Skrýšov je malá vesnice v okrese Příbram, část obce Svatý Jan, ležící asi 1 km severozápadně od Jedle. První doložitelná písemná zmínka o existenci obce pochází z roku 1219, kdy je uveden majitel dvora Arkleb ze Skrýšova. Ves se jmenuje podle zakladatele Skryše (Skryšuovův dvůr). Původně zde stál jen statek, který ve druhé polovině 16. století patřil Jindřichovi Sádlo z Vražného.
V roce 1592 Skrýšov získal Jakub Krčín z Jelčan na Sedlčanech a Křepenicích, ačkoli zde nezůstal. V roce 1614 statek získal Zdeněk Malovec z Chýnova a Vimperka; v té době patrně byla postavena tvrz. Později usedlost měnila majitele; v roce 1762 byl ve Skrýšově barokní zámek postaven Norbertem Kfelířem ze Zakšova, nejvyšším lesmistrem schwarzenberského panství, a sala s ním související. Nad Skrýšovem byl zřejmě vybudován i velký barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, podle něhož dostala ves své jméno - Svatý Jan.
V roce 1805 bylo panství připojeno k lobkovickému panství Vysoký Chlumec. Od roku 1843 se stal zámek občasným sídlem knížecích majitelů, a proto byly interiéry upraveny a kolem zámku založena zahrada. Lobkovicové panství ztratili vliv v rámci pozemkových reforem v roce 1926, kdy byl Skrýšov rozparcelován na díly a rozdělen mezi chudší zemědělce. Zámek s dvorskými budovami a 39 ha pozemků koupil jako zbytkový statek Vojtěch Karpíšek s manželkou Antonií. Po roce 1950 převzalo Skrýšovské JZD, které v něm mělo sklady a kancelář, a v hospodářských budovách byl kravín.
Po sloučení zemědělských družstev po roce 1960 zámek spravovalo Národní muzeum v Praze, které v něm mělo depozitáře svých sbírek. Po restitucích po roce 1990 převzali zámek členové rodiny Karpíškovy a zámek s přilehlými budovami procházejí náročnou rekonstrukcí. Zámek je jednopatrová, barokní budova. Zajímavý je vchod, nad obloukovitým bohatě zdobeným klenutím je pěkná kartuše s dvojím znakem uprostřed. Svršek kartuše je zakryt mušlí a její obě strany jsou ozdobeny rohy hojnosti, naplněnými a stylizovanými lupeny. Nad kartuší je okno a nad ním ozdobně zprohýbaná římsa.
Na návsi stávala kdysi dřevěná zvonička, která byla v roce 1924 nahrazena zděnou zvoničkou, kterou vystavěli osadníci. V současnosti probíhá kolem zámku rekonstrukce a zámek je tedy opět v soukromých rukou. Skrýšov se nachází v údolí pod Svatým Janem, asi 1 km severozápadně od Jedle. V obci žije kolem 69 obyvatel a 40 registrovaných adres, což z ní dělá klidnou a útulnou lokalitu pro bydlení.
První doložená zmínka o Skrýšově z roku 1219 zůstává klíčová pro pochopení jeho vývoje od středověkého statku až po renesanční a barokní rekonstrukce. V 16. století získání Skrýšova Jindřichem Sádlou z Vražného a následný prodej Jakubovi Krčínovi a jeho dceři Ludmile Vojkovské se promítá do proměn majetku a struktury vrchnostenského sídla. V roce 1614 skrýšovské panství patřilo Zdeňku Malovcovi z Chýnova; jeho syn Jiří pak v roce 1640 prodal panství Václavu Milotovi z Hrušova.
Historie zámku a jeho okolí úzce souvisí s dějinami Lobkoviců, kteří jej v roce 1805 připojili k panství Vysoký Chlumec a v 19. století využívali jako občasné sídlo. Zámecké interiéry a zahrada tak odrážejí šlechtické a reprezentační potřeby doby. V současné době je zámek rekonstruován a má význam jako depozitář a památka regionu.
Návštěvníka uvítá architektonicky zajímavý vstup a bohatá římsa a kartuše, které dodávají prostornému zámku charakter. V okolí Skrýšova je řada vodních nádrží a rybníků, jako jsou Kamenský, Louž, Hesův lom, Žblabuch, Vodní nádrž Slapy a Vodní nádrž Orlík, které tvoří součást krajiny a poskytují rekreační i hydrologické významy pro oblast Svatého Jana.
Prameny a historické souvislosti
Historie Skrýšova je doložena dokumenty od 13. století, kdy byla obec spojena s dvorem a statek měl význam pro správu panství Rožmberků a Lobkoviců. Pivovar ve Skrýšově, který vznikl v témže období, fungoval až do roku 1875. Po 20. století se zámek stal depozitářem pro Národní muzeum a po restitucích se vrátil do rodinných rukou a prochází rekonstrukcí, aby opět sloužil kulturním a historickým účelům.
Geografická poloha a současný kontext
Skrýšov leží v údolí pod Svatým Janem a nachází se přibližně 1,5 km severozápadně od Svatého Jana. Region je známý bohatstím vodních nádrží a rybníků, které dotvářejí jeho krajinu a nabízejí rekreační možnosti obyvatelům i návštěvníkům. V obci žije kolem 69 obyvatel a 40 adres, což odráží její poklidný charakter a malou, ale aktivní komunitu.
- První písemná zmínka z roku 1219 o Arklebovi ze Skrýšova.
- Roku 1592 koupil Skrýšov Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan.
- Roku 1614 získal panství Zdeněk Malovec z Chýnova a Vimperka.
- Barokní zámek byl postaven v roce 1762 Norbertem Kfelířem ze Zakšova.
- V roce 1926 došlo k pozemkové reformě a Skrýšov byl rozparcelován.
Stručné shrnutí významných bodů
- Skrýšov je historicky propojen s dvorem, zámkem a pivovarem; mnohé záznamy ukazují na postupné změny majitelů a rekonstrukce. - Zámek s bohatou kartuší a římsou vstupu dotváří architekturu, která odráží barokní a následně klasicistní vlivy. - V 20. století sloužil zámek Národnímu muzeu jako depozitář, po restitucích se vrátil do rodiny a čeká na dokončení rekonstrukce. - Okolní vodní nádrže a rybníky vytvářejí významný hydrogeografický a rekreační rámec pro region kolem Svatého Jana.
Krátká tabulka: vybrané historické okamžiky
| Rok | Událost | Poznámka |
|---|---|---|
| 1219 | První písemná zmínka | Arkleb ze Skrýšova |
| 1592 | Prodej Skrýšova Jakubovi Krčínovi | Sedlčansko, Jelčany |
| 1614 | Nadobyt skrýšovský panství Zdeňkovi Malovcovi | Chýnov, Vimperk |
| 1762 | Postaven zámek Norbertem Kfelířem | Barokní architektura |
| 1926 | Pozemková reforma | Rozparcelování |
| 1950 | JZD Skrýšov | Sklady, kancelář, kravín |