Tomášovo evangelium, známé jako nekanonické evangelium a často popisované jako gnostické či apokryfní, je souborem výroků Ježíše, které nejsou uspořádány do tradičního narativního rámce života Ježíše, a jejichž teologická orientace se výrazně rozchází s tehdejší kristovskou ortodoxií.
Charakter a uspořádání textu
Na rozdíl od synoptických evangelií není Thomasovo evangelium strukturováno jako vyprávění o Ježíšově narození, smrti a vzkříšení; výpovědi Ježíše nejsou zahrnuty do koherentního dějového kontextu, nejvíce však jsou výklady odpovědí na dotazy učedníků a jednotlivé výpovědi, které se často opírají o tajné poznání.
Text se přitom tradičně spojuje s apoštolem Tomášem (Israel), ačkoliv samotný autor výslovně uvádí jen „Tomáš“ bez jasného potvrzení apoštolského autorství. V češtině i ve spisovné literatuře se zohledňuje, že evangelium vzniklo pravděpodobně ve 2. až 3. století; jazykově je nejčastěji uváděn řecký původ s možnými syrskými či arabskými variantami, a jeho starší verze bývá označována jako verze A, zatímco verze B je mladší a stručnější.
Vydáním různých rukopisů a překladů vykazuje text značnou variabilitu; některé pasáže obsahují gnostické prvky a motivy, které postrádají jasně definovanou tradici západního křesťanství. Ve starších verzích se objevují prvky, které později bývají spojovány s gnosticismem a doketismem, a tyto rysy vedou k pochybnostem ohledně jeho historické důvěryhodnosti a významu pro kanonickú tradici.
Teologická orientace a problematika spásy
Gnostický kontext, který Tomášovo evangelium naznačuje, je charakterizován představou, že materialní realita je nižší či klamná a spása spočívá v poznání skrytého učení, jež vede duši zpět k duchovní skutečnosti mimo svět hmoty. V kontrastu s ortodoxními představami o vtělení, smrti a vzkříšení Ježíše tento text zdůrazňuje „tajné poznání“ a spíše „poznání Ježíše“ než historickou realitu jeho incarnace či obnovení těla.
V tomto směru Thomasovo evangelium „většinu těchto elementů vynechává“ nebo je přeformuluje jinak; absence a odlišnosti týkající se ukřižování, vzkříšení nebo tělesného vzkříšení byly pro tehdejší církev důležitými kritérii pro kanonickou přijatelnost. Důraz na tajné poznání a dualistické vymezení světa znějí jako významné odchylky od tehdejší orthodoxie.
Apostolský původ a autentičnost učení
Historicky se kanonické listiny v rané církvi vyhledávaly podle několika kritérií: apostolský autor (nebo blízký učedník), shoda s orthodoxním učením a široká přijímání napříč církevními komunitami. Tomášovo evangelium neodpovídá těmto kriteriím: neexistuje důkaz o autorství jednotlivce z řad apoštolů či jejich bezprostředních společníků; datace do poloviny 2. století a silná závislost na starších novozákonních textech dále oslabují jeho kanonickou šanci.
Gnostické tendence a odlišný pohled na stvoření a stvořitele světa vedly k odmítnutí evangelia ze strany raněkřesťanských společenství, a to z důvodu srovnání s ortodoxními texty, které svá svědectví o Božím díle a Kristově díle vyvedly v souladu s učením, jež bylo považováno za jednotné a univerzálně přijímané.
Historický kontext a kanonické posuzování
Podle historických záznamů se Tomášovo evangelium odklonilo od širšího liturgického používání v rámci rané církve a bylo z kanonických seznamů vynecháno. Důraz na apostolský původ a na shodu s ostatními autoritativními texty byl v této souvislosti klíčový; v protikladu k tomu byla kniha vnímána jako neslučitelná s orthodoxním učením.
Mezi důkazy pro vyloučení patří skutečnost, že text nebyl široce uznáván jako autoritativní v církevních komunitách, a že jeho obsah v některých pasážích odporoval tradičním výkladům o spáse, o Božím plánu a o vztahu člověka k Bohu. Důležitou roli hrála i poznámka o tom, že jeho gnostické prvky byly považovány za heretické.
Vztah k dalším apokryfům a k dějinám exegeze
Mezi kontextové paralely patří srovnání s jinými apokryfními a nevyměřenými texty; některé studie a teologické práce upozorňují na ironii některých liberalistických názorů, které považují kanonické evangelia za méně relevantní než Thomasovo evangelium; přesto kanonické texty zůstávají považovány za autentické a historicky důvěryhodné vzhledem k jejich laikům, svědectví apostolů a konzervativnímu posuzování.
Angažovanost některých autorů, kteří k Thomasovu evangeliu přistupují s určitým uznáním, neznamená jeho kanonickou autoritu v očích tradiční církve; text je obyčejně považován za významný zdroj pro studium rané heterodoxie a pro pochopení rozličnosti myšlenkových proudů v raném křesťanství.
Historické poznámky o verzi dětství Ježíše a souvislosti s Tomášovým evangelium dětství
V některých vědeckých pracích se zmiňuje Tomášovo evangelium dětství (Pseudo-Tomášovo evangelium dětství) a uvádí, že se zabývá dětským Ježíšem a jeho vývojem, včetně scének, kdy Ježíš jedná v mládí s překvapivou surovością a neuctivností, což vyvolává diskusi o jeho původu a o tom, jaké postoje vůči Bohu či světu vyjadřuje. Tyto texty bývají interpretovány různě; někteří badatelé je vidí jako svědectví o raných mýtech a mýlech okolí Ježíšova života, jiní jako součást širšího literárního a teologického kontextu.
U staroslověnské verze a dalších překladů se objevují pasáže s gnostickými prvky a způsoby prezentace Ježíšova mládí; mezi výzkumníky se vede debata o skutečném původu a o tom, zda tyto texty reprezentují autentické tradice, nebo byly spíše produktem literárního experimentu a teologických záměrů pozdější doby.
Současná reflexe a závěry
Současné studie v anglosaské a evropské badatelské tradici často zdůrazňují, že tomášovská kapitola o Ježíšově mládí a její gnostické tóny poukazují na tým komplexních textů, které vypovídají o rozmanitosti raného křesťanství.
V konfrontaci s orthodoxií, která klade důraz na Boží zjevování skrze Krista a na historickou realitu vtělení a vzkříšení, Tomášovo evangelium zůstává relevanci pro studium různorodosti tohoto období, a to zejména z hlediska teologických a historických diskuzí o tom, co se tehdy považovalo za kanonické a co bylo odmítáno.
Jak vznikl biblický kánon
Celkově lze říci, že Tomášovo evangelium jde proti hlavním činitelům ortodoxního učení o spáse, a jeho absence v kanonu nebyla jen otázkou stylistiky, ale zásadní teologickou volbou, která vyplývá z rozdílů v chápaní Božího plánu, materiality světa a role Ježíše jako nositele poznání, které podle rané církve nebylo v souladu s oficiálním učením.
V souladu s tradičním pohledem církve tedy Evangelium podle Tomáše nebylo schváleno jako součást Písma; jeho učení se setkalo s odmítnutím zvlášť kvůli (1) nepřímému apoštolskému původu nebo blízkému spojení, (2) teologické odchylce od ortodoxie, zejména v pojetí vztahu moci a poznání, (3) nedostatku širokého liturgického a komunitního přijímání napříč tehdejšími církevními skupinami.
tags: #tomasovo #evangelium #neni #kanonicke #protoze