Místo, kde se mísí thajsko-čínská architektura, to je chrám tří náboženství Wat Plai Laem na exotickém ostrově Koh Samui. Chrám Wat Plai Laem se vyznačuje směsicí tradičního buddhismu a čínských prvků. Návštěvníkům se zde nabízí pohled na propracovanou buddhistickou architekturu. Areál je obklopen jezerem, které je plné ryb, o čemž jsme se přesvědčili na vlastní oči. Za malý poplatek si zde můžete zakoupit rybí potravu a ryby krmit. Osmnáctiruká bohyně slitování. Lidé věří, že Guanyin je zdrojem bezvýhradné lásky a ochránkyní všeho živého. Hned vedle osmnáctiruké bohyně stojí socha čínského sedícího usměvavého Buddhy. Uprostřed komplexu stojí chrám Plai Lam - Temple Plai Lam, který je velmi bohatě zdobený barevnými kameny. Stejně jako v celém Thajsku se zde musí dodržovat pravidla jak se oblékat. Ženy by měly mít zahalená ramena a sukni pod kolena.
Vždyť návštěvníci chrámů se setkávají s různými rysy buddhistické architektury a pravidla oblékání se v Thajsku důrazně dodržují. Zdeněk Č: Turisticky rušné místo. Buddhistický chrám a obrovské sochy Buddhy a posvátných bytostí. Denisa S: Nádhera, stojí za shlédnutí. Vánoce v exotice? I pro nás dříve nepředstavitelné. Potom, co jsme zažili v Thajsku, doporučujeme všemi deseti. Vánoc v Česku bude ještě určitě několik, tak proč nezkusit něco jiného a nevyměnit kila cukroví za čerstvé kokosové ořechy? Ideálním místem pro vánoční dovolenou může být například thajský ostrov Ko Samui. Ideálním způsobem jak prozkoumat ostrov Koh Samui je půjčení skútru. Každý den tak můžete objevit jiné zajímavé místo tohoto exotického ostrova a že je rozhodně o co stát. Kromě krásných pláží objevíte několik chrámů a zajímavých přírodních úkazů.
1. Koh Samui je nádherný exotický ostrov v Thajském zálivu. Kromě krásných pláží a chrámů zde narazíte na jedno tajemné místo - Buddhovu (magickou) zahradu. Kde zahradu najdu? Zahrada ukrytá v horách leží na kopci Khun Nim Peak. Koh Samui - ostrov v Thajském zálivu, třetí největší ze všech thajských ostrovů. Prozkoumejte alespoň část téhle krásné země, ostrova Samui v téhle fotogalerii. PS: Fotogalerie je neseřazená. Pro popisky, příběhy i podrobnosti mrkněte do samostatných článků v kategorii Thajsko. vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. V posledních deseti letech otevřeli příslušníci vietnamské menšiny v Česku 13 svatyň mahájánového buddhismu (více o tomto oživení vietnamského buddhismu je možné se dočíst zde). Svatyně obvykle zůstávají poněkud skryty očím. Buď se vyskytují na vietnamských tržištích, a to někdy i v jejich odlehlejších částech (Praha-Libuš i Praha-Malešice, Brno, Ostrava, Svatý Kříž u Chebu, Strážné), případně mimo tržnice, ale na okraji města (Varnsdorf), anebo jsou sice v centru měst, ale poněkud se ztrácejí v domech služeb nebo mezi obchody (Cheb, Most, Chomutov, částečně i Karlovy Vary), popřípadě v běžné bytové zástavbě (Dubí u Teplic, Plzeň). Někdy jsou to samostatné budovy, buď okázalejší jako ve Svatém Kříži u Chebu, ve Varnsdorfu a v Karlových Varech, nebo skromnější, jako jsou obě budovy v Praze, také v Brně, Ostravě či Strážném v okrese Prachatice. Původně bytové nebo obchodní prostory jsou na svatyni přestavěny v Chebu, v Dubí u Teplic, v Plzni, Mostě a Chomutově. Vnitřní zařízení chrámů bývá podobné. Hlavní oltář se sochami buddhů a bódhisattvů, postranní oltář pro vyjádření úcty k zemřelým hrdinům, vůdcům a příbuzným (na fotografii z Plzně). Ovoce, sladké jídlo, balená voda, vonné tyčinky a svíce. A množství květin. Vše udržováno čerstvé a svěží. V řadách na zemi před hlavním oltářem jsou umístěny polštářky pro účastníky obřadů se zpěvem Súter (hlavně Lotusové sútry a Amitábhovútry), poklonami, vzýváním Amitábhova jména a modlitbami přání a požehnání všem živým bytostem. Při meditaci se používají dva rytmické nástroje: rybí tlama a zvonící mísa. Rány do rybí tlamy určují rytmus odříkávání manter a úder do mísy je znamení pro poklonu.
