Sestra smíření pro nás znamená spolu s Neposkvrněnou následovat Krista v jeho smírné oběti skrze spojení s Eucharistií, které má pronikat celý náš život. Zaslechly jsme Boží volání, abychom se jako naše Neposkvrněná Matka a Sestra daly do služeb díla spásy. Jako Maria jsme vykročily na cestu víry a naděje k bezpodmínečné otevřenosti vůči Bohu. V prohlubujícím se sjednocení s Kristem se učíme stále svobodnějšímu FIAT, skrze které se stáváme nástroji jeho Ducha lásky a smíření v tomto světě.
Milosrdenstvím Božím jsme řeholní sestry. Naše řeholní rodina patří do velkého františkánského společenství a zvláště je zasvěcena Srdci Ježíšovu a Neposkvrněnému Početí Panny Marie. Středem naší spirituality je, tak jako u sv. Františka a Kláry, opravdová snaha z lásky se vydat Tomu, který se z lásky vydal za nás. Doplňujeme, co „ještě zbývá vytrpět do plných útrap Kristových“ (Kol 1,24).
Svá zasvěcený život a komunitu svěřujeme přímluvě sv. Je nezbytné, aby se Boží Slovo stávalo stále více jádrem veškeré naší aktivity. Boží Slovo slyšené a slavené, zejména v Eucharistii, nás živí a vnitřně posiluje a uschopňuje k autentickému evangelnímu svědectví v každodenním životě. Eucharistická oběť je středem každého našeho dne a nejhlubším spojením lásky s naším Pánem i mezi sebou navzájem. Modlitbou breviáře se zapojujeme do chvály celé církve. V osobní modlitbě se učíme naslouchání, ve kterém může promlouvat Bůh, kdy a jak chce. Každá z nás je pro Boha jedinečným partnerem jeho sdílení.
Ale důležitější než jistota jeho blízkosti je náš očekávající a nesebestředný vztah. Františkánská modlitba je modlitbou srdce, která nás vede k důvěrné zkušenosti s Bohem. Formovat znamená dát formu, přivlastnit a osvojit si nový způsob života, přijmout novou identitu - identitu františkánky Marie Immaculaty. Výchově k sebepoznání, sebepřijetí a k rozvinutí osobnosti a ke zralému křesťanskému lidství je věnováno první přípravné období (prenoviciát), na něž navazuje spontánně formace k charismatu vlastnímu našemu společenství (noviciát, juniorát).
Tento první krok bývá často nejtěžší zvláště pro ty, kteří cítí jen „tiché“ volání. Po domluvě může dívka přijet na návštěvu do komunity či na duchovní obnovu. Když dívka projeví vážný zájem o vstup do naší řeholní rodiny a splňuje požadované vlastnosti, je přijata do počátečního zkušebního období - kandidatury. Tato doba je prvním postupným seznamováním s naší řeholní rodinou, umožňuje kandidátce s pomocí doprovázející sestry rozlišit své povolání k řeholnímu životu a řeholní rodině poznat kandidátku a posoudit lidskou zralost a její schopnost pro řeholní život.
Postulát je prvním formálním stupněm, jehož cílem a úkolem je vedení k ochotě spolupracovat s pravdou; především při rozvoji vlastní lidské zralosti, při rozlišování svého povolání k naší spiritualitě a znamení doby podle evangelia. Napomáhá růstu víry a nabízí první zkušenost života v komunitě pod vedením určené sestry. Po dokončení postulátu přijme postulantka při obláčce řeholní oděv a dostane nové jméno, tím začíná její noviciát. Je to období intenzivní zkušenosti života naší formy zasvěcení, jehož jedinou motivací má být osobní setkání s Kristem.
Úkolem a cílem noviciátu je vést podle příkladu Marie Immaculaty ke svobodnému a zralému opouštění vlastních jistot a k schopnosti dát se k dispozici ve službě díla spásy. Noviciát prožívají novicky v tichém ústraní v modlitbě, v rozjímání a ve studiu. Během noviciátu se jim poskytne soustavná nauka o duchovním životě a základní teologické vědomosti. Po noviciátu skládá sestra první sliby. Slibuje, že bude žít v chudobě, čistotě a poslušnosti v souladu s našimi konstitucemi a podle řehole.
Období dočasných slibů prověřuje žité povolání františkánky Neposkvrněného Početí PM v sesterském společenství. Vede ke kritické a křesťanské interpretaci dění ve svém životě i ve světě a církví. Studiem dává možnost prohloubit své teologické i odborné znalosti. Umožňuje zkušenost jak kontemplativního, tak činného způsobu života a jejich vzájemného prolínání. Učí velkorysé apoštolátní službě. Přibližně po osmi letech formace skládá sestra věčné sliby, které jsou slavnostní a definitivní odpovědí sestry na Boží lásku. Tím je také plně začleněna do řeholního společenství.
