Na třech stupních pravidelného dvanáctiúhelníku stojí ze čtyř stran podstavce pro ústřední plastiky, ke kterým stoupají kuželková zábradlí ponechávající otvory čtyř vstupů do vnitřních částí. Na podstavcích tak utvořeného vnějšího obvodu stojí plastiky v životní velikosti vztahující se ke starozákonním počátkům zrodu křesťanství - sv. Josef s Ježíškem, vedle sv. Jana Křtitele s beránkem, na druhé straně jeho rodiče - sv. Zachariáš a sv. Alžběta.
Na koso postavený mohutný hranolový sokl vlastního sloupu je koncipován ve dvou patrech, kde z nároží spodní části vybíhají podstavce pro další čtyři sochy, z nichž ústřední postava Panny Marie Immaculata stojí na zeměkouli s hadem a půlměsícem, výrazně výš než ostatní tři světci: sv. Jan Evangelista s knihou, sv. Jan Nepomucký s krucifixem a ratolestí a sv. Roch s poustevnickou holí.
Prostřední plocha podstavců plasticky členěná - niky s mušlemi v obloucích a čelní strany s mušlemi kolem. U paty na podstavci jsou představeny pro sochy světců čtyři sokly, v nichž jsou niky s konchou a mušlí. V čele stojí Imaculata v kontrapostu, na zeměkouli s hadem a srpkem měsíce, ruce sepjaté a pohled vzhůru; plášť jí sklouzává z ramen a tvoří mohutnou slupku. Následuje svatý Jan Evangelista s knihou; pravice drží knihu levicí na prsou, pohled obrácen vzhůru. Svébytně pojatá draperie je pod pasem rozprostřena do zvlněného obloukovitého cípu.
Následuje socha sv. Jana Nepomuckého, s krucifixem držícím přes prsa a s ratolestí v pravici; draperie odpovídá obyčejnému úboru a kalhoty jsou pod koleny, kabátec krátký, na zádech dlouhý plášť. Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na vrcholu s hladkým dříkem a entanzí s kompas hlavicí. Ježíš a Bůh Otec sedí na oblacích, mezi nimi drží kříž Ježíš; Bůh Otec s levé ruky zeměkouli a pravou šipku. Nad postavami se vznáší Duch svatý v paprscité svatozáři; Kristovu hlavu zdobí tři svazky paprsků.
Toto barokní sousoší stojí v šumperských Šumperkových sadech u Kozinovy ulice a je významnou památkou s poněkud utajeným osudem. Oficiální šumperské stránky uvádějí pouze, že jde o barokní sousoší z roku 1704 a že se jedná o samostatně stojící dílo z maletínského pískovce, vysoké zhruba 3,5 metru.
Popis dále uvádí, že samotná architektura zahrnuje masivní postament s nízkým profilovaným soklem, konkávně tvarovaný dřík a zaoblenou římsu zdobenou velkými mušlemi. Nad timto soklem stojí čtyřboký pilíř, v horní polovině rozšířený volutami a zdobený reliéfy světců. Přední strana nese Immaculatu, vlevo sv. Jana Nepomuckého, vpravo sv. Šebestiána a vzadu sv. Josefa. Na ploché hlavici pilíře je osazeno samotné sousoší Nejsvětější Trojice v tradiční ikonografii - Bůh Otec na oblacích s trojúhelníkovou svatozáří, držící krucifix, u nohou holubice symbolizující Ducha svatého.
Renovace a osudy památky: kolem roku 1966 došlo ke ztrátě částí andělů a i hlavy Boha Otce (kopie byla vyhotovena podle fotografie až v roce 1971). Původní sousoší, které mělo chránit Šumperk proti morové epidemii, bylo v roce 2002 při silné vichřici poškozeno a částečně sraženo. Před budovou dnešní hlavní šumperské pošty stály i dřívější umístění památky - přestěhována byla mezi lety 1886 a 1902. Někdy v 1. polovině 18. století vznikla v Olomouci obdobně propracovaná ikonografie, kde sloup se sochami světců zahrnuje nejen Pannu Marii Immaculatu, ale i další patrony města.
