V současné době jsou klášter a klášterní zahrady přístupné veřejnosti, prohlídka zahrnuje kostel sv. Vojtěcha a referktář s kopií Turínského plátna. Dominantu interiéru klášterní budovy tvoří vzácně dochovaná klášterní knihovna čístající přes 17 tisíc knih. V suterénu si můžete prohlédnout expozici Vambereckých mumií. Historie broumovského kláštera Národní kulturní památka Broumovský klášter byla založena benediktiny před rokem 1322 společně s proboštstvím na broumovském hradě. Broumovský výběžek byl již v té době více než sto let majetkem řádu benediktinů z Břevnova, který jim byl udělen českým králem Přemyslem Otakarem I. Roku 1348 byl Broumov povýšen na královské město a jeho význam dále vzrůstal. Po částečném poboření původního kláštera s kostelem v roce 1420 se začíná se stavbou nového komplexu. Výstavní podoby a jedinečné architektonické hodnoty a krásy získává definitivně celý klášterní komplex barokní přestavbou za opatů Tomáše Sartoria a Otmara Zinka od druhé poloviny 17. století do poloviny 18. století. Největší podíl na radikální přestavbě měl Kilián Ignác Dientzenhofer, z dalších významných stavebníku doby jistě stojí za zmínku jeho otec Kryštof Dientzenhofer a Martin Allio. Posledním nedůstojným obdobím v historii broumovského kláštera bylo období komunistické diktatury v letech 1948-1989, kdy klášterní budovy chátraly a navíc došlo k nenahraditelnému poškození jedinečné klášterní knihovny. V posledních letech se dokončují poslední opravy a nyní opět můžeme obdivovat krásu architektury i genia loci benediktinského kláštera v původním lesku.
Klášterní kostel svatého Vojtěcha
Původně byl klášterní kostel gotický trojlodní s pětibokým presbytářem. Barokní přestavbou získal podobu jednolodní s trojicemi postranních kaplí s emporami a dalšími drobnými přístavbami. Kostel přiléhá severní stranou ke klášternímu komplexu. Klenba kostela je zaklenuta valenou klenbou s lunetami s bohatou figurální a ornamentální štukovou výzdobou bratří Soldatiů a freskami J.J.Steinfelse. K dalším skvostům patří oltářní obraz svatého Vojtěcha od V.V.Reinera, socha Madony od J.Brokofa a mnoho dalších památek. Celý klášterní komplex byl navržen a vystavěn převážně podle plánů K.I.Dientzenhofera v letech 1726-1748. Jednotlivé části komplexu tvoří prelatura, bývalé gymnázium s dalšími přilehlými budovami, barokní most přes bývalý příkop vedoucí do klášterní zahrady ad. Z vnitřních prostor nemůžeme pominout refektář se štukami B.Spinettiho a nástropními malbami J.K.Kováře, klášterní knihovnu s nástropní freskou od F.A.Schefflera, nebo tzv. Kamenný sál. Zdroj: Poche, Emanuel a kol. Umělecké památky Čech I.-IV. Praha: Academia, 1977-1982. Vilímková, Milada. Stavitelé paláců a chrámů. Praha: Vyšehrad, 1986.
Hrad Adršpach a jeho historie
Na samém okraji Starozámeckého vrchu (681 m n. m.), v západním cípu skal, najdete zříceninu hradu Adršpach, postaveného nejspíš v polovině 13. století. Hrad hrál důležitou roli za časů krále Jana Lucemburského při jeho výpravách do Slezska. První zmínka o hradu se objevuje v zákoníku Karla IV., kde se uvádí jako královský majetek. Po válkách doby husitské hrad Adršpach roku 1447 vykoupili Slezané a nechali jej zbořit. Hrad se tak na dlouhá léta ztratil v zapomnění a místní ho znali jen jako hrad loupežníků nebo starý hrad bez historie.
Kudy se k hradu dostanete?
