V příštím roce uplyne přesně 250 let od chvíle, kdy bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. Arcidiecéze již zahájila přípravy na oslavy tohoto významného jubilea a nyní spouští tematické webové stránky, které mají sloužit jako průvodce všemi chystanými událostmi.
Historie olomoucké diecéze sahá hluboko do minulosti, avšak jeden z klíčových milníků představuje rok 1777. Tehdy, konkrétně 5. prosince, papež Pius VI. bulou Suprema dispositione povýšil olomoucké biskupství na arcibiskupství. Tento krok zásadně ovlivnil církevní, kulturní i společenský život na celé Moravě.
Oslavy Jubilea a hlavní tematické body webu arci250.cz
„Po celý rok chceme společně děkovat za pevné duchovní kořeny, ze kterých na Hané, Valašsku, Slovácku i jinde dodnes rosteme, za všechny lidi, kteří dnes tvoří živé společenství našich farností, i za nesčetná díla charity, pomoci bližním, pastorace a křesťanské výchovy,“ říká biskupský delegát a koordinátor oslav P. V.
Jako hlavní informační portál jubilea byl spuštěn web www.arci250.cz. Jeho obsah se bude dál doplňovat, už nyní zde ale návštěvníci najdou dvě hlavní stránky. První nabízí přehled sedmi jubilejních kostelů, kde lidé mohou získat plnomocné odpustky. Dále je zde přehled poutních míst - Svatý Hostýn, Velehrad a Svatý Antonínek - a kostelů pozitivně ovlivněných oslavami.
„Druhým důležitým rozcestníkem nového webu je přehled plánovaných diecézních akcí: od zahájení jubilea 5. ledna až po ukončení 5. prosince. Hned 8. ledna nás například čeká Arcidiecézní večer štědrosti, během roku se věřící všech děkanátů postupně vydají na pouť ke sv. Janu Sarkandrovi do Olomouce, připravuje se setkání ministrantů z celé Moravy nebo výsadba stromů a jedním z vrcholů roku bude také 29. května Arcidiecézní pouť vděčnosti na Svatém Antonínku,“ vyjmenovává P.
„Vstupme do oslav s prosbou o vlastní obnovu: s touhou po vnitřním uzdravení nebo obrácení, s touhou po odpuštění nebo nasměrování v budoucnosti.“
Ekonomika církevních aktiv a transformace portfolií
„Zbývá posledních šest let, než vyschne první významný kanál penězovodu,“ uvádí text. „Od roku 2030 erár přestane duchovním přispívat na provoz. Po dalších 12 letech bude odluka definitivní.“
Největší náboženskou institucí, která zároveň získala největší majetek v restituci a směřují k ní čtyři pětiny finančních náhrad, je v Česku církev římskokatolická. Každá z domácích osmi diecézí si určuje svou investiční strategii a směry podnikání sama. Aktuálně největší aktivitu vyvíjejí v oblasti nemovitostí, skupují rezidenční nemovitosti, aby zajistily stabilní výnosy.
Například za opravy kostelů a dalších církevních staveb utratily diecéze celkem přes 1,3 miliardy korun (včetně dotací z fondů Evropské unie). Druhou největší nákladovou položkou byly platy. Podle ekonomky Pražské arcidiecéze Lindy Dolečkové je důležitá jistota budoucnosti a porovnání přístupů k nájemnímu bydlení.
Do nájemního byznysu se pustila většina diecézí v Česku. Arcibiskupství olomoucké má v portfoliu projekty a jednotky spolu s mimopražskými projekty - Kolín a Milovice - a plánuje pronajímat přes 560 bytů na konci příštího roku. Celkové pořizovací náklady se mají pohybovat kolem čtyř miliard korun. Do roku 2030 by portfolio mělo představovat zhruba tisícovku jednotek.
Nájemní bydlení tvoří část výnosů také u dalších diecézí, například v Plzeňském kraji, kde biskupství postupně rozšiřuje svou přítomnost v oblasti nemovitostí. „V současnosti již vlastníme a spravujeme několik bytových domů v Praze,“ potvrzuje Pavel Říha. Některé diecéze zvažují i jiné investiční směry, například Arcibiskupství pražské se poohlíží po sluneční energií využitelné ploše a jednalo s ČEZ.
