Dominantní poloha nad Malostranskou kotlinou dělá ze Strahovského kláštera jeden z nejvýznamnějších církevních areálů Prahy. Jeho počátky jsou úzce spjaty s vládnoucím rodem Přemyslovců a vznik kláštera premonstrátů (kanonie) na hoře Strahov, v latině označené jako Mons Sion, spadá do let 1143-1144 podle rozhodnutí českého knížete a pozdějšího krále Vladislava II. a jeho manželky Gertrudy. Velký podíl na zřízení kláštera měl olomoucký biskup Jindřich Zdík. Samotné počátky strahovské řeholní komunity jsou však o málo starší a lze je spojit s konventem řeholních kanovníků v čele s opatem Blažejem, jenž se usadil zde kolem roku 1140.
Roku 1142 jej na Zdíkův podnět střídají premonstráti z porýnského Steinfeldu, kteří rychle vytvářejí rostoucí konvent v čele s prvním opatem Gezem. Stavební počátky celé kanonie jsou spojeny s dřevěnými provizorními stavbami, které byly v průběhu 2. poloviny 12. století vystřídány zděnými kamennými románskými objekty. V první etapě byla vybudována velká románská bazilika Nanebevzetí P. Marie. Po jejím dokončení byl postupně vystavěn rozsáhlý konvent i samostatné obydlí určené pro panovníka, později pro opata kláštera.
Význam celého areálu s klášterním kostelem postupem času umocňovaly pohřby významných osob uskutečňované v jeho interiéru. Po požáru roku 1258 a ve 14. století byl klášter přestavován v gotickém stylu. Během husitských válek, roku 1420, došlo k jeho vyplenění. K výrazné přestavbě došlo až po delší době v průběhu 17. - 18. století.
Počátky osídlení lokality sahají hlouběji; archeologickým výzkumem bylo zjištěno, že klášter vznikl na místě staršího laického pohřebiště z 9.-10. století. Doklady raně středověkého pohřbívání z doby před vznikem kláštera byly nalezeny po obvodu konventního chrámu, na knihovním dvoře i v prostoru dnešního hospodářského dvora čp. 127. Základní dispozice kláštera je románská. Mezi nejlépe zachované části patří klášterní kvadratura na jižní straně chrámu, která obsahuje autentické interiérové prostory s řadou stavebních detailů. Obdobně kvalitně je dochována i exteriérová západní stěna tohoto křídla, kde je možné sledovat původní patrové členění stavby.
Nejvýznamnější poznámky k architektuře a dějinám kláštera
- Románská bazilika Nanebevzetí P. Marie jako první významná fáze výstavby.
- Konvent a obytné prostory pro panovníka a později pro opata kláštera.
- Gotická přestavba v 14. století a výrazná renesance a baroko v následujících stoletích.
- Archeologické nálezy ukazují kontinuitu osídlení a pohřebišť z období 9.-10. století.
- Dochovaná kvadratura a západní stěna křídla poskytují vhled do původního provozu kláštera.
V průběhu historie klášter sehrál důležitou roli nejen jako duchovní centrum, ale i jako významný bod na mapě pražského kulturního a politického života. Když se díváme na jeho polohu nad Malostranskou kotlinou, je zřejmé, že byl koncipován tak, aby chránil cenný komplex a zároveň sloužil jako symbol moci a duchovnosti v rámci českého království.
Současný obraz kláštera je výsledkem dlouhého vývoje, který odráží proměny architektury, liturgie a funkčního využití prostoru. Jeho bohatá historie, archeologické nálezy a zachované románské detaily nadále lákají badatele i návštěvníky, kteří hledají hlubší spojení s pražskou historií a kulturou.
- Počátky a založení kláštera podle vládnoucí dynastie Přemyslovců a vlivu Zdíka.
- Postupná výstavba románských i gotických částí a pozdější úpravy ve stoletích 16.-18.
- Archeologické důkazy o starším pohřebišti a raném osídlení na místě kláštera.
- Současný význam Strahovského kláštera jako kulturního a duchovního centra Prahy.
tags: #strahovsky #klaster #chadimova #autonehoda