Mikulčice - Slovanské hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku získalo novou dominantu. Zástupci bulharské menšiny památníku darovali půltunové bronzové sousoší Cyrila a Metoděje. Věrozvěsty odlili v jedné ze specializovaných sléváren v Horní Kalné na Trutnovsku. Autorem čtyřmetrové sochy za tři miliony korun je bulharský sochař Emil Venkov. Dílo, které stojí před torzem velkomoravského kostela na Valech, bude slavnostně odhaleno v sobotu 23. května, den před výročím příchodu obou světců na Velkou Moravu.
V pravoslavném Bulharsku je kult bratrů ze Soluně velmi silný. V Česku žije asi 25 tisíc Bulharů. V roce 1982 nechali v Mikulčicích nainstalovat pamětní desku o věrozvěstech, u které se dosud každoročně scházeli na cyrilometodějské pouti. Menšina se ale rozhodla, že světcům vytvoří uctivější památník.
„Loni nás napadlo, že by si Mikulčice zasloužily jejich sousoší. Stát by zde mělo i proto, že tu podle legend zemřel Metoděj. Jeho hrob se ale dosud nepodařilo najít,“ uvedl Dimitar Christov ze Svazu Bulharů žijících v Evropě. Mezinárodní svaz Bulharů proto uspořádal na sousoší sbírku. Podle Christova vybrala bulharská menšina mezi sebou zhruba pětinu, zbytkem částky přispělo bulharské ministerstvo kultury.
Mikulčice usilují o zápis mezi památky UNESCO. Mikulčice byly v 9. století centrem Velkomoravské říše. Slovanští věrozvěstové vytvořili pro svou misi na Velké Moravě písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk. Ranou bulharskou abecedou a překladem základních knih křesťanské ideologie položili základ bulharské kultury a písemnictví. Hradiště je od roku 1962 národní kulturní památkou.
Na místě, kde dnes stojí sousoší věrozvěstů, stál od roku 1735 dřevěný kříž. 26. července 1805 byl nahrazen křížem kamenným. Ten ale nevydržel a byl za silné větrné bouře povalen. Z toho důvodu byl zmenšen podstavec a kříž znovu postaven. Sousoší Cyrila a Metoděje je dílem akademického sochaře Albína Poláška (nar. 14. 2. 1879, zemřel 19. 5. 1965; narozen ve Frenštátě pod Radhoštěm, zemřel ve Winter Parku USA). Je opakem sochy pohanského boha Radegasta. V rozevřené knize, kterou drží sv. Cyril, čteme hlaho1ským písmem počátek evangelia svatého Jana “Na počátku bylo Slovo”. Svatý Metoděj ukazuje na písmo a pozdvihuje mezi glorioly trojramenný byzantský kříž. Svatý Cyril nezapře filosofa, mírně a soustředěně hledí ve svém mnišském hábitu, jeho tvář činí mladší dojem než svatého Metoděje, už holohlavého, který se z vyšším stářím dožil se také větších strastí.
Je umístěno na 1,60 m vysokém podstavci za žuly, za kaplí na místě, kde stával kamenný kříž. web: www. Arcibiskupství olomoucké pořádá veřejnou sbírku, aby na Velehradě mohlo vzniknout sousoší sv. Cyrila a Metoděje. To už má jasnou podobu i autora. Sochy budou provedeny v mírně nadživotní velikosti (205 cm) z bílého kamene. Zobrazení světců akcentuje sílu ducha, rytířskost, moudrost, vznešenost, vnitřní pevnost. V postavách s oduševnělými tvářemi se snoubí dědictví antické i křesťanské kultury (vnitřní klid, soustředěný, klidný postoj, jasný výraz obličejů, atributy přítomné jen jaksi mimoděk), jak to odpovídá jejich životnímu příběhu i prostředí, z něhož vzešli. Zároveň ale sochy zjednodušující stylizací odkazují na současnost.
