V letech 1610-1614 byly provedeny stavební úpravy, kdy byl kostel rozšířen a zvýšena kostelní loď. Do roku 1586 prvním pastorem byl Andreas Klein. Nejdéle působícím pastorem byl pastor Daniel Alberty, který vykonával svůj úřad od 3. září 1598 do roku 1613. Posledním protestantským pastorem byl Jiří Tintz, který v roce 1624 na nátlak musel farnost opustit. Následně byl kostel přeměněn na římskokatolický a v roce 1655 byl zasvěcen svatým Třem králům. Farnost byla přidělena do Velkrub (Václavova), následoval Jiříkov, Moravice, Rýžoviště a Albrechtice. V roce 1786 byla zřízena lokálie - součást albrechtické fary. Fara byla zřízená až v roce 1859. Lokálním duchovním byl Hypolit Knollmeyer ze Znojma, který zde působil do roku 1813. Od roku 1814 nastoupil farář Jan Grun z Moravice a do roku 1945 se vystřídalo na 18 duchovních. Farnost byla do konce 19. století výhradně katolická.
Jednolodní orientovaný kostel s hranolovou věží přimknutou k jižní straně lodi. Dochovány prvky renezanční, barokní a klasicistní. Na budově se nacházejí dva erby připomínající zakladatele a majitele panství Vavřince Edera a Jana st. Fasády kostela jsou hladké s vysokými okny s lomeným záklenkem. Věž je ukončena barokní cibulovitou střechou s lucernou. V roce 1614 byla postavena nová báně na náklady obchodníka s vínem ve Vratislavi Janem Hampem. Střecha věže byla opravována dle písemných záznamů ještě v letech 1678, 1734, 1827 a 1934.
V roce 1732 byla střecha věže stržena bouří a kostel byl opraven v roce 1734. Další opravy a rozšiřování kostela byly prováděny od roku 1826. Kostel byl prodloužen, byly pořízeny nové lavice a varhany. K trojbokému kněžišti přimyká půlkruhová obvodová zeď točitého schodiště vedoucího do oratoře, která se nachází v patře sakristie. Vitrážový obraz Panny Marie z roku 1904 je zasazen v jednom oknu kněžiště. Kněžiště a čtyřboká sakristie mají valenou klenbu, strop lodi je plochý vyzdoben freskovou malbou Zjevení sv. Markétě - Božské srdce Ježíšovo. Na bočních stěnách jsou zavěšeny obrazy křížové cesty. Na evangelijní straně před kněžištěm je obraz Božího milosrdenství s nápisem Jezu ufam tobie a pod ním stojí křtitelnice. Na epištolní straně se nachází socha Panny Marie s Ježíškem. Malý oltář se sousoším Klanění Tří králů a sochami sv. Petra a Pavla po bocích se nachází v levém rohu presbyteria. V zadní části kostela je klenutá kruchta podepřená zděnými sloupy. Na ni se nacházejí varhany a po stranách obrazy sv. Jana Nepomuckého a Klanění Tří králů.
Co najít za slovem farnost? Není odvozeno od faráře, ale jde o životy a vztahy lidí, přátel, občanů, bratří a sester (jedním slovem farníků) kteří žijí na území Staré Vsi nad Ondřejnicí a Košatky. Každou farnost spravuje nějaký kněz, který je poslán biskupem dané diecéze, aby s lidmi žijícími na území farnosti rozvíjel dobrý život v rodinách, spolcích apod.; naše diecéze se jmenuje Ostravsko-opavská a jejím biskupem je Martin David. Takto ustanovenému knězi se říká farář a ten společně naslouchá lidem, organizacím, zastupitelům obce, proto, aby byl schopný co nejlépe vnímat znamení doby. V této mnohotvárné službě pomáhá knězi skupina zvolených lidí z farnosti,tzv. pastorační rada. Nynější farní kostel byl vystavěn mezi lety 1587 - 1589 na místě staršího kostela. Kostel nechal postavit nejvyšší písař markrabství moravského pan Ctibor Syrakovský z Pěrkova, pán na Staré Vsi a Paskově. Kostel byl posvěcen 28. dubna 1591 olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. Je pozdně gotický, s raně renesančními prvky, v pozdějších dobách byl stavebně upraven. Je významnou kulturní památkou a zároveň krásnou dominantou kraje.
