Manželství vzniká tak, že způsobilé osoby, tj. muž a žena, kterým v uzavření manželství nebrání církevní zákon zvaný manželská překážka, si navzájem dají manželský souhlas prostý vady, a to způsobem předepsaným církví, tedy tzv. Manželství mezi dvěma pokřtěnými povýšil Kristus na svátost. uzdravením v kořeni neboli sanací, kdy církev administrativně uzná jejich manželství za platně uzavřené s tou formou, kterou bylo uzavřeno, případně jim udělí dispenze od překážek, které manželství bránily. Předpokladem ovšem je, že trvá manželský souhlas obou manželů.
Ovšem jsou i situace, kdy se manželství nezvratně rozpadne. Pokud jde o nesvátostná manželství, církev dává přednost živému svátostnému vztahu před mrtvým nesvátostným, a proto využívá svého práva nesvátostné manželství ve prospěch nového vztahu rozloučit.
Pavlovské privilegium (privilegium paulinum), které vychází z rozhodnutí sv. Pavla, že pokud manžel, který žije v nesvátostném manželství dvou nepokřtěných, přijal křest, a jeho nepokřtěný partner s ním z toho důvodu odmítá žít pokojně a bez urážky Stvořitele, nemůže být tímto svazkem vázán a smí uzavřít manželství nové. V praxi to znamená, že pokud se rozpadlo manželství dvou nepokřtěných a jeden z nich přijal křest, třeba i po civilním rozvodu, může pokřtěný požádat ordináře o dovolení využít privilegia paulina. Ordinář se dotáže nepokřtěné strany, zda skutečně nechce s pokřtěným dále žít, a pokud tato odpoví, že nikoli, nebo pro zřejmou bezúčelnost dotazu (nepokřtěná strana již má novou rodinu) dá ordinář od dotazu dispens, smí pokřtěný uzavřít nové manželství v katolické církvi. Původní manželství zaniká vyslovením nového manželského souhlasu.
Privilegium petrinum, neboli papežská dispenz udělovaná z moci klíčů, jíž se rozlučuje nesvátostné manželství ve prospěch víry katolické strany. Manželství bylo po celou dobu trvání nesvátostné, tj. V novém manželství skutečně dojde k prospěchu víry pro katolickou stranu. Dva nepokřtění manželé se rozvedli a jeden z nich chce uzavřít nové manželství s katolickou stranou, ovšem sám nechce přijmout křest. Rozpadlo se z pohledu katolické církve platně uzavřené manželství pokřtěného katolíka nebo nekatolíka s nepokřtěným a rozvedený nepokřtěný z takovéhoto manželství chce uzavřít nové manželství s osobou pokřtěnou v katolické církvi, která chce mít církevně platné manželství a přistupovat ke svátostem.
Pokud však bylo první manželství uzavřeno s katolíkem, tj. Je také zapotřebí vědět, že žádost se podává za účelem uzavření nového zcela konkrétního manželství, tj. uvádí se, s kým se žadatel hodlá sezdat. Svatý otec má dále pravomoc z moci klíčů rozloučit dispenzí tzv. nekonzumovaná manželství, tj. manželství platně uzavřená, i dvou pokřtěných, kteří ale po sňatku nikdy nezapočali intimní manželský život.
A dalším způsobem řešení situace manželů, jimž se rozpadlo manželství, je prozkoumání, zda jejich manželství bylo zavřeno platně. Toto řeší církevní soud, který zkoumá okamžik vzniku manželství, tj. Soudní proces, kterým církevní soud tuto otázku řeší, je procesem o stanovení kanonického stavu osob. Člověk, který má pochybnost, zda je nebo není platně ženatý (vdaná), položí církevnímu soudu tuto otázku, a ten mu dá závaznou odpověď. Není to tedy proces proti některému z manželů nebo proces o určení viny na rozpadu manželství.
