Práce reflektuje vrcholně a pozdně středověké diecézní synody slavené olomouckými biskupy anebo jejich zástupci a diecézní zákonodárství úzce spjaté s institutem synody. Knihu tvoří monografická část, k níž jsou připojeny přílohy v podobě katalogů a edice. Monografie obsahuje přehled bádání v tematice středověkých synod a statut s přihlédnutím k regionu středovýchodní Evropy a s důrazem na poslední tři desetiletí, připojen je výklad o legátských a provinciálních statutech jako normách vyšší právní síly.
Koncepce a obsah publikace
K vlastnímu tématu práce se dostáváme v kapitole o synodách olomoucké diecéze, následuje přehled promulgovaných diecézních statut, výklad o dochovaných rukopisech s opisy synodálních statut a jejich užívání, stručný přehled ustanovení a rozbor pramenů statut (citace a odkazy).
Katalogy poskytují přehledný soupis legátských a provinciálních statut platných na území olomoucké diecéze, soupis středověkých synod, statut, rukopisů a inskripcí statut v rukopisech. Publikace je přepracovaným vydáním monografie a edice Synody a statuta olomoucké diecéze období středověku (2003).
Historická kontext a architektura konzistoře
První vydání knihy bylo recenzováno v České republice, Německu, Polsku, Belgii/ Francii, USA, Slovinsku a v Itálii. Vzhledem k neuspokojené poptávce po publikaci nakladatelství přistoupilo k druhému vydání. Byly učiněny změny: přibyla výše zmíněná kapitola o legátských a provinciálních statutech, katalog těchto statut, dále kapitoly o moravských synodách a statutech v angličtině, které jsou nezbytně nutné pro zpřístupnění základních informací zahraniční kanonistické veřejnosti. Zcela nově byl koncipován badatelský přehled. V původním vydání byla odděleně editována synodální statuta a diecézní statuta v užším slova smyslu (tj. statuta evidentně nesynodálního původu nebo statuta bez prokázaného synodálního původu), v nynějším vydání byly obě řady spojeny do jednotné chronologické řady.
Popis architektonické slavnosti konzistoře a jejího dvora
Budova arcibiskupské konzistoře byla postavena na popud biskupa Karla Lichtenštejna a kardinála Bauera r. 1681. Přestavbou v neobarokním stylu prošla v l. 1908-09 (arch. Jaroslav Kovář st.). Ve dvoře zajímavá vozovna kočárů. Dnes v části budovy sídlí Maltézská pomoc o.p.s. Budova byla postavena na popud biskupa Karla Lichtenštejna a kardinála Bauera v r. 1681. Zajímavostí konzistoře je bezpochyby její dvůr, kde byly vozovny pro tehdejší dopravní prostředky - kočáry biskupů a arcibiskupů. Do dnešních dnů se zachovaly tři exempláře kočárů ze 17. a 18. století - jeden je dnes v Arcidiecézním muzeu v Olomouci, zbylé dva v Muzeu kočárů v Čechách pod Kosířem. Dnes v části budovy našlo své sídlo centrum Maltézské pomoci o.p.s. Ivo Rozehnal, 23.9.
Dochované prameny a jejich užití
Ze zmíněných materiálů vyplývá, že dochované rukopisy s opisem synodálních statut hrají klíčovou roli pro porozumění normativní síle a chronologii stipulací. Relativně šíře je popsána interdisciplinární perspektiva zahrnující legátské a provinční statute jako normy vyšší právní síly a jejich vazby na moravské synody a zahraniční edice (např. anglické statuty).
Struktura publikace a ediční přístup
Monografie obsahuje přehled bádání, výklad o legátských a provinciálních statutech, katalogy statut platných na území olomoucké diecéze, soupis středověkých synod, statut, rukopisů a inskripcí statut v rukopisech. Součástí jsou přílohy v podobě katalogů a edice.
- Synody olomoucké diecéze a jejich statut
- Promulgované diecézní statuty
- Dochované rukopisy a jejich opis
- Užívání statut a jejich prameny
- Katalogy legátských a provinciálních statut
- Moravské synody a statut v angličtině
V textu jsou citovány prameny i odkazy a je vytvořen ucelený badatelský přehled pro další studium.
tags: #statuta #olomoucke #konzistore