Na různých místech bývá napsána mantra „Utíkám se k buddhovi Amitábhovi“ (Nam Mô A Di Đà Phật); někdy zní její zpěv nepřetržitě z reproduktorů. V hlavní místnosti bývá umístěn i zvon a gong. National Geographic 30. 7. 2024 clock 5 minut gallery Rozlehlý chrámový komplex Vat Phou s archeologickými památkami je důležitým svědkem historie i působivou kamenickou památkou na okraji zelené džungle. Laoský chrám Vat Phou se až nápadně podobá slavnému kambodžskému chrámu Angkor Wat. Jediným rozdílem jsou davy turistů. Zatímco do Angkoru jich ročně přijede šest milionů, Vat Phou zůstává na okraji zájmu a v příjemně odlehlé krajině odpočívá v nadpozemském klidu. Oba chrámy vznikly v letech 802 až 1431 našeho letopočtu jako náboženská střediska Khmérské říše. Leží na starověké Angkorské „dálnici“, což je jedna z několika středověkých spojnic, vycházejících paprskovitě ze střediska Khmérské říše v Siem Reapu (jehož součástí je dnes i Angkor). Některá vodítka - jako například sanskrtský nápis z 5. století či některé základní stavební prvky - podle vědců naznačují, že Vat Phou předběhl svůj kambodžský protějšek o stovky let a je dost možná nejstarším duchovním místem v jihovýchodní Asii. Obě památky jsou dnes zapsány v seznamu světového dědictví UNESCO. Bájní lidožrouti Chrám stojí asi čtyři kilometry od ospalé vesničky Champasak s jedinou silnicí, s rozpadajícími se koloniálními budovami z francouzské éry a s dřevěnými bungalovy. Leží na úpatí hory Lingaparvata (Linga), pojmenované podle vrcholu připomínajícího falus - symbol často spojovaný se Šivou, stvořitelem a ničitelem hinduistického vesmíru. Podle místních pověstí zde první svatyni nechal postavit král Kammatha vládce z prvního tisíciletí našeho letopočtu, na památku své dcery, kterou musel obětovat bájným lidožroutům. Chrámek pojmenovaný po dceři Nong Sidě leží asi kilometr východně od hlavního areálu. Je zdoben mistrovskou kamenickou výzdobou v pavilonu a obsahuje skrytou knihovnu. Když vstoupíte do rozlehlého areálu, vaše cesta povede mezi dvěma obdélníkovými vodními nádržemi až k široké promenádě se dvěma kamennými budovami v khmérském stylu, které kdysi sloužily duchovním účelům. Tyto stavby mají sedlové střechy a vyřezávané překlady s výjevy z indického eposu Mahábhárata ze 3. století. Budete-li pokračovat dál do areálu, minete rozpadající se svatyni zasvěcenou Šivově hoře Nandi, vystoupáte po kamenných schodech s balustrádami ve tvaru nag (bájných říčních hadů) a dojdete až do horní svatyně. V mechem porostlé stavbě, vyřezávané apsary (tančící božstva) a hinduistickými bohy, se kdysi nacházela velká linga, kterou napájel pramen vytékající z kamenitého svahu. Ve 13. století, po pádu Khmérské říše, byla linga nahrazena sochou Buddhy. Na zalesněném svahu Vat Phou jsou roztroušeny relikvie, které pocházejí z doby před Angkorem, například rytina hinduistické trojice (Brahmy, Višny a Šivy) a zvláštní balvan s vroubkováním ve tvaru aligátora. Čínské cestopisy ze 6. století se zmiňují o tom, že skála sloužila k lidským obětem na počest ducha hory. Horní terasa je obrácena k východu a poskytuje ohromující výhled na svěží krajinu protkanou rýžovými políčky a malými vesničkami až k řece Mekong, vzdálené zhruba tři kilometry. Vat Phou si můžete prohlédnout během pár hodin, ale vyplatí se zůstat v oblasti města Champasak a prozkoumat její koloniální pozůstatky z francouzské éry, dobře značené archeologické a přírodní stezky, rodící se kávovou vysočinu i klidné výhledy na řeku Mekong. Vstupní branou do regionu je tržní město Pakse nedaleko laosko-thajské hranice. Historické městečko je plné živého cvrkotu; v úzkých uličkách najdete i poklidné buddhistické chrámy i čilé trhy s pouličním jídlem. Chátrající koloniální budovy jsou dnes provozovny alternativních barů.Město Champasak se zase vyznačuje jemným