Sv. Václav je podán v obvyklé barokní ikonografii. Světec stojí v kontrapostu s předsunutou levou nohou. Je oděn v knížecím šatě, horní část roucha tvoří dynamicky zvlněná, velkoryse traktovaná drapérie. Přes ramena má přehozen plášť lemovaný hermelínem, na hlavě má knížecí čapku. Hlava je pootočena k levému rameni a tvář je tak zachycena z pravého profilu. U pravé nohy světce leží český lev. Levice je spuštěna podél těla, její dlaň se opírá o štít s reliéfně provedenou svatováclavskou orlicí. V pravé ruce zdvižené a ohnuté v lokti světec původně držel vladařské žezlo. V současnosti (po restaurování) žezlo chybí. Promyšlená kompozice koncipovaná pro několik úhlů pohledu spoluvytváří působivost kvalitní barokní sochařské práce, jež spolu se sv. Ludmilou tvoří nejhodnotnější součást celého venkovního sochařského souboru.
Figura je osazena na pískovcovém kvádrovém soklu. Profilovaná širší patka přechází přes žlábkovnici v užší střední hranol nesoucí vyloženou profilovanou římsu. Pohledové strany středního hranolu soklu jsou dekorovány rytými obdélnými segmentově završenými rámy. Kostel sv. Václava byl vysvěcen v roce 1931, dva roky po slavnostním položení základního kamene za účasti vladyky Gorazda z Prahy, podle něhož byla později pojmenována ulice, v níž se chrám nachází. Solitérní stavba zasazená do zeleně jednoho z největších brněnských parků zaujme už zdálky věží zakončenou kopulí ruského typu, jež byla v roce 2003 pozlacena plátkovým zlatem. Hlavním prvkem interiéru je ikonostas. Je vytvořen ze základní řady kamenných desek červeného zabarvení. Na nich je osm sloupků ze zeleného kamene, jež nesou opět řadu kamenných desek. Ikony vsazené mezi sloupky jsou dílem malířky Olgy Djačenkové a datují se do doby vzniku chrámu. Nad královskými dveřmi v horní desce je zasazena kruhová ikona Poslední večeře.
Moravské náměstí a jezdecká socha Jošta: kontext soutěže a výběr autora
Líbí se vám vítězný návrh sochy Jošta? Hlasujte v anketě Jošt Moravský, kůň a odvaha. S úkolem skloubit tři různé motivy se muselo poprat téměř padesát českých sochařů. Soutěžili mezi sebou o to, kdo ztvární budoucí dominantu Moravského náměstí v Brně - jezdeckou sochu symbolizující odvahu. Odborníci a politici již mají jasno. Podle nich má vedle kostela svatého Tomáše stát moderně pojaté dílo Maria Kotrby. Ten již pro Moravské náměstí vytváří sochu Spravedlnosti. Kotrbova socha zobrazuje římského krále a moravského markraběte Jošta s praporem v ruce. „Je to spíš stylizované dílo. Autor nechtěl napodobovat historické styly a vytvářet nového svatého Václava z pražského Václavského náměstí. Komise vybrala velmi dobře,“ pochvaluje si brněnský architekt Petr Hrůša, který koncepci jezdecké sochy pro Brno vymyslel. Odvaha je jednou ze čtyř platónských ctností, které chce Hrůša na Moravském náměstí vypodobnit. Dalšími jsou Spravedlnost, Umírněnost a Obezřetnost.
Golem na koni a koncepční rám soutěže
Vítěze soutěže na první jezdeckou sochu v Brně vyhlásila včera komise. Zasedli v ní odborníci i brněnští politici. Její verdikt teď musí posvětit městská rada. Autor vítězného návrhu je proto při svém vyjadřování zdrženlivý.„Komise můj návrh sice vybrala, ale zadavatel se potom může rozhodnout jinak,“ odůvodnil Kotrba. Ten pro Moravské náměstí navrhl také už schválenou sochu Spravedlnosti.