„Během Cyrilometodějských oslav Dnů lidí dobré vůle 4. i 5. července bude v kapli Cyrilce umístěna pokladnička, do níž mohou poutníci a návštěvníci přispívat. Zároveň jim ukážeme, jak bude sousoší na Velehradě vypadat. To už totiž bylo před lety vytvořeno pro Cyrilometodějské gymnázium v Brně. Stejné sochy vzniknou i pro velehradský poutní areál. Sochy v mírně nadživotní velikosti přivezeme poslední červnový týden. Cena soch je vyčíslena na 688 500 Kč, proto jsme se rozhodli pro veřejnou sbírku a obracíme se na všechny lidi dobré vůle s prosbou o pomoc s jejich financováním,“ uvedl Martin Kučera, vedoucí turistického centra Arcibiskupského paláce v Olomouci. Dary lze posílat také na sbírkové konto 44336622/0800, které za tímto účelem zřídilo Arcibiskupství olomoucké.
Dva muži nadaní poznáním a láskou opustili bezpečí svého domova. Svou víru a lásku ve svém nitru přenesli o tisíce kilometrů dál do země, kde takové poznání a láska zatím nezapustily kořeny. Světlo přinášené lásky postavili na Písmu. A stalo se… Víra v moc takové lásky v naší zemi zapustila kořeny a přinesla plody. V roce 1980 je papež sv. Jan Pavel II. Karlem Dvořákem (nar. 1. 1. 1893 Praha - zemřel 28. 2.).
Karel Dvořák je vůbec nejmladším umělcem, který měl možnost ozdobit svou sochou zábradlí Karlova mostu. Narodil se 1. ledna 1893 v Praze. Vyučil se cizelérství, poté navštěvoval Uměleckoprůmyslovou školu, kde byl nejvíce ovlivněn sochařem Josefem Drahoňovským. Následovalo studium v dílně Myslbekově, které po 1. světové válce dokončil na Akademii výtvarných umění u Jana Štursy, jehož pojetí sochařství převzal i do svého raného díla. Později se nechal ovlivnit tvorbou mladšího Otta Gutfreunda. Díky svému konzervativnějšímu pojetí sochařství se Dvořákovi podařilo získat velice prestižní veřejné zakázky, mezi nimiž dominují Sousoší sv. Objednavatelem sochy sv. Cyrila a Metoděje pro Karlův most bylo Ministerstvo školství a osvěty Československé republiky. Sv. Cyril a Metoděj bývají označováni za bratry ze Soluně, případně apoštoly Slovanů.
Oba bratři se narodili zřejmě v Soluni. Starší Metoděj v roce 815 a mladší Konstantin (Cyril) v roce 826 nebo 827. Metoděj byl ve své domovině státním úředníkem, dosáhl vysokého postavení jako místodržící Bithýnie (pohraniční části Byzantské říše), světského života se však zřekl, stal se mnichem a diakonem. Vrcholu své kariéry dosáhl na Moravě, kde se stal roku 869 moravským biskupem. Konstantin byl profesorem filosofie v Konstantinopoli, roku 855 vstoupil do kláštera. Z něj vystoupil krátce před tím, než se se svým bratrem vydal na misie. Do klášterní cely se vrátil krátce před svou smrtí, v Římě znovu vstoupil a přijal jméno Kyrillos (Cyril). Až do 19. století byli bratři běžně jmenováni jako Crha a Strachota. Crha pochází z Cyril a Strachota ze špatného překladu řeckého Methodios.
To bylo interpretováno jako latinské metus - strach. Bratři pocházeli ze svobodné rodiny byzantského úředníka. S přihlédnutím k jejich znalosti slovanského jazyka se soudí, že jejich matka mohla být slovanského původu. Okolo roku 860 byli bratři vysláni na misijní cestu k Chazarům na Krym. Chazarové byli nehebrejským národem, který přijal židovské vyznání. Úkolem bratrů tedy bylo krom politických jednání také obracet na křesťanskou víru. Na této misii se jim podařilo nalézt ostatky svatého papeže Klimenta I. a snad je měli donést na Moravu odkud je později donesli do Říma jako dar papeži.
