Světový den zasvěceného života vyhlásil papež Jan Pavel II. v roce 1997 s cílem připomenout propojení řeholníků a řeholnic se životem místní církve a s biskupem.
Slavnost Uvedení Páně do chrámu vyhlásil v roce 1996 papež Jan Pavel II. Světovým dnem zasvěceného života.
V Praze se řeholníci setkají při nedělní dopolední mši v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve strahovském klášteře.
Na úvod biskup poděkoval asi třicítce řeholníků a řeholnic za spolupráci a službu.
„Děkuji, že jste přijeli navzdory mlze a námraze v části naší diecéze,“ uvedl.
Při mši svaté byly hlavním symbolem zažehnuté svíce, které odkazují na Krista, kterého mají řeholníci a řeholnic nést světu.
Setkání diecézních biskupů s řeholníky se koná při oslavě svátku Uvedení Páně do chrámu.
V ČR je 95 mužských a 138 ženských řeholních komunit.
Řeholní život existuje na území České republiky více jak tisíc let.
Řádů a kongregací je celá řada a je rozděleno na mužské a ženské větve.
Mezi mendikantské řády při zakládání měst se obvykle počítalo s místem u hradeb pro klášter minoritů či dominikánů.
Počátky řeholního života v českých zemích spadají do konce 10. století, kdy byl založen první doložený klášter benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě a rovněž nedaleký klášter benediktinů v Břevnově.
Říše usilovala o reformy a vznik nových řádů mendikantského zaměření, které díky svému poslání byly schopny působit v nových společenských poměrech.
Obě řeholní společenství byla na rozdíl od benediktinů více otevřena svému okolí a jejich sídla se stala ostrovy vzdělanosti, kultury a kolonizační činnosti.
Počátky dalších řádů v Čechách souvisejí s podporou šlechtou a církevními představiteli.
V první polovině 13. století se objevili rytířské řády a s nimi i domy a špitály křižovnických řádů.
V Pražském podhradí, Manětíně a Kadani se objevují johanité (později Maltézští rytíři).
V 12. století se objevují premonstráti a cisterciáci a další řády, které ovlivnily rozvoj středověké charity.
Řeholníci činní ve městech a v klášterech se postupně zapojovali do duchovní správy a vzdělanosti.
Současně s nimi vznikaly nově zřízené řády, mezi nimiž dominují benediktini a žebravé řády, jako suffrage křesťanské charity.
V 18. století došlo ke snahám o reformu a centralizaci církve, která ovlivnila i české země.
Za vlády Marie Terezie došlo k omezení zakládání klášterů a zavedla se řada reforem zaměřených na soudní pravomoci klášterů a jejich majetek.
Některé kláštery byly zrušeny a jejich majetek přešel do státního náboženského fondu.
Po sametové revoluci v roce 1989 byla řádům a kongregacím vrácena část jejich budov a došlo k znovuobnovení některých komunit.
Po roce 1918 vznikla Československá republika a došlo k reorganizaci řeholních provincií, aby odpovídaly státním hranicím.
V roce 1948 došlo k převzetí moci komunisty a následnému znárodnění církevního majetku a výraznému omezení řeholního života.
Do roku 1997 se Světový den zasvěceného života slavil jako součást pastorální aktivity církve a připomínal propojení řeholníků s místní církví.
Rok zasvěceného života nabízí příležitosti k setkání, poutím a modlitbě, a zároveň umožňuje sdílení životních radostí i starostí řeholníků a řeholnic s veřejností.
Rok zasvěceného života se v naší diecézi používá k nabídce služeb v modlitbě a ke vzájemnému sdílení duchovních zkušeností.
Rok zasvěceného života se v průběhu roku 2015 konal i na Velehradě, kde se konala Národní pouť za duchovní povolání.
Rok zasvěceného života se v České republice prolíná s prezentací života řeholníků veřejnosti prostřednictvím krátkých videí a článků.
40 faktů o České republice
Charakteristika řádů a jejich poslání
Řády a kongregace katolické církve působící v Česku zahrnují mnišské, řeholní kanovníky, řády žebravé, řeholní kleriky a rytířské řády.
Kontemplativní řády se věnují primárně modlitbě a rozjímání a žijí v přísné klauzuře.
Benediktini jsou nejstarším mnišským řádem západního křesťanství a jejich motto je Ora et labora.
Cisterciáci a trapisté pokračují v benediktinské tradici a kladou důraz na mlčenlivost a modlitbu.
Premonstráti a augustiniáni působí v duchovní správě, vědě a školství a bývají otevření světu.
Karmelitáni kladou důraz na kontemplaci, bratrské společenství a službu uprostřed lidu.
Školské řády a kongregace se zaměřují na vzdělávání a formaci mládeže a mládežnické zařízení.
Jezuité patří k nejvýznamnějším řádům, s důrazem na pastorační činnost, misie, vědu a vzdělávání.
Voršilky a další školské sestry se podílejí na výchově, vzdělávání a pastoraci ve prospěch společnosti.
Ošetřovatelské řády a kongregace hrají významnou roli v poskytování ošetřovatelské péče.
Alžbětinky, boromejky a milosrdné sestry svatého Kříže působí v nemocnicích, domovech a sociálních zařízeních.
Řeholníci a řeholnice se zapojují do charitativní činnosti, modlitby a služby nemocným a potřebným.
Pomocníkům a terciářům se poskytuje různé formy zapojení do života řádů, včetně života mimo klášter.