marie a svatých kolem roku 1705.
- 23. Piety - kaple s bronzovým otvorem a sochou Piety z roku 1686 za mříží.
- 24. Boží hrob - poslední zastavení s dřevěnou sochou Krista těla z roku 1658; kaple obsahuje obdélnou předsíň a zadní okrouhlou část.
- 25. Závěrečné místo - Boží hrob a zázemí pro pohřbení Kristova těla, místy nejstarší plastiky křížové cesty.
Současná obnova poutního areálu probíhala od konce února 2021 a zahrnuje výměnu střešních krytin, opravy krovů, fasád, restaurování maleb a mobiliáře, akustická a světelná opatření, drenáž a odvodnění, stejně jako instalaci nových lavic a kopie soch do kaplí pašijové cesty. Celkové náklady se pohybují kolem 100 milionů korun, z nichž 95 % hradí dotace z Evropské unie v rámci programu IROP. Slavnostní svěcení nově rekonstruovaných kostelních varhan a opravy oltáře Panny Marie Bolestné jsou plánovány na 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Pokračuje také restaurování mobiliáře, a vytvářejí se kopie soch pro jednotlivé zastavení pašijové cesty.
Areál má historické i duchovní poslání: poutní místo vzniklo v polovině 17. století, aby poskytovalo prostor, kde se propojuje země a nebe. V roce 1648-1697 byl dům pro ubytování poutníků postaven jezuitou, a od roku 1830 slouží jako faru, škola i dům pro nájemníky, který prošel postupnou resignací a chátráním. Dnes je farou a centrem farnosti římskou, spravovanou Fraternitou sv. Petra (FSSP), která usiluje o návrat fary do původního účelu jako podpůrné zázemí pro poutníky a farníky i jako centrum pastoračních aktivit FSSP.
Praktické informace pro návštěvníky
Poutní areál je aktuálně otevřen denně od 9:00 do 15:00. Nedělní mše svatá bývá od 8:30. Turistickou prohlídku lze domluvit u správy farnosti. Komplexní prohlídky a návštěvy jsou podporovány obnovením Lorety, kaplí pašijové cesty a ambitem, a otevřením okolního parku, který bude sloužit jako klidová zóna pro meditaci. V roce 2024 byla plánována slavnostní svěcení varhan a ukončení opravy oltáře Panny Marie Bolestné, s cílem zachovat turistický i duchovní potenciál místa.
Více informací naleznete na webu farnostrimov.cz a jednotlivé návštěvy lze objednat prostřednictvím farnosti Římov. Průchod k poutnímu areálu vede z návsi, kde stojí památný pomník obětem. Římov tak nadále patří mezi nejvýznamnější poutní body v jižních Čechách a je památkově chráněn od roku 1958; v roce 2018 se stal národní kulturní památkou.
