Gothická katedrála, duchovní symbol českého státu, byla založena r. 1344 na místě původní románské rotundy.
Stavba trvala téměř 600 let, definitivně byla dokončena až v r. 1929.
V jejím impozantním interiéru se nachází mj. malbami a polodrahokamy nádherně vyzdobená Svatováclavská kaple s hrobem sv.
Návštěvní doba může být podle provozních podmínek upravena, zejména s ohledem na konání bohoslužeb - v průběhu církevních obřadů není prohlídka chrámu možná.
Cyklus ranních mší svatých Putování po katedrále oživuje boční kaple katedrály sv. Víta i v letošním roce.
Akce navazuje na tradici duchovního objevování chrámu se zaměřením na svátky různých světců.
Katedrála je ve společné správě státu a římskokatolické církve, je hlavním kostelem pražské arcidiecéze, sídlem Metropolitní kapituly, farním kostelem Římskokatolické farnosti u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha Praha - Hradčany.
Metropolitní kapitula zajišťuje v úzké spolupráci se Správou Pražského hradu provoz katedrály sv. Hlavní a největší pražský chrám, duchovní symbol českého státu.
Je postaven v místě, kde sídlilo biskupství, později arcibiskupství.
23. 4. 1997 byl kardinálem Miroslavem Vlkem vydán dekret, na jehož základě byl objektu udělen jeho původní název katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Je zasvěcena třem svatým: kníže Václav založil kolem roku 925 rotundu sv. Víta.
Získal totiž darem od saského císaře Jindřicha Ptáčníka vzácnou relikvii - kost z paže sv. Víta, kterou v budované rotundě uložil.
Po zavraždění sv. Václava se rotunda stala i místem jeho hrobu a on sám pak patronem a světcem Čechů.
Třetí světec, kterému je dnešní katedrála sv. Víta zasvěcena, je sv. Vojtěch, druhý český biskup, zabitý na misijní cestě k polabským Prusům.
Spytihněv II. dal Václavovu rotundu zbořit, protože již nestačila potřebám obyvatel Hradu a roku 1060 založil prostornější baziliku sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Na jejím místě založil Karel IV. se svým otcem Janem Lucemburským roku 1344 velkolepý chrám jako kostel korunovační, pohřebiště králů a jako klenotnici nejvzácnějších pokladů.
Katedrála se skládá ze dvou částí: východní část, která obsahuje chór s kaplemi a velkou zvonovou věží, byla postavena v gotickém období 14. - 15. století, západní část s příčnou lodí, trojlodím a průčelím s věžemi byla přistavěna teprve ve 2. polovině 19.
Prvním stavitelem byl Matyáš z Arrasu do roku 1352, po něm přišel Petr Parléř, který řídil stavbu i výzdobu do své smrti roku 1399.
Stavba chrámu trvala téměř 600 let, mezi jeho stavebníky byli Benedikt Ried, Bonifác Wohlmut, Hans Tirol, Oldřich Aostalis aj.
Roku 1859 byla založena Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta.
V 60. letech 19. století vedl obnovovací práce arch. Josef Kranner a roku 1873 byl položen základ k novostavbě podle projektu arch. Josefa Mockera.
Po něm pokračoval arch. Kamil Hilbert, který dovedl stavbu v roce 1929 ke konci, kdy byl chrám u příležitosti Svatováclavského milénia slavnostně vysvěcen.
Bylo to 12. 5.
Rozměry chrámu: délka je 124 m, maximální šířka v příčné lodi 60 m, šířka chrámu v západním průčelí 37,5 m, výška klenby 33 m.
Průčelí s dvěma štíhlými věžemi je zdobeno na pilířích 14 sochami světců, Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic.
Do hlavní lodě vedou tři portály s tympanony zdobenými reliéfy podle modelů Karla Dvořáka a bronzová vrata s litými reliéfy od Otakara Španiela.
Růžicové okno nad portálem o průměru 10 m je vytvořeno podle kartonů Františka Kysely z roku 1921.
V jižním průčelí chrámu z III. nádvoří je slavnostní vchod do chrámu tzv. Zlatou bránou.
Je ozdobena unikátní gotickou mozaikou italského typu na téma Posledního soudu, kterou vytvořili v letech 1370-1371 neznámí mozaikáři z cca jednoho milionu skleněných kostiček a kamínků ve více než 30 barevných odstínech.
Ve vstupu je novodobá bronzová mříž, zdobená reliéfy kalendária a znameními zvěrokruhu, dílo Jaroslava Horejce z roku 1955.
Na této straně se tyčí jižní chrámová vyhlídková věž (287 schodů) s renesančním ochozem ve výšce 56 m a barokní Pacassiho bání, na níž je připevněn 3,5 m vysoký pozlacený lev.
Nedostavěnou věž z roku 1419 dokončili po husitských válkách Bonifác Wohlmut a Hans Tirol v letech 1560-1562.
Zvon Jan Křtitel z roku 1546 vyrobil zvonař Stanislav.
Zvon Josef z roku 1602 vyrobil zvonař Martin Hilger.
Dolní průměr zvonu je 82 cm, výška 35 cm.
Zvon Václav z roku 1542 vyrobili zvonaři Ondřej Pražský a Matyáš Pražský; dolní průměr 176 cm, výška 142 cm.
Zvon Zikmund z roku 1549 vyrobil zvonař Tomáš Jaroš.