Vnitřní úprava kostela vykazuje prvky různých dob, svědčících o tom, že kostel není jen mrtvou památkou, ale domem, kde se lidé setkávají, aby vnímali duchovní rozměr lidského života, který se v postmoderní době mnohdy vytrácí. V presbytáři jsou čtyři pískovcové náhrobní reliéfy fundátorů kostela, pozornost si zaslouží i pískovcové portály při vstupech nebo původní dubové dveře. Interiér kostela je lidově barokní. Kostel Sv. Jana Křtitele v nedávné době prodělal rekonstrukci. Došlo k výměně poškozených trámů, opravě kostelní věže a fasády kostela. Rádi bychom toto dědictví našich předků uvedli do stavu původní krásy, se kterou byl tento chrám postaven ke chvále Boží.
Budova fary je barokní stavba pocházející z let 1809 až 1810. Je určena pro různý typ setkávání: k přípravám na svátosti, setkáním sboru, společenství mládeže, rodin, seniorů či členů KDU-ČSL. Ve farní budově bydlí kněz s týmem, kteří vytvářejí otevřený dům k setkání, hrám či modlitbě. Farnost ve Staré Vsi nad Ondřejnicí byla zvolena jako místo založení Diecézního střediska mládeže, stalo se tak 1. září 1997 a od tohoto dne slouží fara a kostel nejen místním farníkům, ale také mládeži, která sem přijíždí z celé diecéze.
Mladí lidí zde zakoušejí duchovní, herní, společenský program. Mohou také přijet na pobyt na den či dva a zakusit společenství mladých lidí. V sobotu 4. října 2008 ve 14.00 h se uskutečnila první bohoslužba po dokončení prací na interiéru kostela sv. Ducha v Břidličné. Tento stánek má za sebou pohnutou historii stejně jako celá naše církev.
Kostel byl dokončen a slavnostně vysvěcen správcem biskupství A. Čechem 3.12.1911. Lví podíl na zdárném dokončení projektu měl zdejší farář K. Erhart, který nejen věnoval pozemek, ale i nemalou finanční částku a sám pracoval na stavbě. Po skončení II. světové války nastala tragická doba nejen pro kostel, ale celou zdejší obec. Prakticky přestala existovat a k její obnově došlo až po roce 2000. To kostel prodělal změny již dříve. Od počátku 70. let ho užívá město Břidličná jako smuteční obřadní síň. Za údržbu. Za tímto účelem zde byly provedeny některé úpravy, jež celý prostor poznamenaly. Nešťastně. Okna v presbytáři byla zakryta textilními panely, původní dlažbu skrylo linoleum a nakonec byl celý od lodi oddělen těžkým hnědým závěsem. Na místě oltáře stál katafalk v podobě vysoké bedny. Stěny lodě byly obloženy ostěním typu kancelářský nábytek „Ideál“ s několika vestavěnými světly. S postupnou obnovou zdejší filiální obce se nakonec podařilo prolomit i jiné ledy. Město uznalo své závazky vůči naší obci a hlavně díky neúnavné práci předsedkyně filiální rady s. Jaroslavy Charvátové, která byla hnacím motorem díla, se v loňském roce podařilo zahájit opravu kostela. V roce 2007 byl obnoven vnější plášť, restaurovány vstupní dveře a schody a letos se podařilo za ušetřené prostředky vymalovat a z větší části odstranit „výdobytky socialismu“. Protože kostel neměl žádný pevný kříž, šumperský farář zhotovil jednoduchý dřevěný kříž s trnovou korunou (50 metrů ostnatého drátu) a zdejší dobrovolní hasiči ho zavěsili na vítězný oblouk, odkud zmizel závěs. Presbytář už je zase plný světla z odkrytých oken a místo katafalku stojí oltář, který věnovala šumperská farní obec. Celý prostor je najednou jaksi větší a akustika je úžasná. S některými skutečnostmi jsme se museli smířit. Zůstalo obložení stěn, protože na úplnou nápravu schází finance, alespoň bedna pro smuteční řečníky více připomíná ambon, neb jsme ji opatřili reliéfem ryby s křížem. Také koberce budou ještě vyměněny a lavice dostanou nový potah.
tags: #rozhodnuti #prace #zdi #farnost #bridlicna