Drak (Draco) je souhvězdí na severní obloze, které je cirkumpolární a viditelné v České republice po celý rok. Drak je jedním z 88 moderních souhvězdí a také jedním z 48, která zavedl starořecký astronom Ptolemaios. Leží mezi souhvězdími Malého medvěda, Žirafy, Velké medvědice, Pastýře, Herkula, Lyry, Labutě a Cefea.
Pastýř a jeho nejjasnější hvězdy
Pastýř, latinsky Bootes, je souhvězdí s jasným jmenováním a charakteristickým tvarem připomínajícím papírového draka nebo kornout zmrzliny. Nejjasnější hvězdou Pastýře je Arcturus ( Alfa Bootis), která je s hodnotou magnitudy kolem -0,04 mag nejjasnější hvězdou severní oblohy a čtvrtou nejjasnější hvězdou na celé obloze. Arcturus je červený obr spektrální třídy K1, od Slunce vzdálený asi 37 světelných let, s průměrem zhruba 25× větším než Slunce a povrchovou teplotou kolem 4000 °C.
Arcturus má výrazný velký vlastní pohyb; po obloze se ročně posouvá o 2,3“ vůči hvězdnému pozadí a jeho prostorová rychlost je asi 120 km/s. V dávné minulosti se pravděpodobně nacházel jinde než dnes, a podle některých modelů by mohl mít původ mimo naši Galaxii. V souhvězdí Pastýře tvoří Arcturus s Spikou v Panně a Regulem ve Lvu jarní trojúhelník a je viditelný ze všech kontinentů kromě Antarktidy.
Ve starověku byl Pastýř zobrazován různými mýty; podle jedné pověsti šlo o chudého pastýře, který vynalezl pluh tažený zvířaty a tím ulehčil lidem dřinu. Zeus jej pak na oblohu přenesl jako odměnu za jeho snahy. Jiné výklady spojují Pastýře s Arkasem, synem Dia a Kallistó, která byla proměněna v medvědici. Z dávných záznamů tak Pastýř představuje bohaté mýty a legendy různých kultur.
Arcturus je také součástí tzv. jarního trojúhelníku spolu se Spikou ze souhvězdí Panny a Regulem ve Lvu, a proto bývá klíčovým orientačním bodem pro letní i jarní pozorování. Stáří hvězdy se odhaduje na 6-8,5 miliardy let a její jasnost je pro oko velmi výrazná.
Stálice Izar a Muphrid: dvojhvězdy a třídění
Izar, známá také jako Pulcherima (latinsky „nejkrásnější“), je jednou z nejhezčích barevných dvojhvězd na obloze. Hlavní složka je oranžový obr spektrální třídy K0 s jasností kolem 2,7 mag a průvodce, vzdálený 2,9“, má jasnost 5,1 mag a patří do spektrálního zařazení A2. Průvodce je zřetelně modrozelený a Izar tak patří mezi nejpůsobivější barevné dvojhvězdy. Hmotnost oranžového obra se odhaduje na asi čtyřnásobek Slunce a průměr překračuje 30násobek Slunce; průvodce je asi dvojnásobek Slunce. Dvojhvězda Izar je ve třetím stádiu a nachází se kolem 210 světelných roků od Země. Rozlišení dvojhvězdy je možné již u menších amatérských dalekohledů.
Muphrid (Eta Boo) je třetí nejjasnější hvězdou Pastýře s magnitudou kolem 2,7. Jde o žlutou hvězdu spektrálního zařazení G0, vzdálenou asi 37 světelných roků. Je to spektroskopická dvojhvězda; hlavní složka obíhá s periodou 494 dní kolem neviditelného průvodce, který bývá považován za bílý trpaslík. Muphrid se nachází prakticky ve stejné blízkosti jako Arcturus a její rozměry jsou zhruba 2,7× větší než Slunce.
Alkalurops (mí Boo) je čtyřhvězda; hlavní složka dosahuje jasnosti 4,3 mag a má nažloutlou barvu (spektrum F0). Průvodce je jasný 6,5 mag a leží ve vzdálenosti 109“ od hlavní složky. V amatérských podmínkách lze průvodce rozlišit jako dvojici hvězd o jasnostech 7,0 a 7,6 mag, které se pohybují v oběžné dráze kolem společného těžiště s periodou asi 0,25 dne a vzdáleností kolem 1 milionu kilometrů mezi nimi. Obíhají kolem hlavní složky a jejich průměrná vzdálenost je kolem 54 AU; primární složka má vlastní průvodce a oba průvodci jsou žlutí trpaslíci.