Olomoucké arcibiskupství provozuje zemědělské firmy - Statek Chropyně, Farmu Bílčice a Farmu Moravský Beroun - a patří k významným producentům vína z 12 hektarů vinic. Arcibiskupství je největším vlastníkem lesů v Česku s 42 tisíci hektary lesních porostů. Tyto lesy tvoří významný zdroj příjmů, zatímco největšími výdaji zůstávají opravy a platy.
Historie Arcibiskupského paláce a architektura rezidence
Více než 500 let je olomoucký Arcibiskupský palác oficiálním sídlem olomouckých biskupů a arcibiskupů. Původní renesanční palác začal na počátku 16. století stavět biskup Stanislav Thurzo. Po Třicetileté válce a ničivém požáru v roce 1661 získal dnešní vzhled paláce nový biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Renovace trvala šest let a byla spojena s významnými funkcemi v diecézi.
V paláci byly reprezentativní sály, hostinské apartmány a hospodářské prostory. V průběhu let se interiéry upravovaly podle plánů architekta Antona Archeho a poslední větší úpravy proběhly po požáru v roce 1904. Z původního vybavení se dochovaly především klasicistní lustry, které prošly restaurací. Reprezentační sály hostily řadu významných osobností, včetně Marie Terezie, papeže Jana Pavla II. a prezidentů. Návštěvy a významné události jsou dodnes součástí bohaté historie paláce.
V meziválečném a poválečném období palác sloužil jako sídlo církevní správy a místem pro slavnosti. Po roce 1989 se arcidiecéze postupně znovu upevnila a obnovila mosty s veřejností. Počínaje rokem 2011 se v reprezentativních sálech konají prohlídky a veřejnost tak může poznávat mimo jiné i míšeňský porcelán, habánskou keramiku a benátské sklo.
Současný kontext a Evropská spolupráce
Česká biskupská konference navazuje na memorandum o spolupráci s Ekumenickou radou církví (ERC) podepsané 4.7.2026 na Velehradě. Memorandum vytváří základ pro společný postup obou institucí při přípravě nového programového období Evropské unie 2028-2034. Církevní organizace usilují o koordinovaný strategický rámec pro zapojení církví do budoucí kohezní politiky.
Koncept Komplexních církevních strategií a investic má umožnit, aby církevní organizace postupovaly koordinovaně, s jasně definovanými prioritami a kvalitně připravenými projekty. Církevní organizace již dnes realizují stovky investičních i neinvestičních projektů v hodnotě miliard korun. K 1. červnu 2026 bylo schváleno 702 projektů s dotací přes 4,6 miliardy Kč, přičemž nejvíce projektů směřuje do vzdělávání a do obnovy kulturních památek a sociálních služeb.
Nově připravovaný koncept má ambici stát se spolehlivým partnerem státu, krajů, měst a obcí při přípravě a realizaci Národního a regionálního partnerského plánu 2028-2034. Plány zahrnují regionální projekty napříč Moravou a Slezskem a vyžadují spolupráci s kraji, městy a místními akčními skupinami. Cílem je sladit projekty s potřebami regionů již během přípravy programů a nikoliv až po vyhlášení dotačních výzev.
Komplexní církevní investice navazují na strategickou část a umožní realizaci různých intervencí, včetně rekonstrukcí objektů pro sociální a zdravotní služby, s návazností na vzdělávací a výzkumné projekty. Důraz je kladen na síťové projekty pro rozvoj komunitního života, využití far a energetické úspory v církevních budovách. Důležité je, že tento rámec není omezující pro jednotlivé projekty, ale má vytvořit dlouhodobý dopad a koordinaci s regionálními partnery.
- Projekty budou projednávány s kraji, městy, obcemi a místními akčními skupinami, aby se zajistila relevanci a udržitelnost.
- Nový programové období začne v roce 2028, ale jeho věcné a finanční nastavení se připravuje již dnes.
- Strategie a investice mají ukázat konkrétní problémy v území a jak přispějí k regionálním, národním a evropským cílům.
tags: #strategie #arcibiskupstvi #olomoucke