Do Staré Boleslavi jako každý rok zavítaly stovky poutníků na Svatováclavskou pouť. Ústředním bodem celé slavnosti byla mše na Mariánském náměstí, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Návštěvníci se zároveň mohli do pěti hodin podívat na ostatky svatého Václava, které tam byly ve středu převezeny z pražské katedrály svatého Víta.
Na náměstí dorazili vedle představitelů církve také prezident Petr Pavel, bývalá hlava státu Václav Klaus, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), další senátoři a poslanci a zástupci armády a velvyslanci. Hosty a poutníky přivítal na začátku poutní mše starosta souměstí Robert Pecha. Duka v úvodu poutníkům připomněl Den české státnosti a blížící se výročí mnichovské dohody, a zdůraznil potřebu jednoty, odpuštění a smíření v kontextu války na Dněpru v Ukrajině.
„Slavíme svatého Václava a tento den v ne úplně radostné situaci, je to určitá výzva, abychom poděkovali, proto je zde i palladium, které ochránilo Prahu v druhé světové válce, ale také abychom si uvědomili, že válka na Dněpru v Ukrajině je výzvou k jednotě, je výzvou k určitému odpuštění a smíření,“ řekl. Připomněl i slova Karla Čapka, která citoval: „Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí...“
Díky příznivému počasí přišlo uctít památku svatého Václava do Boleslavi také množství pěších poutníků. Z Prahy poprvé vyrazil jednadvacetiletý Pavel se skupinou studentů semináře, kteří na zhruba třicetikilometrovou trasu vyšli hodinu po půlnoci. „Snažili jsme se vyhýbat rušným silnicím, cesta sem je pro nás i vlastně taková duchovní příprava na pouť,“ uvedl. Poutníkům nabízelo ráno občerstvení v charitním Domově sv. Václava nedaleko náměstí. Lidé šli pěšky nejčastěji z Prahy a blízkých farností, dorazila například i skupina z Kralup nad Vltavou.
Duchovní program nabídnul řadu doprovodných akcí. V areálu baziliky sv. Václava byl středověký jarmark, odpoledne na Mariánském náměstí vystoupilo několik kapel. Program završil slavnostní ohňostroj v Houštce.
Relikvie světce: Návštěvníci se mohli poklonit relikvii svatého Václava vystavené v kryptě baziliky sv. Václava. Letos jí byla takzvaná herma, speciální renesančně-barokní relikviář ve tvaru hlavy s ostatkem světce. Do Boleslavi dorazila ve středu večer v doprovodu hradní stráže. „V noci ji strážila skupina mladých farníků z farnosti Stodůlky,“ popsal probošt kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi Libor Bulín.
Svatý Václav byl zavražděn v desátém století svými odpůrci, mezi něž patřil i jeho bratr Boleslav I. Za věčného vládce české země byl prohlášen již ve dvanáctém století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV. Za druhé světové války byl zneužit nacisty a komunistický režim Václava vykresloval jako slabocha. Den české státnosti je 28. Z tohoto popisu vychází, že pražský arcibiskup Dominik Duka spolu s ostatními biskupy slouží poutní mši ve Staré Boleslavi.
Promluva dominikánského arcibiskupa a odkaz svatováclavské legislativy
Rok s rokem se sešel a jsme opět zde ve Staré Boleslavi, kde jsme před rokem ukončili oslavy výročí narození svatého knížete Václava spolu s papežem Benediktem XVI. Setkání s mladou generací bylo velkým překvapením, uvedl Duka. Papež hovořil o významu své návštěvy a o duchovní orientaci mladé generace. Bilance uplynulých dvaceti let podle něj ukazuje, že trvalé duchovní a morální hodnoty hrají v životě mladých nezastupitelnou roli.
Věřím, že ideál svatého Václava je stále relevantní pro evropskou identitu. Kříž na přilbě Václava připomíná, že i ve zbroji platí nový styl jednání, úcty a lásky k člověku. Světový vliv svatováclavských legend je třeba číst s porozuměním a nezapomínat na Cyril a Metoděje, kteří přinesli do Evropy kulturní a duchovní dědictví. Úcta k člověku a zahrnutí spravedlnosti do demokracie jsou klíčové pro budoucnost české státnosti.
Domovem pro tuto meditaci zůstává myšlenka, že svatováclavská idea musí být realizována skrze vzdělání a vědu a že důchodová a rodinná politika musí vycházet z morální obnovy. Odkaz svatého Václava má být podle Duky nadále výzvou k odvaze a službě pro dobro společnosti, a nikoli jen symbolickým atributem státní identity.
Otevřenost Evropy a respekt k tradičním hodnotám civilizace Evropa je tématem, které nadále vyzývá k diskusi o tom, jaké poselství český kníže nabízí dnešnímu světu. Potřebujeme sv. Václava jako učitele statečnosti a morálního rámce pro moderní dobu.
Monumentská paměť a národní identita jsou propojeny s historickými postavami i legendami. Vzpomínka na Ludmilu a Bořivoje, stejně jako na kříž jako symbol víry, formuje etické rámce pro dnešní společnost. Vzpomínáme na to, že svatováclavský kult je součástí evropské civilizace, která vznikla z tří tradic - Bible, moudrosti a kultury křesťanských učenců a otců pravověří.
Je důležité tuto tradici udržovat a rozvíjet v kontextu současného světa, který vyžaduje nejen historické vědomí, ale i aktivní zapojení občanů do veřejného života, vzdělávání a obhajoby lidských práv.