44 Boo je trojhvězdný systém; hlavní složka má magnitudu 5 a doplňuje ji slabší průvodce. V současné době činí vzdálenost mezi nimi něco málo přes 2“, což umožňuje jejich rozlišení i menším dalekohledem. Oběžná doba systému je přibližně 220 roků a dráha sekundární složky je dosti výstředná; v roce 2020 se rozteč zmenší na 1,8“ a dále. Celková průměrná vzdálenost je kolem 49 AU a primární složka má spektrum podobné Slunci, zatímco slabší průvodce je zákrytová dvojhvězda s periodou 0,2678 dne a pulzuje mezi 6,0 a 6,6 mag.
Další objekty v Pastýři a mimo ni
Pastýř hostí značné množství galaxií, ale jen málo z nich je dostatečně jasných pro vizuální pozorování menšími amatérskými dalekohledy; žádná z nich nepřekračuje magnitudu 10. Mezi zajímavé cíle pro vizuální pozorování patří kulová hvězdokupa NGC 5466, která leží poblíž Izaru a je viditelná ve větších dalekohledech jako drobná mlhavá skvrnka; nachází se přibližně 210 světelných roků od Země a obsahuje desítky tisíc hvězd. Spitzerův kosmický dalekohled odhalil dlouhý úzký proud hvězd vycházející z NGC 5466 a táhnoucí se severozápadně k Honícím psům.
Další zajímavostí je galaxie NGC 5248, která patří k velké kupě galaxií v Panně a leží v jihozápadním cípu Pastýře. Jedná se o spirální galaxii s jasností 10,2 mag a obíhající ploškou kolem 6,2′ × 4,5′; je viditelná v menších amatérských dalekohledech a ve středně velkých teleskopech lze pozorovat jasné jádro a působivé spirální proudy. Mezi největší struktury v zorném poli patří galaxie 3C 295, která je extrémně jasná v rádiových i X-ray vlnových délkách a nachází se ve vzdálenosti kolem 5 miliard světelných roků; v centrální oblasti působí silný rádiový a X-ray výboj, typický pro aktivní galaxie s supermasivní černou dírou a horkým plynem obklopujícím jádro.
V oblasti radiantu nad Pastýřem se nachází meteorický roj Kvadrantidy (Bootidy), který vychází z radiantu v severní části Pastýře a je aktivní v období od 1. do 5. ledna s maximumm kolem 3. ledna. Kořeny roje jsou spojovány s fragmentem komety C/2003 EH1 a jeho aktivita byla zaznamenána v několika letech, včetně roku 1998, kdy ZHR dosáhlo 50-100 meteorů za hodinu. Kvadrantidy jsou tedy jedním z nejvydatnějších meteorických rojů, jejichž aktivita kolísá v důsledku nerovnoměrné hustoty hvězd kolem naší Galaxie a posuvů Země v její dráze.
Pro milovníky mýtů a výkladů se Pastýř a Drak prolínají s mytologickými příběhy. Latinské označení Bootes znamená „vůdcov volů“, a díky své blízkosti Velké medvědice je Pastýř poměrně snadno dohledatelný na obloze. Legenda vypráví o Callisto, medvědici, kterou proměnila Hera, a o jejím synovi Arcasovi; Zeus je pak poslal na oblohu. Naopak Drak bývá spojován s různými mýty, včetně Ládóna, Kadma či Iásona, a jeho hlava je tvořena hvězdami Rastaban, Etamin, Grumium a Kuma.
Objekty pro fotografie a pozorování
V Pastýři lze pozorovat několik zajímavých hvězdných systémů a galaktických objektů. Například Izar je jednou z nejhezčích barevných dvojhvězd na obloze. Muphrid je další zajímavý dvojhvězdný systém a Alkalurops představuje zajímavý čtyřhvězdný systém. Dvojhvězdy a vícenásobné hvězdné systémy jsou v Pastýři hojně zastoupené, takže při správném zvětšení a kvalitním dalekohledu lze odhalit řadu detailů. Hlavní hvězdy Pastýře, včetně Arcturu, Izaru a Muphridu, tvoří úvodní jarní trojúhelník a slouží jako orientační body pro pozorování a astrofotografii.