Zbývající tři zvony pocházely z 19.
V den výročí posvěcení katedrály a zároveň v den oslav 450. výročí obnovení pražského arcibiskupství - 12. května 2012 - dostala katedrála místo nich tři nové zvony: Dominik, Maria a Ježíš.
Poprvé se nové zvony rozezněly 12.
Hlavní loď trojlodní katedrály je klenuta nepřetržitou síťovou klenbou Petra Parléře, použitou zde poprvé na evropském kontinentu.
Postranní nižší boční lodi jsou spojené kol dokola věncem devatenácti kaplí a staré a nové sakristie.
Kolem celého chrámu ve výši cca 14 m probíhá arkádový sloupový ochoz, zvaný triforium, který se proslavil vzácnou portrétní galerií 21 bust, vytvořených parlérřovskou hutí v letech 1371-85.
Plastiky, do té doby v Evropě ojedinělé, představují členy rodiny Karla IV., arcibiskupy, architekty a ředitele stavby.
V nové části chrámu jsou v triforiu další busty novodobých osobností, které se zasloužily o dostavbu.
Renesanční zpěvácká a hudební kruchta Bonifáce Wohlmuta je z let 1557-1561.
Královskou oratoř (modlitebnu) bohatě plasticky zdobenou sukovitými větvemi vestavěl do kostela koncem 15.
Před hlavním oltářem je od roku 1589 bílé mramorové královské mauzoleum provedené nizozemským sochařem Alexandrem Colinem.
Pod mauzoleem byla roku 1589 dobudována nová hrobka českých králů - podzemní krypta, do níž se vstupuje z kaple sv. Kříže.
Zde jsou uloženy ostatky českých králů a jejich příbuzných.
Nejmladší náhrobek v chrámu je v jeho nové části náhrobek sv. Vojtěcha z roku 1997, zbudovaný u příležitosti 1000 let od jeho mučednické smrti.
Po zboření kaple sv. Vojtěcha při dostavbě chrámu neměl světec dlouhá léta nikde hrob.
Nejvzácnějším prostorem chrámu je čtvercová Svatováclavská kaple s parléřovskou hvězdovou klenbou, v jejímž středu je hrob sv. Václava.
Strany kaple měří 14 m.
Gotický kamenný náhrobek sv. Václava ze 14. století stojí na soklu ozdobeném drahými kameny, nahoře je schránka na ostatky sv. Václava a jeho stříbrné poprsí.
Spodní části stěn kaple jsou vykládány z desek z drahých kamenů.
Celý prostor je bohatě zdobený vzácnými nástěnnými malbami a dalšími díly uměleckého řemesla a plastikami.
Dveře v koutě kaple vedou ke schodišti do Korunní komory, kde se ukládají korunovační klenoty.
A kdo má klíče od korunovačních klenotů? Klíčů je sedm.
Po jednom klíči mají: prezident republiky, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, Metropolitní kapitula chrámu sv. V.
V chrámu je uložen též Svatovítský chrámový poklad, soubor vzácných starožitností z doby sv. Václava a zejména z doby Karla IV.
V kapli sv. Václava (resp. jejím podzemí) uvádí Václav I; v podzemní kryptě Rudolf I. Habsburský zv. Kaše; Karel IV.; Václav IV.; Rudolf II.
V chóru katedrály jsou Břetislav I., Spytihněv II., Břetislav II., Bořivoj II. a Přemysl Otakar I. a II.
V mauzolu v hlavní lodi katedrály jsou Ferdinand I. Habsburský a Maxmilián II.
Stavitelé Matyáš z Arrasu a Petr Parléř mají v katedrále náhrobky ve Valdštejnské kapli, manželky panovníků - Anna Jagellonská, Johana Bavorská, manželky Karla IV. - Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Eliška Pomořanská, Marie Terezie Marie Amálie; pražští biskupové a arcibiskupové, mj. Arnošt z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi, František Tomášek.
Především svědcem je sv. Jan Nepomucký, sv. Vojtěch, sv. Zikmund, sv. Vít, skleněná lebka sv. Lukáše Evangelisty a další významní patronové.
V kapli sv. Václava a jejím podzemí se nachází krypta korunovačních klenotů a další cennosti.
V kalendáři jsou uvedena mimořádná období a bohoslužby, které ovlivňují turistické prohlídky a provoz chrámu.
V červnu 2019 vydal spolek Hilbertinum monografii o katedrále, která označuje čtveré zasvěcení jako „katedrálu sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie“.
V prosinci 2011 se zde konal státní pohřeb Václava Havla, první státní pohřeb od roku 1875.
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha je hlavním sídelním chrámem arcibiskupa a významnou státní kulturní památkou.
Správa Pražského hradu a Metropolitní kapitula u svatého Víta spolupracují na provozu, rekonstrukcích a ochraně tohoto unikátního dědictví.
Turistické skupiny s průvodcem využívají služeb Správy Pražského hradu a jejího turistického provozu v katedrále.
Vedle bohoslužeb slouží chrám také jako pokladnice českých korunovačních klenotů a svatovítského pokladu, mauzoleum českých králů a galerie sochařských a malířských portrétů.
Vstupenku do katedrály je součásti malého okruhu, který zahrnuje další objekty Pražského hradu: chrám sv. Víta, Starý královský palác, baziliku sv. Jiří a Zlatou uličku.
tags: #slavnostni #vstup #do #katedraly