Santiniho kaple v Křenově: bohatství symbolů a barokní architektury podle Santiniho-Aichela

Památky UNESCO: Kostel sv. Na okraji Žďáru nad Sázavou se zvedá kopec, kterému dominuje unikátní poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Jedná se o vrcholné dílo barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho, který nevelkou stavbu obklopenou ambitem postavil v letech 1719 - 1722. Velmi členitý svatostánek je totiž s nadsázkou řečeno otevřenou knihou plnou symbolů spjatých s kultem našeho předního světce.

Jednou z mála církevních staveb, která byla postavena za komunistického režimu, je kostel sv. Josefa v Senetárově na Blanensku. Vznikl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v moderním stylu inspirovaném francouzským architektem Le Corbusierem. Jak to bylo možné?

Významným barokním architektem, jehož stavby na našem území dodnes obdivujeme, byl Jan Baptista Mathey, který ve své tvorbě spojoval italské a francouzské vlivy. Architektonicky předchází tvorbu Santiniho, Dientzenhofera a Alliprandiho. Je autorem vůbec prvního kostela na našem území, který je korunován kupolí. Tipnete si, který to je? A kde všude u nás můžeme díla tohoto mimořádného architekta potkat?

Karlštejn a kaple sv. Pořad popisuje stavbu hradu Karlštejn a jeho architekturu. Kdo je architekt kostela v Křenově? Santini, Martinelli či Beduzzi? Santini, Martinelli či Beduzzi?

Křenov: kaple sv. Při příležitosti se znovu vyvstává otázka autorství

V místním povědomí, stejně jako v propagačních materiálech nebo turistických průvodcích z poslední doby, se v této souvislosti objevuje jako zcela vážně míněná možnost jméno barokního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla (1677-1723). Zmiňuje se o ní například Ladislav Loubal ve své brožuře o „hřebečském“ baroku. (Jen na okraj, žádné hřebečské baroko nikdy neexistovalo).

Podíváme-li se však na tuto možnost očima odborné uměleckohistorické literatury, zjistíme, že nemá oporu ani ve formální analýze ani v archivních pramenech. Pouze Mojmír Horyna, autor vyčerpávající monografie o Santinim, odkazuje v souvislosti s Křenovem na starší práci italského historika Cerulliho, který o Santinim jako tvůrci projektu hypoteticky uvažuje.

Další, o kom se v souvislosti s novostavbou křenovského kostela uvažovalo, byl italský architekt Domenico Martinelli (1650-1718), který na Moravě ve dvacátých letech osmnáctého století pracoval pro Liechtensteiny. Jeho nejvýznamnější realizací pro tuto knížecí rodinu je lovecký zámek u Lanškrouna, z něhož po požáru v roce 1714 zůstalo zůstalo pouze torzo. Jde o nedávno zrenovovaný věžní rizalit u Rudoltic.

Martinelli, jehož životem a působením ve střední Evropě se detailně zabýval rakouský historik umění Helmuth Lorenz, byl ve své době velmi žádaným umělcem. Milovník umění a mecenáš Johann Adam z Liechtensteinu mu dokonce dával přednost před nejslavnějším středoevropským barokním architektem Berhardem Fischerem z Erlachu. O Martinelliho hypotetickém podílu na projektu křenovského kostela se uvažovalo ve spojitosti s přestavbou děkanského kostela v Moravské Třebové, k níž došlo po požáru v roce 1726, což se však nakonec nepotvrdilo.

Nedávno se prokázalo, že šlo o omyl a autorství projektu přestavby kostela bylo připsáno liechtensteinskému dvornímu architektovi Antoniu Maria Nicolaovi Beduzzimu (1675-1735). A právě Beduzzi byl velmi pravděpodobně také autorem projektu nového křenovského kostela. O jeho životě a díle toho mnoho nevíme, ze zahraničních badatelů mu souvislejší pozornost věnoval pouze rakouský historik Wilhelm Rizzi. Český dějepis umění objevil Beduzziho teprve nedávno.

Na jaře letošního roku proběhla v Moravské galerii v Brně výstava kreseb a uskutečnil se mezinárodní seminář k jeho osobě. Beduzzi pocházel z italské Boloně. V roce 1695 přišel do Vídně a získal několik zakázek jako malíř-kvadraturista, architekt a divadelní inženýr, za jeho nejvýznamnější práci je považována výzdoba interiéru klášterního kostela v hornorakouském Melku. Do služeb knížat z Liechtensteinu vstoupil ve dvacátých letech sedmnáctého století, pracoval pro ně především na přestavbě jejich rezidence ve Valticích.

Pokud jde o Beduzziho autorství projektu kostela v Křenově, objevil se tento názor teprve nedávno. Přišel s ním brněnský historik umění Jaroslav Sedlář. Dospěl k němu na základě srovnání průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie v Moravské Třebové, kde je Beduzziho autorství archivně doloženo, s průčelím křenovského kostela. Shodu spatřuje především v „naprosto nearchitektonicky… jako divadelní kulisa“ pojatém průčelí, v němž Beduzzi spojil „martinellovsky přísný klasický projev s rozevlátou divadelní dekorativností“.