Je už si dobře vědoma, k čemu se zavazuje, církev její rozhodnutí přijímá a řeholní rodina ji chce celý život v jejím povolání podporovat. Každý den sestra znovu rozpoznává Boží volání, vstupuje do důvěrného spojení s Ježíšem, učí se žít v duchu Evangelia a sloužit Ježíši ve svých bratřích a sestrách.
Máte nějaké dotazy? Naše Paní z Fátimy je titul, který Blahoslavené Panně Marii přiřkli katolíci a další, kteří věří, že se zjevila třem malým pasáčkům v portugalské Fátimě každého třináctého dne v šesti po sobě jdoucích měsících v roce 1917. Titul Královna posvátného růžence se vztahuje k téže události, neboť podle dětí zjevení samo sebe označovalo jako "Královna růžence" či "Paní růžence".
Lze se setkat i s kombinací těchto titulů, např. Od května do října 1917 líčili tři malí pasáčci, Lúcia dos Santos a její sestřenice Jacinta a bratranec Francisco Marto, zjevení Panny Marie v polích doliny Iria u Fatimy. Tento zážitek se opakoval každého 13. dne v měsíci přibližně ve stejnou hodinu. Podle Lúciiny zprávy svěřila Panna Maria dětem tři tajemství, známá jako tři fatimská tajemství. Naléhavě děti žádala, aby činily pokání a oběti za spásu hříšníků. Nejnaléhavěji Panna Maria žádala děti, aby se každý den modlily růženec. Opakovaně zdůrazňovala, že růženec je klíčem k osobnímu pokoji i světovému míru.
Mnoho mladých Portugalců, včetně příbuzných malých vizionářů, bojovalo tehdy v 1. V následujících měsících proudily do Fatimy a Aljustrel tisíce lidí, přitahovány zprávami o zjeveních a zázracích. 13. srpna 1917 je okresní hejtman Arturo Santos, který se obával negativního politického vlivu událostí, dal zadržet a uvěznit ještě předtím, než mohly dorazit do doliny Iria. Hejtman Santos děti vyslýchal především ohledně údajných tajemství, ovšem neúspěšně. Zašel dokonce až tak daleko, že dal připravit kotel vroucího oleje, vzal vždy jedno dítě a pod hrozbou, že ho uvaří v oleji, nutil zbývající děti k vyzrazení tajemství.
V srpnu se pak Panna Maria místo 13. dne v dolině Iria zjevila 19. Při posledním zjevení 13. října 1917 se do doliny Iria vypravilo 70 tisíc lidí včetně novinářů a fotografů na základě tvrzení dětí, že toho dne se stane zázrak, aby všichni uvěřili. Hustě pršelo, ale nespočetné množství pozorovatelů zaznamenalo, že v poledne se mraky roztrhaly a odhalily slunce v podobě matného disku, rotujícího po obloze a zářícího nad celým okolím různými barvami světla. Poté se slunce oddělilo od oblohy a vrhlo se po klikaté dráze k zemi. Nakonec se vrátilo na své místo a lidé, kteří byli předtím promočení, byli zcela suchí.
Reportér Avelino de Almeida z listu O Século napsal: „Před užaslými zraky davu lidí… se slunce chvělo, provádělo náhlé neuvěřitelné pohyby…‘. Oční lékař Dr. Domingos Pinto Coelho popsal událost slunce jako rotující a měnící barvy. Zvláštní zpravodaj pro lisabonský O Dia popsal, že slunce „se točilo a kroužilo… dopadalo na lidi.“ Tři malí pasáčci kromě popisu slunečních úkazů vyprávěli o dalších viděních, včetně Ježíše, Panny Marie a svatého Josefa žehnajícího lidem.
Naše Paní nám ukázala obrovské ohnivé moře, démoni a duše v lidské podobě; tento obraz měl ukázat potřebu kajícnosti a úcty k Neposkvrněnému Srdci. Zjevení dále obsahovala výzvy k modlitbě, kajícnosti a úctě ke Srdci Marie, což ovlivnilo věřící na celém světě. Lucia z Fatimy později potvrdila další zjevení v roce 1925 u kláštera v Pontevedře a v roce 1947 přešla do karmelitánského řádu v Coimbra. Zemřela 13. února 2005; papež Ján Pavel II. později prohlásil Francisco a Jacintu za blahoslavené a Fatima zůstává centrem poutní tradice a mariánské úcty.
Prostřednictvím Mariina Fiatu se ukotvuje, že prostřednictvím Ducha svatého je možné rozdělovat milosti lidstvu. Dnešní breviář připomíná Mariino poslání Prostřednice všech milostí a její úzké spojení s Duchem svatým. Maria je prostřednicí, která sdílí milosti nejen nadpřirozené, ale i časné dobra, a tak pro nás zůstává vzorem pokory, služby a lásky k bližnímu.
tags: #sestrenice #panny #marie