Kolem nás se odehrává tolik překotných událostí a mnohdy se děsíme, kam se svět řítí. Mnoha krokům v dějinách nerozumíme a mnohé není dobré. Dnes ale můžeme slyšet Ježíšovo povzbuzení k důvěře a pokoji. Bože, sílo všech, kdo v tebe doufají, bez tebe lidská slabost nic nezmůže; vyslyš naše prosby a nepřestávej nám pomáhat svou milostí, abychom plnili tvá přikázání a vždycky smýšleli i jednali podle tvé vůle.
Historické rámce a prorocké výhledy na Izrael
Na začátku 6. stol. př. Kr. byl Izrael dobyt babylonským králem a mnoho lidí včetně Ezechiela bylo odvedeno do zajetí. Nově dosazená vláda v Izraeli, konkrétně král Sidkijáš, usilovala o tajné spojenectví s Egyptem, což skončilo o deset let později zdrcující tragédií. Ezechiel tyto události předpovídá (Ez 17), ale přislibuje Boží řešení - mesiáše.
Tak praví Pán, Hospodin: „Já vezmu z vrcholku vysokého cedru slabou větévku, ulomím ji z jeho nejvyšších výhonků a zasadím ji sám na vysoko vyčnívající hoře. Na vysoké Izraelově hoře ji zasadím, vyžene větve, vyraší výhonky, ponese plody, stane se nádherným cedrem.“
Pod ním budou hnízdit ptáci všeho druhu, budou hnízdit ve stínu jeho ratolestí. Poznají pak všechny polní stromy, že já jsem Hospodin: ponižuji strom vysoký, povyšuji strom nízký, dávám uschnout stromu zelenému, vypučet stromu suchému. Odpověď: Dobré je chválit Hospodina. Dobré je chválit Hospodina, - opěvovat tvé jméno, Svrchovaný!
- Zrána hlásat tvé milosrdenství - a za noci tvou věrnost. Spravedlivý pokvete jak palma, - poroste jak cedr na Libanonu. - Kdo jsou zasazeni v domě Hospodinově, - pokvetou v nádvořích našeho Boha. Ještě ve stáří budou přinášet užitek, - zůstanou šťavnatí a svěží, - aby hlásali, jak spravedlivý je Hospodin, - má skála, v němž není nepravosti.
Novozákonný důraz na touhu po Bohu a modlitbu
Ježíš řekl svým učedníkům: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ Ale já vám říkám: Neodporujte zlému. Spíše naopak: Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, (tomu) nech i plášť; a když tě někdo nutí, abys ho doprovázel jednu míli, jdi s ním dvě.“
Mt 5,38-42 - Komentář: Nastavení druhé tváře neznamená nechat se otloukat. Spíše nastavit zrcadlo špatnosti, a tak ji usvědčit! Ano, a udělat „něco navíc“!
„Slyšeli jste, že bylo řečeno: Miluj svého bližního a měj v nenávisti svého nepřítele. Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“ Tak budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým.
Mt 6,1-6.16-18 - Komentář: Můj vztah k Bohu je maximálně intimní a důvěrný. Právě ve skrytosti se mohu připravit na společné slavení s celou církví! Pocta veřejně podaná bude upřímnější.
Jezábel: postava a duchovní princip v historii Izraele
Jezábel byla dcera Etbaala, krále Sidóňanů, a provdala se za izraelského krále Achaba. Sňatek Jezábel s Achabem znamenal spojenectví Týru a Izraele a umožnil Jezábelizaci uctívání Baala v království. Měla panovačnou povahu, byla tvrdohlavá a energická, a patřila k fanatickým vyznavačům Melkarta, Baala. Provázela uzurpaci moci s proroky Baala a zasahovala do politického i náboženského života Izraele.
V rozhodujícím souboji s Bohem Izraele na hoře Karmel Elijáš zvítězil nad Baalovými proroky. Jezábel však interpretovala porážku jako ohrožení svého postavení a zasela strach, který později vedl k politicky i duchovně toxickým činům, včetně připravování vražd a manipulací s vinicí Nábotovou (Nábot z Jizreelu).
Elijáš se postavil Jezábeli nejen v duchovním boji, ale i skrze prorocké proklínání. Důsledky Jezábelina vlivu se projevily v Izraeli a v její smrti, která se stala symbolem boje proti tyranii a zlu. Jezábelina móda moci a manipulace se stala archetypem prorockého boje proti zlu, který pokračuje i v novozákonním kontextu a v křesťanském uvažování o duchovních principech v církvi.
Praktické poznámky k charakteru modlitby a duchovnímu boji
Modlitba je jako hovor k Bohu a s Bohem základním náboženským úkonem. Předpokládá víru v osobního Boha a je důležitým prostředkem komunikace s Bohem, ať individuálně, nebo ve společenství. Modlitba má mnoho forem - vůči Bohu, prosby, díkůvzdání, chvála i nářek. Původně nebyla modlitba stanovena při pravidelné bohoslužbě; postupně se modlitba formovala v synagogách a později v křesťanství jako vyjádření vztahu s Bohem prostřednictvím Otčenáše a dalších modalit.
V kontextu Jezábely je nutno rozlišovat duchovní principy: boj proti manipulujícímu duchu, který usiluje o kontrolu a moc nad druhými; a současně modlitba, která má podporovat pokání, svatost a moudrost v boji proti pokušením a duchovním hrozbám. Modlitba a pokání jdou ruku v ruce s prosbou o čistotu srdce, pokoru a svatost, a s prosbou o ochranu před duchy, které hledají zkázu církve i společnosti.
Více o praktickém boji s duchy a o naději v Boží milosti
Existuje bohatá tradice křesťanského uvažování o duchovním boji mezi Elijášovým duchem a duchem Jezábel. V kontextu současného světa se analogy a obrazy mohou použít k pochopení ducha Jezábel, jenž se objevuje v různých sférách společnosti - v kultuře, politice, médiích i různých formách duchovní manipulace. Modlitba, pokání, a pokorný postoj jsou klíčovými prvky obrany a obnovy komunity, která se obrací k Bohu a podepírá své svědomí a službu spravedlnosti a pravdě.
Duch Svatý – bez něj nemáš nic! | Efezským 1,14-19 | Reinhard Hirtler (5/6)
Existuje boj, starý jako Elijahův duchovní boj, který pokračuje dnes. Musíme být opatrní a vyzbrojeni modlitbou, činy pokání a službou pro druhé, abychom mohli stát pevně proti duchu Jezábel a vytrvali v boji za Boží království.