Kaple sv. Anny v Panenských Břežanech a Santiniho dědictví

Lovec barokního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla si nemohou nechat ujít prohlédnout si první Santiniho samostatnou novostavbu. Kaple sv. Anny představuje nejstarší příklad rozvinuté paprsčité centrály v Santiniho díle, kterou završil projektem poutního kostela sv. Kapli sv. Anny v Panenských Břežanech nechala vybudovat počátkem 18. století abatyše svatojiřského kláštera, který vlastnil celé přilehlé panství. Abatyše Františka Helena Pieroni de Galliano svěřila návrh kaple mladému nadanému umělci Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi.

Náročná stavba je postavena na kompozici exteriéru a komplikovaného vnitřního prostoru, jehož ústředním estetickým tématem je světlo. Výjimečnou Santiniho architekturu doplňuje hlavní barokní oltář z dílny známého sochaře Matěje Václava Jäckela s obrazem svaté Anny s Pannou Marií a malým Ježíšem. Dva boční oltáře jsou zasvěceny sv. Janu Nepomuckému a sv. Anně Samotřetí.

kaple svAnny Panenské Břežany ilustrace

Unikátní symbolika a kontext Santiniho díla

Kaple a poutní stavby Santiniho-Aichela často spojují geometrické figury, světlo a symboliku spojenou s církevními postavami, včetně svatého Jana Nepomuckého. Santiniho architektonické postupy vycházely z propojení italských a českých vlivů a jeho stavby bývají popsány jako otevřená kniha plná symbolů.

Mezi významné Santiniho díla u nás patří i projekty spojené s Moravou a Čechami, které demonstrují jeho plastickou hru s prostorem, světlem a náboženským vyzněním. Beduzziho role v křenovském kostele je v současné literatuře předmětem technických i stylistických analýz, které zkoumají průčelí a koncepční řešení stavby jako „divadelní kulisu“.

  1. Jan Blažej Santini-Aichel: nejdůležitější barokní architekt na Moravě a v Čechách.
  2. Beduzzi: autorská hypotéza křenovského kostela a srovnání s Moravskou Třebovou.
  3. Domenico Martinelli: dříve zvažované širší podíly, dnes potvrzeno jiné autora.

Na závěr ukazují výzkumy a výstavy v Moravské galerii Brno, že Beduzzi je pravděpodobným autorem projektu nového křenovského kostela, a to díky srovnání průčelí s Moravskou Třebovou a charakteristickým jakostem architektury. Shoda na autorství tedy stojí na konzistentní analýze a archivních pramenech, nikoliv na domněnkách vyplývajících z dohadů o Santinim.

Unesco a další souvislosti českého baroka

Památek UNESCO a další barokní dědictví ukazují, jak se české prostředí promítalo do vizuální minty velkých staveb. Santiniho kaple v Křenově představuje vrcholný příklad, kde se konfrontují historické teorie o autorství s fakty z archivů a mezinárodních seminářů. Zkoumání autorství a architektonických vlivů zůstává živou oblastí české historické a kunsthistorické vědy.

barokni architektura ceska mapa sank

Specifikace a technické detaily

Kaple v Křenově byla postavena v letech 1719-1722 a je členěna ambitem, který ji obklopuje. Jedná se o poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému, s ornamenty a interiorní kompozicí typickou pro Santiniho přístup k světlu a prostorovému řešení. Hranice a kontury průčelí, stejně jako divadelní výraz, bývají srovnávány s pracemi Beduzziho v Moravské Třebové a s dalšími díly Liechtensteinů, pro které Beduzzi působil.

Když se ptáme na to, kdo byl architektem této mimořádně zajímavé stavby, do popředí vyvstávají jména Santini, Martinelli a Beduzzi, ale současná archivní a uměleckohistorická analýza ukazuje na Beduzziho autorství jako nejpravděpodobnější.

Potvrdí-li se Beduzziho podíl, působnost této kaple bude zaplňovat doplňující obraz Santiniho vlivu na české baroko a ukáže, jak se italské prvky mísily s českými a moravskými tradicemi v prostředí Liechtensteinů a jejich stavebních projektů.

Zdroje a další čtení

Literatura o Santinim a jeho díle je bohatá, a to včetně prací Mojmíra Horyny, Jaroslava Sedláře a Helmutha Lorenze. Výstava a seminář v Moravské galerii Brno posílily poznání o Beduzziho roli a o tom, jak se autorství vyvíjelo v čase.

  1. Santini-Aichel a jeho barokní světlo
  2. Beduzzi a autoři křenovského kostela
  3. Historie Liechtensteinů a jejich architektonické projekty

tags: #santiniho #kaple #v #krenove