Před pěti lety, v podvečer 15. dubna 2019, se v krovu katedrály Notre-Dame rozšířil oheň a plameny zachvátily rozsáhlé části této ikonické pařížské památky. Příčina požáru zůstává nadále otazníkem; vyšetřovatelé uvedli, že šlo nejspíš o závadu v elektroinstalaci či nedopalek cigarety. Katastrofu mohla způsobit i náhoda, nicméně chrám Matky Boží v Paříži postupně vstává z popela. Veřejnosti se má Notre-Dame otevřít v prosinci, vnější opravy však již nyní oceňují návštěvníci během letních akcí.
Oheň zničil střechu, krov a špičatou věž z devatenáctého století, takzvaný sanktusník, a poškodil i část klenby a střešní krytiny. Vnitřek chrámu byl zachráněn kamennou klenbou, která z velké části udržela hořící střechu po zhroucení. Požár zasáhl i boční kapli Panny Marie, kde se konala některá mše již v červnu 2019.
Hasiči bojem o záchranu památky věnovali více než čtyřistovky hasičů; požár byl uhašen až následující ráno. Obě hlavní věže zůstaly stát, avšak zničena byla střecha a zničili se renovované prvky. Děkování patří i hrdinovi kaplanovi pařížských hasičů, jenž vběhl do ohně z pokladnice a zachránil relikvie včetně trnové koruny, kterou měl podle víry na hlavě při ukřižování Ježíše Krista.
Obnova Notre-Dame vyžadovala koordinaci dvou set padesáti firem a řemeslníků, rozsáhlou veřejnou sbírku a vznik speciální státní organizace. Řada odborníků varovala před návratem k původní architektuře bez ohledu na moderní prvky; obavy z „křesťanského Disneylandu“ provázely debaty o podobě budoucí podoby katedrály.
Macronova vize „ještě krásnější“ Notre-Dame navzdory opatrnosti odborníků vedla k rozsáhlé rekonstrukci s kombinací středověkého řemeslného umu a moderních technologií. Při opravách se využívaly tradiční techniky - například ruční řemeslná práce při znovuvyvrtání střechy z dubových trámů vážících se na středověké postupy, ale s podporou počítačových plánů pro přesné zapadnutí senících konstrukcí.
Průběh a klíčové kroky obnovy
První fáze zahrnovala odstranění lešení, vyčištění kaplí a roztřídění a odklizení ruin. Následně se postupně zahajovala obnova kleneb, střechy a opěrných konstrukcí, přičemž se musely vyčistit a dodat tuny olova, které se uvolnilo z konstrukce.
Na konci léta 2022 začala oprava střešní konstrukce a kleneb; tesaři ručně pokáceli dvanáct set dubů a vyrobili z nich části krovu o rozměrech patnáct krát dvanáct metrů a hmotnosti sedmi tun. Do Paříže byla samotná konstrukce dopravena lodí po řece Seině a při manipulaci výrazně pomohla technologie a moderní nástroje sloužící tesařům i architektům.
Na věži byla zobražena replika zničeného kohoutu a nová zlatá koruna, která má symbolizovat phoenix povstalý z popela. Rozdíl mezi starou a novou věží a sochami dává katedrále nový vzhled, zatímco se zachovává původní gotická atmosféra.
Návštěvníci mohou očekávat nový průchod po okruhu, jenž začíná u Portálu Posledního soudu a postupně ukazuje výjevy ze Starého zákona a života Krista; vedle toho bude zahrnut i výklad o světových dějinách a koncepci cesty „od temnoty severu ke světlu jihu“.
Vnitřní expozice budou prezentovat moderní a tradiční prvky současně: od světlého osvětlení až po restaurování maleb, soch a textilních dekorací, včetně chórového koberce, který byl restaurován v manufaktuře Gobelins.
- Reprodukce části kaplí a soch goříškových, včetně archanděla Gabriela a dalších chrličů a soch, byly restaurovány a znovunainstalovány.
- Hodiny Collin z roku 1867 byly opraveny petrohradským závodem na výrobu hodinek (Raketa) a uvedeny do správné funkce.
- Vitráže z devatenáctého století byly rozděleny a zvažovalo se jejich nahrazení moderními skleněnými vitrážemi, které by symbolizovaly 21. století; soutěž na jejich zpracování proběhla a vítězné návrhy by měly být instalovány nejpozději v roce 2026.
Vnější části katedrály by měly být prakticky hotovy v létě 2024, ačkoliv poslední práce v interiéru budou zahrnovat dolazení varhan se 8 000 píšťalami. Po požáru byly píšťaly rozeslány k vyčištění odborníkům po celé zemi.
Na obnovu katedrály se vybralo značné množství prostředků: do sbírky přispěli veřejnost a francouzští miliardáři; celková částka dříve nasbíraná byla několik set milionů eur a část z nich zůstává k dalším investicím do památky. Od roku 2021 se hovoří o 834 milionech eur darů; v roce 2024 se očekává nový příjem na pokrytí i nákladů na moderní zázemí pro návštěvníky.
Současně s obnovou vzniká nový návštěvnický okruh, který bude mít vzdělávací rozměr a propojí historické umění se současnou tvorbou. Zvláštní projekt zahrnuje souběžnou úpravu okolí katedrály - veřejné prostranství, zeleň a architektonické prvky - aby se z Notre-Dame stal centrální bod Paříže pro turisty i místní obyvatele a aby byl lépe připraven na klimatické výzvy.
Současný stav a budoucí plány
Otevření katedrály pro veřejnost nyní plánuje na 7. prosince; slavnostní mše a bohoslužby bude následovat osm dní. Otevření bude zahájeno arcibiskupem a přítomností prezidenta i zahraničních hostů, a poprvé po rekonstrukci zazní varhany. Podle ředitele rekonstrukce bude počet denních návštěvníků odhadován na 40 000 osob, což je dvojnásobek denní návštěvnosti Versailles či Louvre.
Aktuálně se počítá s digitalizací prodeje vstupenek a s novými návštěvnickými okruhy; přístup do katedrály bude během prvních šesti měsíců omezen na jednotlivce, nikoli na skupiny. Plán zahrnuje i mobilní aplikaci s edukativním obsahem ve třech jazycích (v budoucnu šest jazyků).
Nové posezení a design interiéru tvoří součást současného světa moderního umění; navrhl je Guillaume Bardet, zatímco křtitelnice, oltář a biskupské křeslo vznikly z dílny Ionna Vautrina a dalších řemeslníků. Židle z dubového dřeva jsou navrženy tak, aby nerušily atmosféru katedrály.
Další roli v programu obnovy hrají liturgické předměty, nová hudba a kulturní programy; Thierry Escaich připravuje hymnus Te Deum k oslavě znovuotevření.
Te Deum (alternatim)
V budoucnu bude pokračovat modernizace exteriéru a okolí; město plánuje investovat do zelených ploch, promenád a návštěvnického centra v prostoru bývalé podzemní garáže s výhledem na Seinu a kryptu. Cílem projektu je zlepšit přijímání návštěvníků, propojit ostrov se zbytkem Paříže a nabídnout vzdělávací a kulturní obsah pro návštěvníky z celého světa.
Podle odhadů by se do roku 2027 měla dokončit první fáze úprav okolí a otevřít návštěvnické centrum s knihkupectvím, kavárnou a toaletami. Zdroje financování zahrnují sbírky, dary a veřejné prostředky; 1) odhadované náklady pro moderní veřejné zázemí a 2) zlepšení kulturního dědictví a klimatické odolnosti Paříže.