Trojiční sloup je významnou sochařskou památkou vrcholně barokní sochařské tvorby Johanna Sturmera. V rámci restaurování byla nalezena další signatura, kterou je možné ztotožnit s konkrétním sochařem (Johannem Gregorem Lehnerem) pracujícím v rámci Sturmerovy dílny. Nález iniciál a datace 1721 prohlubuje vědomosti o způsobu fungování sochařských barokních dílen.
Historický kontext a výchozí postup restaurátorských prací
Zpočátku restaurování se počítalo s průměrným rozsahem zásahu, který by se nevymykal běžným standardům a běžné restaurátorské praxi. Komplexní a technicky náročný restaurátorský zákrok, který proběhl roku 2021 ve velmi krátkém časovém úseku 7 měsíců, se zaměřil zejména na nezbytné statické zajištění (originální sochy ve výšce 12 m ani na spodní podestě nebyly kotvené), což obnášelo náročnou demontáž vrcholového sousoší, krycí desky hlavice i trojdílné zdobné hlavice a pětice soch.
V další fázi probíhala výroba kovových nerezových armatur, jejich napojení na originální kované části, nové svatozáře a obnova atributů dle historických fotografií, osazení na nerezové trny se zalitím do olova. Opětovné kotvení bylo uskutečněno dle původní technologie s maximálním úsilím zachovat originální kovaný kotvicí systém.
Technika, materiály a metodika restaurátorského zásahu
Antická statika a statické zajištění byly prioritou, aby se zachovala vizuální i technická integrita sousoší. Kovové armatury byly navrženy tak, aby odpovídaly historickým kovaným prvkům a zároveň zajišťovaly moderní odolnost vůči vlivu prostředí. Došlo k obnově svatozář a dalších atributů podle historických fotografií, což vyžadovalo pečlivé vyhodnocení původních technik a materiálů. Nové prvky byly napojeny na originální kované části a pečlivě ukotveny na nové nerezové trny, které byly zalité do olova pro co nejvěrnější provedení.
Opětovné kotvení proběhlo s respektem k původní technologii a s maximálním úsilím o zachování autentického kované kotvicího systému. Tento krok byl klíčový pro stabilitu a dlouhodobou odolnost celého díla, které dominovalo barokní krajině a mělo významný historický kontext pro následné generace.
Signatury a identita tvůrců
Nález iniciál a datace 1721 rozšiřuje poznání o fungování barokních dílen a jejich pracovních postupech. Signatura naznačuje spolupráci Sturmerovy dílny, přestože konkrétní autorská stopa se od té doby napříč výzkumy dále zkoumá. Identifikace dílny Johannesa Gregora Lehnera doplňuje poznání o tom, jaké techniky a zvyklosti panovaly v centru barokního sochařství.
Ocenění a nominace na cenu NPÚ
Na cenu NPÚ v kategorii II. Restaurování památky jsou nominováni město Kroměříž, zastoupené starostou Mgr. Jaroslavem Němcem a místostarostkou Mgr. Danielou Hebnarovou, firma Chládek & Tintěra, Pardubice, a. s., zastoupená ředitelem divize Pozemní stavby Ing. BcA. Filip Zeman a ak. soch.
- Historické pozadí a význam sousoší pro barokní památkovou krajinu.
- Postup restaurátorských prací a jejich časový rámec (rok 2021, 7 měsíců).
- Technická realizace: statické zajištění, demontáž, nové armatury a svatozáře, napojení na původní kované prvky.
- Materiály a metody: nerezové armatury, lití do olova, zachování originálního kotvicího systému.
- Historická signatura a identifikace dílny, význam datace 1721 pro poznání dílen.
- Nominace na NPÚ: aktéři a instituce zapojené do restaurování a obnovy.
tags: #sousosi #nejsvetejsi #trojice #uh