Od parkoviště u skalního města se vydáte po červené značce kolem adršpašského zámku a Umlaufova statku. Jakmile se dostanete na křižovatku turistických cest, tak odbočíte vlevo. Nedaleko obce Zdoňov na Broumovsku se na vrchu zvaném Svatý kopeček ve vzrostlém lese nachází rozsáhlá zřícenina barokního kostela Panny Marie. Jednolodní kostel byl postaven na místě původní dřevěné kaple v roce 1667. O pouhých 100 let později, během josefínských reforem, byl kostel zrušen. Poté několik let sloužil jako sýpka a postupně chátral. Jeho vybavení bylo rozprodáno v dražbě. Dnes uprostřed lesa stojí už jen obvodové zdivo někdejšího barokního svatostánku. Kolem kostela se rozkládá hřbitov s poškozenými, většinou německými náhrobky. Pokud vás lákají netradiční a tajemné výletní cíle, je tento zbořený kostel to pravé místo pro vás. Ačkoliv ke kostelu nevedou žádné značené cesty, přístup je poměrně snadný. Nejdříve dojděte po žluté značce ke Křížovému vrchu, který nabízí zajímavou křížovou cestu po vrcholu skalních útvarů a dechberoucí výhled. Archeologický výzkum pod vedením Pavla Staňka odhalil půdorys původní stavby z druhé poloviny dvanáctého století. Tomu pomohl obzvlášť objev původní románské apsidy, tedy výklenku za oltářem. Dále vědci během čtyřměsíčního výzkumu našli středověké a novověké mince, prsten, ostruhu a keramiku z různých období. Zároveň přiblížili pravdě některé historické teorie. „Na dlažbě vidíme fleky po požárech. Můžeme tedy uvažovat, že k tomu došlo v roce 1423, kdy se mluví o vypálení kláštera husity,“ naznačil Staněk. Další hmotné nálezy našli archeologové v hrobech. Velké množství lidských ostatků je uložené zejména v křížové chodbě kláštera. Významnější osobnosti jsou pak pohřbené v rajském dvoře. Právě z hrobů ve dvoře mají výzkumníci některé objevy. Prostor dvoru rozkopali zejména proto, že v něm po opravě bude nová studna. „Jednou z nejvýznamnějších věcí, které jsme zde nalezli, jsou dvě bronzové přezky. Našli jsme je v hrobě, kde se nyní buduje studna. Může se jednat o hrob jednoho z potomků zakladatele kláštera Viléma z Pulína. Možná Oldřicha z Drnholce, posledního potomka, který zemřel v roce 1273,“ popsal Staněk. Valná většina odkrytých hrobů kromě kosterních pozůstatků nic neskrývala. Hroby v křížové chodbě se navíc překrývají, takže v málo případech archeologové nalezli kompaktní kostru. „Občas se najde růženec nebo zbytky po něm, případně korálek, ale jsou to spíše výjimky. Okolo třináctého století do hrobů spíše nic nedávali,“ doplnil Staněk.
Současné opravy a budoucnost kláštera
Už nyní se totiž pracuje na výstavbě nového infocentra a zpřístupnění zahrad. „V současné době mají průvodci zázemí a prodávají lístky v malém dřevěném domečku před klášterem. To však není vyhovující. Není tady sociální zázemí pro návštěvníky a průvodce,“ popsala Barbora Hlávková ze stavebního oddělení Biskupství brněnského, které do opravy investuje. Oblíbené místo filmařů V rámci oprav kláštera dojde k restauraci omítkové vrstvy, podlah a kamenných portálů. Zároveň přibude bezbariérový přístup do klášterní kvadratury. Dokončení prací je naplánované na rok 2027. Po znovuotevření veřejnosti by se návštěvníci kromě pohledu na opravenou památku měli dočkat také historických výstav. Některá místa však zůstanou autentická. „Často tady natáčejí filmaři historické scény, takže nemůžeme mít na každé stěně zásuvku,“ vysvětlila Hlávková. Celkové náklady na opravu kláštera, obnovu zahrad i vybudování infocentra vyjdou na čtyřiatřicet milionů korun. Většinu částky pokryjí dotace z evropských fondů, Biskupství brněnské doplatí šest milionů.
- Historie a přestavby kláštera podle plánů K.I. Dientzenhofera (1726-1748) a dalších stavitelů.
- Prohlídka zahrad, refektáře, knihovny a Kamenného sálu.
- Archeologické nálezy a záchranný výzkum během rekonstrukcí.
- Budoucí infocentrum a bezbariérový přístup po roce 2027.