Je nutno si uvědomit, že manželství se těší přízni práva, tedy je právní předpoklad, že jednou uzavřené manželství je uzavřené platně. V situaci, kdy manželství je platné, ale soužití manželů není možné, protože ohrožuje duševní nebo tělesné zdraví jednoho nebo obou manželů, nebo dětí, nebo se jeden dopustil nevěry, kterou mu druhý nemůže odpustit, je možné, aby manželé žili odděleně, tedy neplnili povinnost společného života vyplývající z uzavření manželství. Jde-li o akutní stav, mohou se odloudit přímo a do půl roku by měli požádat ordináře o dovolení odluky od stolu a lože. Jinak by o dovolení odluky měli požádat předem.
Jestliže manželé uzavřou nové civilní manželství po rozpadu prvního, před církví platného, žijí trvale v blízké příležitosti ke hříchu nevěry prvnímu manželovi, a proto nemohou přistupovat ke svátostem. Pokud z důvodů závazků vůči sobě a dětem nemohou takovéto manželství opustit, mohou se zavázat k životu jako bratr a sestra, a pak jim ordinář smí přístup ke svátostem dovolit. Žádost ordináři se podává prostřednictvím faráře, který k ní napíše své doporučení.
- Úvod do manželství jako svátosti a jeho platnost.
- Přehled hlavních cest rozřešení nesvátostných a svátostných vztahů.
- Pavlovské privilegium a jeho praktické důsledky v párové situaci.
- Papéžská dispenze petrina a postup při žádosti.
- Posouzení platnosti manželství církevním soudem a význam kanonického stavu.
- Možnosti odlouky a životosprávy při soudně uznaném platném manželství.
- Proces žádosti o dispens a postupy podání prostřednictvím faráře.
Praktické aspekty a postupy
V praxi to znamená, že pokud se rozpadlo manželství dvou nepokřtěných a jeden z nich přijal křest, třeba i po civilním rozvodu, může pokřtěný požádat ordináře o dovolení využít privilegia paulina. Ordinář se dotáže nepokřtěné strany, zda skutečně nechce s pokřtěným dále žít, a pokud tato odpoví, že nikoli, nebo pro zřejmou bezúčelnost dotazu (nepokřtěná strana již má novou rodinu) dá ordinář od dotazu dispens, smí pokřtěný uzavřít nové manželství v katolické církvi. Původní manželství zaniká vyslovením nového manželského souhlasu.
Privilegium petrinum zahrnuje rozlučení nesvátostného manželství ve prospěch víry katolické strany. Manželství bylo po celou dobu trvání nesvátostné, tj. v novém manželství dojde k prospěchu víry pro katolickou stranu. Dva nepokřtění manželé se rozvedli a jeden z nich chce uzavřít nové manželství s katolickou stranou, ale sám nechce přijmout křest. Rozpadlo se z pohledu církve platně uzavřené manželství pokřtěného katolíka nebo nekatolíka s nepokřtěným.
Žádost o nové manželství se podává za účelem uzavření konkrétního budoucího svazku a uvádí se, s kým se hodlá žadatel sezdat. Svatý otec má pravomoc z moci klíčů rozloučit dispenzi nekonzumovaných manželství, tj. manželství platně uzavřená, která nikdy nebyla doprovázena intimním životem.
Pokud dojde k pochybnostem o platnosti manželství, zkoumá tuto skutečnost církevní soud, který řeší kanonický stav osob. Člověk, který má pochybnost, položí otázku církevnímu soudu a ten vydá závaznou odpověď; nejde o trestní ani vinařský proces.
V situaci, kdy manželství je platné, ale soužití je nemožné z důvodu ohrožení zdraví, nevěry či jiných nevykonatelných podmínek, mohou manželé žít odděleně. V akutních případech mohou odloudit do půl roku a o dovolení odluky požádat ordináře; jinak je třeba žádost podat předem. Pokud manželé uzavřou nové civilní manželství po rozpadu prvního, žijí trvale v blízké příležitosti ke hříchu a nemohou přistupovat ke svátostem. Pokud z důvodů závazků vůči sobě a dětem nemohou takovéto manželství opustit, mohou se zavázat k životu jako bratr a sestra, a pak jim ordinář smí přístup ke svátostem dovolit. Žádost ordináři se podává prostřednictvím faráře, který k ní napíše doporučení.