Podle Hrůši se Kotrbovo pojetí může stát terčem kritiky. „Někdo třeba řekne, že vypadá jako golem. Prozatímní modelové zpracování ale sochu zkresluje, v bronzu bude vypadat jinak,“ myslí si Hrůša. Sochu pro Moravské náměstí vybíral kromě uměleckých teoretiků také bývalý i současný primátor Brna.„I když můj favorit nezvítězil, dovedu si představit, že vybraná socha na Moravském náměstí bude. Myšlenku statečnosti spojenou s Joštem by v ní Brňané měli najít,“ tvrdí brněnský primátor Roman Onderka, který hlasoval pro návrhy, které skončily na pátém a šestém místě.
Socha bude podle vítězného návrhu stát naproti hrobce Jošta, která se ukrývá v kostele svatého Tomáše. Město ji chce odhalit prvního října příštího roku, kdy uplyne přesně šest set let od jeho zvolení římským králem. Vzhledem k těsnému termínu vybírala komise vítěze pouze v jediném kole.
Jezdecké sochy a jejich zvláštnosti
Jezdecké sochy nejsou v moderním umění běžné. Přihlášení umělci proto nejčastěji řešili problém, jestli jezdeckou sochu pojmout jako vážný pomník či nadsázku. Pro první variantu se rozhodl například brněnský výtvarník Michal Gabriel, jehož návrh skončil třetí.„Vymyslel jsem velice seriozní pomník římskému králi. Spojil jsem tradici s moderním ztvárněním,“ popsal svůj návrh Gabriel, který si myslí, že soutěž byla vypsaná příliš volně. „Dala prostor jak pro pojetí vážné, tak i volnější. Na druhou stranu jsem rád, že se politici o umění vůbec zajímají,“ dodal Gabriel.
O dřívějších variantách a změnách svědčí i to, že původně měla být socha doplněna o čtyři svaté - Ludmilu, Prokopa, Vojtěcha a Anežku, avšak nakonec se k hlavní postavě koně s Václavem přidala i další podstavec a soubory světců v horní části. Tím vznikl komplex zaměřený na moravské náměstí a jeho urbanistické a symbolické médium.
Kostel svatého Václava v Brně-Obřanech: sakrální kontext v městské části
Kostel svatého Václava v Brně-Obřanech patří k nejstarším sakrálním stavbám této městské části. Nachází se v Kmochově ulici a je farním kostelem místní římskokatolické farnosti. Původní stavba mohla vzniknout už v románském období, dnešní podoba však vychází ze středověkého jádra z počátku 14. století. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1368. V letech 1643-1645 byl kostel výrazně poškozen a následně barokně obnoven, tehdy byla zvýšena klenba lodi a přistavěna kaple svaté Barbory. Další úpravy proběhly v 18. století, zejména po požáru roku 1780, kdy byl kostel znovu obnoven. Interiér dnes zdobí hlavní oltář s obrazem svatého Václava od Franze Wernera z roku 1805, doplněný sochami sv. Petra a sv. Pavla z dílny Ondřeje Schweigla. K cennému vybavení patří také raně barokní sochy sv. Václava a Madony, boční oltář sv. Jana Nepomuckého, kazatelna a křtitelnice z počátku 19. století. Kolem kostela se kdysi rozkládal hřbitov, z něhož se dochovala alespoň hřbitovní zeď s bránou. Právě zde je pohřben i obřanský farář, národní buditel a spisovatel Tomáš Fryčaj, který v Obřanech působil v první polovině 19. století.
Současný vzhled kostela vychází ze středověkého jádra; interiér zdobí nejen vítané barokní prvky, ale i rané sochařství. V interiéru jsou sochy sv. Petra a sv. Pavla od Ondřeje Schweigla, raně barokní sochy sv. K vybavení patří boční oltář sv. Jana Nepomuckého, kazatelna a křtitelnice z počátku 19. století. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv.
