Přednáška se uskuteční ve středu 14. V médiích nedávno proběhla zpráva o nálezu obrazu Bolestného Krista rudolfínského dvorního malíře Hanse von Aachena v břevnovském klášteře. Obraz prošel důkladným technologickým průzkumem a restaurováním. Historik umění Štěpán Vácha z Ústavu dějin umění AV ČR (ÚDU AV ČR) nalezl v břevnovském klášteře pozoruhodný, dosud opomíjený obraz Bolestný Kristus. Uměleckohistorický a technologický průzkum potvrdil jeho domněnku, že autorem obrazu je Hans von Aachen, dvorní malíř císaře Rudolfa II.
V někdejší jídelně prelatury břevnovského kláštera visí mezi renesančními a barokními malbami obraz Bolestný Kristus, který dosud zůstával stranou odborného zájmu. V roce 2016 Vácha vyslovil domněnku, že by mohlo jít o dílo Hanse von Aachena, dvorního malíře Rudolfa II. Tehdy v rámci svého tehdejšího projektu studoval barokní nástěnné malby a padl mu do oka obraz Krista svlékaného z roucha. Zarazila ho popiska vedle plátna: neznámý český autor z druhé poloviny 17. století.
Bolestný Kristus z břevnovského kláštera prošel v uplynulých dvou letech náročným restaurováním a technologickým průzkumem, které provedl restaurátor Adam Pokorný z Národní galerie v Praze. Odhalené tělo nesoucí známky bičování, přesto stále krásné, jemné rysy v obličeji, výraz tichého utrpení, ale také odevzdanosti, elegantní gesta rukou potvrdilo Aachenovo autorství. „Malíř velice rád používal temnosvit, typické jsou pro něho dlouhé prsty - jako by patřily klavírnímu virtuosovi,“ uvedl Vácha.
Někdy ve spodních vrstvách malby došlo pod ramenem Krista k objevu mužské tváře. „Fyziognomické rysy jako tvar nosu a výrazný spodní ret připouštějí domněnku, že jde o nedokončenou podobiznu císaře Rudolfa II., kterou následně Aachen použil pro nový obraz,“ sdělil Vácha. Přisouzení autorství se opírá i o názor Elišky Fučíkové, mezinárodně uznávané znalkyně rudolfinského malířství.
Obraz byl vrácen na původní místo začátkem prosince 2020. Restaurování byl natočen v produkci AV ČR a časosběrný filmový dokument, jehož uvedení se plánuje letos. S výsledky výzkumu je možno seznámit prostřednictvím výstavy Něžné utrpení podle Hanse von Aachena ve Window Gallery, která je volně přístupná. Window Gallery je otevřena z ulice Husova 4.
„Objevení obrazu tohoto umělce je v odborných kruzích vždy událostí,“ uvedl Vácha. Rozměrnější malba s podobnou tematikou, nalezená v roce 2017 v anglické soukromé sbírce, se prodávala za 1 750 000 eur. Obraz Bolestného Krista si podle vědce u malíře objednal představený břevnovského kláštera, opat Wolfgang Selender, dosazený do funkce v roce 1602 přímo Rudolfem II.
V pražské Národní galerii je podobizna pocházející z nostické sbírky, která náleží do řady portrétů Hanse von Aachena. Portrétovaný byl identifikován jako Joseph Heintz, malíř původem z Basileje. Obraz vznikl v období 1584-1585, kdy spolu oba umělci pobývali v Římě. Hans von Aachen se narodil v Kolíně nad Rýnem, ale v Praze se stal dvorním malířem Rudolfa II.
V Itálii namaloval portrét malíře Gaspara Rema i sochaře Giambologna a portréty Heintze a Sprangera. Na sklonku 16. století se vrátil do Německa a vstoupil do služeb bavorského vévody v Mnichově. Praha mu byla novým domovem, kde maloval plátna s mytologickými náměty, alegorie, portréty a náboženské obrazy.
Ústav dějin umění AV ČR se zaměřuje na výzkum dějin a teorie výtvarného umění a architektury, na uměleckohistorickou topografii a ochranu kulturního dědictví. Mezi jejich projekty patří Dějiny českého výtvarného umění a Umělecké památky Čech, Moravy, Slezska a Prahy.
V úterý 8. února od 17.30 hodin proběhne projekce dokumentárního filmu Hledání Bolestného Krista v broumovském klášteře, která bude doprovázena přednáškou Obrazová sbírka císaře Rudolfa II. a rudolfínské malířství. Dokument zachycuje výzkum probíhající v letech 2018-2020 a jednotlivé fáze restaurování obrazu.
Štěpán Vácha zdůrazňuje, že obraz Krista ukazuje symbolickou spojitost s chlebodárcem, Opata a císařem, a že ve vrchní vrstvě lze sledovat nedokončené prvky, které naznačují, že šlo o portrét Rudolfa II., který byl později použit pro nový obraz. „Opata s císařem pojila těsná vazba, jinak by řeholník stěží mohl zadat zakázku Rudolfovu oblíbenci,“ dodal Vácha.
