Kostel svaté Barbory v Adamově je významnou sakrální památkou na jihovýchodě Moravy, který byl postaven v polovině 19. století a který se pyšní unikátním výkladem historie oltářů a duchovní správy farnosti. Neo-gotický kostel vznikl mezi lety 1855 a 1857 pod vedením brněnského stavitele Kellnera a byl následně vysvěcen, čímž se stal farním chrámem Adamova. Hlavní oltářním prostorem dominuje zavírací vyřezávaný oltář se svatou Barborou uprostřed, po stranách pak svatý Josef a svatý Jan Křtitel.
Oltář Světelský, nazývaný bočním oltářem, pochází z dolnorakouského kláštera Zwettl a představuje vrcholné dílo pozdní gotiky z let 1516-1525. Z lipového dřeva vyřezávaný oltář znázorňuje Nanebevzetí Panny Marie, kde dole stojí apoštolové u hrobu Panny Marie, uprostřed andělé nesou Pannu Marii k nebesům a nahoře znázorňuje nebe. Při bohoslužbách se Světelský oltář nepoužívá; pro tuto slavnostní funkci slouží oltář zasvěcený svaté Barboře, patronce kostela. Letos na jaře Adamovští zapůjčili část Světelského oltáře na výstavu do Rakouska, a spodní třetina památky, která zachycuje dvanáct apoštolů, odešla na několik měsíců do Rakouska.
O této cenné galerii oltářů vyprávějí průvodci Adamova: „Oltář ve Světle v Dolním Rakousku byl zhotoven na počátku 16. století, jeho výška byla původně 22 metrů, ale postupně se jeho části ubíraly. Dnes měří Světelský oltář v Adamově přes 8 metrů na výšku a 4 na šířku.“ V kostele je také obraz Narození Páně, který patří italské škole z 17. století; přesná signatura autora zůstává neznámá.
V minulosti byl tento kostel i dvorním místem pro významné liturgické slavnosti a kulturní projekty. Letos byl například Světelský oltář na krátkou dobu vypůjčen pro výstavu v Rakousku, a stal se tak součástí mezinárodní výstavní činnosti. Pro návštěvníky je v kostele od dubna do října zřízena stálá průvodcovská služba, která vyžaduje pozornost ke kořenům architektury i umění.
Historie výstavby samotného kostela je doložena v řadě dokumentů. První jednání o stavbě proběhlo 16. března 1836; tehdy se podíleli i pozořický vrchní Max Steiner a šichmistr adamovských železáren Albert Mahler. Místo pro kostel bylo vybráno na místě zvoničky, v prostoru dnešního náměstí Práce, kde se jednalo o prodej domů čísel 39, 25, 26 a 27. V roce 1851 se konalo nové jednání, kterému přihlížel správce železáren Emanuel Uhlig; návrh vypracoval vídeňský architekt Josef Kieser. Stavba kostela začala roku 1855. Základní kámen byl položen před hlavním oltářem s latinským nápisem Hic jacet lapis angularis ecclesiae Adamstalensis.
Celkové náklady na výstavbu kostela a fary, včetně dotací pro faráře a učitele, činily 150 000 zlotých; veškeré výdaje hradil kníže Alois Liechtenstein, majitel zdejšího panství. Kostel byl vysvěcen 4. dne podle církevního kalendáře. Hlavní loď má délku 26 metrů a šířku 10 metrů; absence klasické věže je nahrazena hranolovitou věžičkou s výklenky pro dva menší zvony a samotná stavba není zvenčí omítnutá.
Další zajímavou památkou uvnitř kostela je obraz Nanebevstoupení Panny Marie, který se nachází na bočním oltáři Světelském. Dle odborníků jde o dílo italské školy z 17. století. U hlavního oltáře se nachází olejomalba svaté Barbory a po stranách svatý Josef a svatý Jan Křtitel.
V uplynulých desetiletích prošly i další kroky památkové péče, včetně sanací a archivních záznamů, které popisují osudy Světelského oltáře a jeho odkaz na historii adamovského chrámu. Při opravě hlavního oltáře byl 8. listopadu 1969 nalezen spis z 26. Rozmahela o Kostelu sv. Barbory v Adamově a o roli jeho významných osobností.
Kromě samotného chrámu a oltářů stojí za zmínku i tradiční kulturní aktivity spojené s kostelem, například Noc kostelů, která se v Adamově koná pravidelně a otevřela se veřejnosti dlouhodobě jako součást místních oslav a zapojení občanů. Historie těchto akcí ukazuje na hlubokou reflexi a kontinuitu církevního života v Adamově.
Odkazy a vztah k regionu
Blízkost Adamova k Brnu a Blansku umožňuje návštěvníkům cestovat do kostela pohodlným vlakem; z Brna je doporučováno využít traťové spoje do Adamov-zastávka, z Blanska směr Letovice také do Adamov-zastávka, s častými odjezdy ve špičce a sníženou frekvencí mimo špičku.
Kostel svaté Barbory je nejen místem bohoslužeb, ale i kulturní památkou, která každoročně připomíná staletou tradici. V současnosti stojí za pozornost zejména Světelský oltář a možnosti pro návštěvníky zhlédnout originály a kopie oltářních děl, stejně jako význam průvodcovských služeb, které poskytují kontext o historii a umění v Adamově.
Na závěr lze říci, že Kostel svaté Barbory v Adamově představuje unikátní kombinaci neo-gotické architektury z 19. století a bohaté duchovní tradice spojené s nejvýznamnějšími oltáři, které se v regionu dochovaly. Opevněna zdejší farnost a kultura v Adamově, díky Noci kostelů a dalším akcím, vydržely i přes časové změny a výměny výstav a vypůjček památek.
V jeroglifikích minulosti zůstávají zápisy o tom, že hlavní oltář sv. Barbory a boční Světelský oltář tvoří dva vzájemně propojené monumenty, jejichž historie se píše nejen v kronikách, ale i v živé paměti obyvatel a návštěvníků chrámu.