indočínským kouzlem a kavárnami na břehu řeky, které cestovatele přímo vybízejí ke zpomalení a k odpočinku. Nedávno otevřené přírodní a archeologické stezky s dobře umístěnými značkami ukazují pěším cestu k chrámům a vodopádům a vedou přes skryté hradby a nádrže ztraceného města Kurukshestra. Místní trajekt převáží návštěvníky na Don Daeng, říční ostrov na řece Mekong posetý malými osadami a ovocnými sady s polními cestami. Na druhé straně Don Daengu, na východním břehu Mekongu, stojí Vat Tomo, lesní chrám zasvěcený Parvati, Šivově družce. Asi hodinu jízdy autem od Champasaku se rozkládá přírodní rezervace Xe Pian. Tajemné megalitické sloupy a opuštěná kasárna na hoře Phou Asa mohou přilákat milovníky tajemství, zatímco pokrokový Kingfisher Ecolodge - jediný hotel v oblasti - nabízí procházky s pozorování ptactva a výlety do přírody pod vedením místních průvodců. Severně od Champasaku se na Bolavenské náhorní plošině nachází bohatá sopečná půda, která je základem prosperujícího kávového průmyslu. V reportážích z Bhútánu se to hemžilo buddhistickými chrámy, které jsou samozřejmě roztrouzeny i po dalších asijských zemích. Největší z nich - indonéský Borobudur - už jsme si v jedné ze Sedmiček představili. Které další si zaslouží vaši pozornost?
Mahábódhi (Indie) - Začít snad nemůžeme jinde než ve městě Bódhgaja v indickém státě Bihár, kde měl pod fíkovníkem posvátným dosáhnout Siddhártha Gautama kolem roku 530 před n. l. osvícení. O necelá tři století později tu nechal král Ašóka postavit chrám. Jeho dnešní podoba má ovšem základ z 5. až 6. století našeho letopočtu a je výsledkem mnoha renovací. Hlavní dominantou je věž ve tvaru pyramidy s pozlacenou sochou Buddhy uvnitř. Poutníci sem docházet především na každoroční Siddhartha Festival. Mahábódhi (Indie) | Zdroj: Shutterstock
Wat Phra Kaeo (Thajsko) - Předpokládám, že chrám Smaragdového Buddhy, nejposvátnější buddhistickou svatyni celého Thajska, si nenechá ujít žádný návštěvník Bangkoku. Jeho hlavním tahákem je 79 cm vysoká soška, jejíž název se vztahuje pouze k barvě, neboť vytesaná byla nejspíše z jaspisu. Neznámo kde a kdy. Po staletí putovala po různých asijských zemích, až se v roce 1784 stala součástí nově postaveného chrámu v rámci královského paláce. Jeho stěny jsou zdobeny nástěnnými malbami z Buddhova života a soška se třikrát ročně převléká. Wat Phra Kaeo (Thajsko) | Zdroj: Shutterstock
Džókhang (Tibet) - Z přehledu nelze vynechat Tibet, kde nechal v 7. století král Songcän Gampo postavit chrám, který dodnes zůstává jedním z nejposvátnějších poutních míst tibetského buddhismu. Původně v něm nechal uložit sochu Akšóbhji, kterou mu jako věno přivezla jeho nepálská manželka, ale každodenního uctívání dlouhého zástupu věřících se dostává především soše Džowo Šákjamuni, kterou sem po králově smrti ukryla jeho manželka čínská. Vyplatí se vystoupat až na poměrně klidnou střechu chrámu s nádherným výhledem. Džókhang (Tibet) | Zdroj: Shutterstock
Kek Lok Si (Malajsie) - Jeden z největších buddhistických areálů jihovýchodní Asie vznikl na přelomu 19. a 20. století na malajsijském ostrově Penang. Odráží vlivy několika větví buddhismu a zahrnuje pagody, svatyně, sochy, zahrady, především pak sedmipatrovou pagodu Deseti tisíc Buddhů a třicetimetrovou sochu bohyně milosrdenství Kuan-jin, k níž se můžete nechat odvézt lanovkou. Třeba během oslav čínského Nového roku, kdy je chrám prosvětlen tisíci žárovek a lucerniček. Za příspěvek tu můžete nechat umístit střešní tašku se svým jménem. Kek Lok Si (Malajsie) | Zdroj: Shutterstock