Moravský kníže Rostislav poslal roku 862 poselství k byzantskému císaři Michaelovi III. s prosbou o vyslání duchovních, kteří by byli schopni vést mše ve slovanském jazyce a jeho území kristianizovali. Při přípravách na cestu sestavil Konstantin první slovanské písmo - hlaholici a společně se svým bratrem přeložili do staroslověnštiny liturgické texty. V roce 864 napadl Velkomoravskou říši Ludvík Němec, Rostislav byl nucen obnovit vazalství a vpustit do země latinské kněží. To vedlo ke konfliktu staroslověnského a latinského pojetí. V roce 867 se bratři v doprovodu mladých adeptů kněžství vydali do Cařihradu, aby tam mohlo proběhnout vysvěcení. Zvolili cestu přes Benátky a odtamtud lodí do Cařihradu. V Benátkách se k nim dostala zpráva o státním převratu v Byzanci. Váhali proto se svým návratem až je zastihlo papežské pozvání do Říma. V Římě se jim před papežem Hadriánem II. podařilo obhájit staroslověnský jazyk jako bohoslužebný. Konstantin se již zpět na Velkou Moravu nedostal. Zemřel v klidu římského kláštera 14. února 869. Po Konstantinově smrti ustanovil Hadrián II. arcidiecézi Morava a Panonie, kterou vyjmul z pravomocí latinské (německé) církve. Metoděj se na Moravu vrátil roku 870. Téhož roku byl povolán na církevní sněm do Řezna. Zde byl sesazen z biskupského trůnu, zatčen a uvězněn. Dva roky strávil v žaláři. Až na intervenci papeže Jana VIII. byl propuštěn a rehabilitován navrácením úřadů. Slovanská liturgie byla ale i nadále velkým trnem v oku latinských kněží. Německý kněz Wiching obvinil Metoděje z kacířství. Ten aby obhájil nejen sebe, ale také svou arcidiecézi vydal se do Říma za papežem. Před Janem VIII. znovu obhájil staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk a toto privilegium bylo stvrzeno bulou Industriae tuae. Odtud odcestoval Metoděj do Byzance, kde zanechal opisy slovanských bohoslužebných knih, které později posloužily při misiích do Ruska a Bulharska. Z Cařihradu zamířil zpět na Moravu, kde dokončil staroslověnský překlad Písma svatého. Těžce nemocný umírá 6. dubna 685. Po jeho smrti jsou slovanští kněží vyhnáni z Velké Moravy.
Socha sv. Cyrila a Metoděje od Karla Dvořáka je poslední sochou, která ozdobila Karlův most. Na svém místě nahradila Brokoffovo sousoší sv. Ignáce, které se roku 1890 zřítilo do Vltavy.
Tuesday 25. 8. 2026, 12:59
Historické souvislosti a význam pro region
Slovanská misi bratrů Cyrila a Metoděje znamenala zásadní přínos pro vývoj slovanské kultury v střední Evropě. Jejich dílo v Mikulčicích navazuje na historický odkaz Velkomoravské říše a na vznik hlaholice i staroslověnštiny jako liturgického jazyka. Socha vyjadřuje duchovní sílu a rytířskost, moudrost a vznešenost svatých, a zároveň odkazuje na kombinační spojení antické a křesťanské tradice v kontextu Velké Moravy.
Cyril a Metoděj
Arcibiskupství olomoucké organizuje veřejnou sbírku pro vznik sousoší na Velehradě, které bude zhotoveno v mírně nadživotní velikosti z bílého kamene. Zobrazení světců klade důraz na jejich duchovní sílu a historický odkaz, ale zároveň zjednodušující stylizací odkazuje na současnost.
Plány na instalaci sousoší zahrnují i veřejnou prezentaci originálu i pokladničku během Cyrilometodějských oslav, které se konají v kapli Cyrilce. Dary je možné posílat na sbírkové konto Arcibiskupství olomoucké. Tyto iniciativy posilují kulturní a náboženské poutě v regionu a rozvíjejí historickou identitu Slovanů v infrastruktuře Velké Moravy.
V kontextu současné kultury a památkové péče Mikulčic představuje sousoší Cyrila a Metoděje významný krok k posílení mezinárodního a historického vnímání Velké Moravy a jejího dědictví v regionu.