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, jednosměrně zmiňovaný v různých pramenech, je monumentálním dílem. Jeho výška 35 metrů a zahrnutí kaple ho řadí mezi nejvytíženější příklady barokního sousoší v Česku. Od roku 1995 je národní kulturní památkou a v roce 2000 byl uveden na seznam světového dědictví UNESCO. Jeho výstavba proběhla v letech 1716-1754; architekt Václav Render zahájil práci na vlastní náklady, po jeho smrti ji dokončili sochaři František Thoneck, Jan Rokický a Jan Ignác Rokický, s významným podílem prací Ondřeje Zahnera. Sochy na jednotlivých úrovních představují sv. Josefa, Jáchyma, Annu, Judu Tadeáše, Jana Křtitele, Jana Nepomuckého, Jana Sarkandra, Vavřince, Jeronýma, Mořice, Václava, Blažeje, Vojtěcha, Františka Xaverského, Cyrila a Metoděje, Antonína Paduánského a Jana Kapistrána. K ikonografii patří i Nanebevzetí Panny Marie a symbolické vyobrazení nebeských vrstev.
V Jindřichově Hradci se tento typ monumentálního sloupu s trojiční ikonografií objevuje také - sloup o výšce 20 metrů představuje vrchol barokního sochařství na Moravě. Jedním z hlavních motivů je spolupůsobení patronů města a církve, a to včetně soch sv. Floriana, sv. Víta a Panny Marie Immaculaté. Návštěvníci města mohou vyhledat sloup v centru, jenž se stal klíčovým bodem kulturního dědictví a turistickou atrakcí.
V Olomouci i v Jindřichově Hradci se renesance baroka vyznačuje vysokým důrazem na reliéfní výzdobu a ikonografické vrstvy - postavy světců, andělé nad hlavami a bohaté ornamenty mušlí a volut kolem balustrád. Tyto detaily představují významný příklad českého sakrálního sochařství 18. století a ukazují promyšlené propojení architektury a sochařství v kontextu moravského a českého baroka.
Podrobnější popis a historická data ukazují, že sousoší je nejen uměleckým artefaktem, ale také svědectvím o kulturním a náboženském významu měst, která byla nositeli morálních a společenských funkcí v dané době. Tyto památky zůstávají důležité pro identitu regionu a pro studium barokního umění ve střední Evropě.
Pavel Koutský: 70 Barokní umění Dějiny udatného českého národa (2013)
Historické a ikonografické detaily: shrnutí klíčových prvků
- Immaculata na zeměkouli s hadem a srpkem měsíce, ruce sepjaté, plášť tvoří mohutnou slupku
- Jan Evangelista s knihou a kontrapostem
- Jan Nepomucký s krucifixem a ratolestí
- Svatý Roch s poustevnickou holí
- Nejsvětější Trojice na vrcholu s vyobrazením Boha Otce, Ježíše, Ducha Svatého
- Symbolika nebeských stupňů a trojnosti, reliéfy a mušle na postavách i balustrádách
Historické proměny a restaurování
Renovace a opravy letošního díla proběhly v různých epochách: zmiňovaná obnova po morové epidemii a restaurování v letech 1789, 1886, 1930. V 60. letech 20. století došlo k částečnému poškození a později k kopii chybějících částí; hlavní dílo bylo v 70. letech dále dokumentováno a rekonstruováno. V Jindřichově Hradci a Olomouci byla rizika poškození řešena modernizací a konzervací, aby zůstaly zachovány jejich historické hodnoty pro další generace.
Tipy pro návštěvníky a kontext výzdoby
Podle národních kulturních památek a odborných pramenů jsou tyto sousoší nejen turistickou atrakcí, ale také ukázkou bohaté barokní tradice na Moravě a v Čechách, která často ztělesňuje spojení městských center s liturgickou ikonografií.
tags: #sousosi #nejsvetejsi #trojice #jiraskovy #sady