Heinsa (Jižní Korea) - Navzdory názvu stojí chrám Zrcadlení moře v korejském vnitrozemí, na úpatí pohoří Gaja. Oproti předchozím místům neoslní okázalostí ani zdobností, jeho hlavní devízou je Tripitaka Koreana - soubor dřevěných tiskařských desek s úplným překladem buddhistických kanonických spisů. Ten nahradil původní sbírku z 11. století, kterou bohužel zničili mongolští nájezdníci. Vzácná kolekce čítá přes osmdesát tisíc desek, které naštěstí přežily i požár v roce 1817. Dnes je chrání mj. i speciální způsob ventilace zabraňující jejich vlhnutí. Heinsa (Jižní Korea) | Zdroj: Shutterstock
Tódaidži (Japonsko) - Požáry poznamenaly také historii japonského Velkého východního chrámu, jehož dnešní, zhruba o třetinu menší podoba jej řadí k největším dřevěným stavbám světa. Poskytuje totiž přístřeší obrovské soše Buddhy Vairóčany, která měla v 8. století pomoci Japonsku souženému přírodními katastrofami a epidemiemi. Spotřebované množství bronzu ale zemi naopak málem přivedlo na hunt. Významnou součástí chrámu je i dřevěná pokladnice Šósóin, která až do druhé světové války sloužila k uchovávání vzácných předmětů. Tódaidži (Japonsko) | Zdroj: Shutterstock
Dambulla (Šrí Lanka) - Nejen uprostřed kulturního trojúheníku, ale také v geografickém středu Cejlonu najdete pětici jeskyní tzv. Zlatého chrámu, který tu už v 1. století př. n. l. nechal vybudovat král Valagamba z vděčnosti za to, že mu jeskyně během vyhnanství poskytly azyl. Dnes v nich můžete obdivovat nástěnné malby a více než 150 soch Buddhy, z nichž jedna jej zobrazuje jako umírajícího. Mansour, Homolka, Faskhutdinova, Dobrovský První buddhistický chrám v České republice [online] Hospodářská a kulturní studia (Provozně ekonomická fakulta ČZU), 2010.
Po dlouhém rozhodování o výběru náboženství a jeho následném zkoumání jsme si zvolili orientální buddhismus. Jelikož v České republice není toto náboženství nikterak rozšířené, zdálo se nám, že by bylo zajímavé dozvědět se něco o buddhismu, jeho podstatě a o snaze porozumět této víře, která mnohým z nás zůstává prozatím utajena. Velikou zkušeností pro nás bylo přímé setkání s věřícími i lidmi, kteří se o buddhismus pouze zajímají. Na úvod výzkumu jsme se pokoušeli sehnat v Městské knihovně v Praze publikace, ve kterých by byly informace týkajících se varnsdorfského chrámu. Vzhledem k jejich nedostatku jsme se zaměřili na architekturu buddhismu ze širšího hlediska. Dalším našim vodítkem byly oficiální internetové stránky města Varnsdorf, kde jsme nalezli první články i fotografie chrámu. V našem výzkumu jsme použili kvalitativní metodu, a to semistandardizované interview. Schůzku jsme si domluvili na začátek dubna (2. 4.) letošního roku. Vydali jsme se proto do Varnsdorfu za paní Dien Minh a jelikož paní Minh nemluví tak dobře česky, při rozhovoru tlumočila a také někdy sama odpovídala její vnučka. Průběh rozhovoru se odvíjel od námi položených hlavních otázek a naše podotázky vyústily z reakcí respondentů. Díky této metodě jsme zjistili potřebné informace, k dalšímu pokračování výzkumu. Výhodou byly tzv. doplňující otázky, které vyplynuly z rozhovoru a daly nám nový prostor pro pochopení vietnamských buddhistů. Nevýhodou tohoto typu rozhovoru byly odpovědi, které nám nepřinesly nic podstatného, co bychom mohli zahrnout do výzkumu. Z toho hlediska byly naše některé tzv. sondy zcela zbytečné. Jako další nevýhoda interview byla jazyková bariéra mezi oběma stranami. Pro zjištění informací, které se týkají možné spojitosti mezi Varnsdorfským chrámem a jógou jsme se obrátili na formu telefonického rozhovoru, které vyplynulo ze situace okolo naší literární rešerše. Na naše dotazy odpovídala paní Minh mladší. U telefonického rozhovoru jsme měli pár základních otázek, týkajících se provozem jógy v chrámu. Výhodou tohoto rozhovoru byl rychlý přístup k informacím, kvůli vzdálenosti obou dvou měst se tato metoda zdála být jak časově, tak i finančně málo náročná oproti jiným technikám sběru dat. Předtím, než vznikl chrám, měla vietnamská komunita buddhistů k dispozici pouze skromné prostory, které byly vhodné pro občasné schůzky a provádění obřadů. Myšlenka na vybudování vlastního buddhistického centra napadla starší ženu z komunity, pro kterou bylo ze zdravotních důvodů již nemožné navštěvovat chrám v rodném Vietnamu. Proto iniciovala vytvoření vlastního buddhistického chrámu. Proto lidé z komunity se tento nápad zalíbil, při realizaci pomáhali jak finančně, tak materiálně. Budova na první pohled nepůsobí jako chrám. Je to několikapatrový rodinný dům okrové barvy. Jediná nápadná věc na něm jsou barevné vlaječky a nápisy psané ve vietnamštině. Než se budova stala buddhistickým chrámem, vlastnila ji soukromá firma. Od té vietnamská komunita dům koupila, upravila interiér a vybudovala z domu chrám. Na opravu budovy přispívali Vietnamci nejen z Varnsdorfu, ale i z celého okolí, příspěvky a pomoc měly mnoho forem: někdo pomohl s opravou podlahy, někdo přivezl zvon atd. Letos chrám funguje již třetím rokem. Návštěvníci chrámu jsou většinou Vietnamci - buddhisté, ale občas zavítají i Češi, jak buddhisté, tak i lidé jiného vyznání, zejména ze zvědavosti při příležitosti konání nějakého obřadu. Chrám je přístupný každý den. Pro nalezení správného postavení sošek Buddhy v chrámu se najímá specialista. Ten přesně určí, co kam postavit. Ovšem to neplatí v našem případě. Jelikož v Čechách žádný takový specialista nežije, museli si vietnamští buddhisté poradit sami a vše postavit tak, jak oni sami uznali za nejlepší. Směr, kterým Buddha hledí, by měl být jihozápadní. Před soškami Buddhy musí být volný prostor a v Buddhově výhledu se za zdí nesmí nacházet žádná nečistá místnost, např. ložnice, koupelna, toaleta. V okolí Buddhových sošek minulosti, přítomnosti a budoucnosti nesmí být postaven nebo zavěšen žádný předmět, který by je výškově překonával, ani nesmí být postaveno vyšší patro budovy než je to, ve kterém se sošky nacházejí. Napravo od sošek vidíme stojící nebo sedící bohyni Milosrdenství a ta je nižší než tři již zmíněné sošky. Pro správný chod chrámu je důležité, aby do něj někdo přicházel každé ráno a zapálil svíčky, vonné tyčinky a pustil uklidňující hudbu. Chrám se využívá zejména pro meditaci a nalezení duševního klidu. K vytouženému klidu napomáhájí meditujícím různé vonné tyčinky a monotonická orientální hudba, která provází návštěvníky po celou dobu jejich setrvání v chrámě. Pro nalezení duševní rovnováhy a utříbení myšlenek praktikují návštěvníci jógu. Jóga je v chrámu praktikována jak pro osobní účely, tak také pro veřejné. Důležitým faktem, proč vůbec tyto lekce vznikly, je otázka peněz. Varnsdorfský chrám patří do sdružení Vietnamského klubu sympatizantů s buddhismem v EU a stejně jako jiné organizace, které přežívají díky dotacím a příspěvkům od fyzických a právnických osob, také tato organizace není výjimkou. Lekce jógy jsou zpoplatněné a získané peníze putují na chod, provoz a opravy chrámu. Semináře probíhají pravidelně pro všechny návštěvníky bez rozdílu věkové kategorie a různého vyznání. Může se stát, že každou lekci vede jiný jogín. Lidi navštěvující tyto lekce odcházejí spokojení a nikdo si doposud nestěžoval. To v chrámu všechny těší, zejména proto, že buddhismus není v České republice tak rozšířený. Poptávka po lekcích je ve městě Varnsdorf kupodivu velká. Dnes je buddhismus jedním ze tří náboženství, která mají ve světě převahu co do počtu věřících. Má asi 300 až 400 miliónů přívrženců, zvláště v jihovýchodní Asii. Zakladatel buddhismu, princ Siddhárta Gautuma, se narodil v Indii (dnešní Nepál) v 6. stol. př. Kr. V té době všichni Indové vyznávali hinduismus a princ Siddhárta při tvorbě své nové doktríny z tohoto náboženství vycházel. Buddhismus je spíše moudrost, či filosofie než náboženství jako takové. Snahou buddhistů je oproštění od tohoto světa, tj. docílení nirvány - únik z koloběhu života neustálým převtělováním.
tags: #rybi #tlama #chram #buddhismus