Arcibiskupský palác v Praze: historie, architektura a umělecká výzdoba

Arcibiskupský palác v těsné blízkosti Pražského hradu je sídlem pražských biskupů a arcibiskupů od šedesátých let 16. století. Palác byl postaven na místě 8 měšťanských domů a v pozdějších dobách byl několikrát přestavován. Dnešní podobu získal ve 2. polovině 18. století, kdy prošel výraznou pozdně barokní přestavbou, získal boční křídla, 3. patro a rokokovou výzdobu průčelí. Srdcem paláce je kaple sv. Jana Křtitele ze 16. století s nástěnnými malbami a štuky. V reprezentačních sálech se nachází unikátní sbírka pařížských gobelínů. Arcibiskupský palác v těsném sousedství Pražského hradu představuje jednu z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy.

Vznikl v šestnáctém století a do dnešního dne prodělal několik přestaveb mimo jiné od J. B. Honosné sídlo pražských arcibiskupů vybudoval v 60. letech 16. století první hohusitský pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice přestavbou renesančního Gryspekovského paláce. Třípatrový palác zaujímá nepravidelnou protáhlou parcelu a tvoří jej čtyři křídla hlavního objektu, která jsou soustředěná kolem dvora.

V letech 1599-1600 byl palác rozšířen a 1676 zbarokizován podle návrhu J. B. Matheye, současná podoba s rokokovou fasádou je dílem J. J. Wircha z let 1764 až 65. O sochařskou výzdobu se postaral I. F. Platzer. Neobyčejná je vnitřní výzdoba paláce - interiér si jako celek zachoval v podstatě pozdně barokní charakter. Vyniká množstvím dřevořezeb a rokokového štuku, překrásnými lustry i dobovým nábytkem, množstvím vzácného skla a porcelánu. Nádherný je také soubor devíti francouzských gobelínů s námětem Nové Indie z let 1753 až 56, obrazy M. V. Halbaxe a P. J. Brandla či fresky od D. Alexia z Květné v Kapli sv. Jana Křtitele.

Honosné sídlo pražských arcibiskupů vybudoval v 60. letech 16. Barokní přestavbu navrhl J. B. Mathey, současnou podobu s rokokovou fasádou vytvořil J. J. Sochařskou výzdobu vytvořil I. F. Platzer, obrazy M. V. Halbaxe a P. J. Brandla, fresky D. Hradčanské nám. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv.

1. 1.31. 1. 1.31. 5. 9.6. 19. 9.28. 25. 9. 6.12. Můžete neomezeně číst iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě. Zachováme vám vše tak, jak jste zvyklí a reklamu přizpůsobíme vašim zájmům. Pokud využijete místo platby udělení souhlasu s reklamou (tj. budou Vám zobrazovány v rámci našich webů iDNES Premium bez reklam.

Každý, kdo vchází hlavní bránou na Pražský hrad, míjí Arcibiskupský palác, který je jedním z klenotů našeho stověžatého hlavního města. Před časem jsme vám v Křesťanském týdeníku malou exkurzi po jeho pokladech nabídli. Nestačili jsme ale projít všechno. Zajímavostí skrývá tato budova mnohem víc. Arcibiskupský palác je rezidencí arcibiskupů je od šedesátých let 16. století. Tehdy původní Gryspekovský dům získal a pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice.

Srdcem paláce je kaple sv. Jana Křtitele. "Je to pro nás takové hmatatelné pojítko s těmi lidmi, kteří byli Bohu blízko, a skrze které se projevoval. Nahlédnout do arcibiskupského paláce můžete jen při mimořádných příležitostech. "Možná řada lidí prostory uvnitř zná, aniž si to uvědomuje. V průčelí paláce můžete spatřit velký znak arcibiskupa Antonína Petra Příchovského z Příchovic s arcibiskupským kloboukem a třemi labutími hlavami.

"Každý arcibiskup má svůj erb, ve kterém má nějakou moudrou větu, většinou vybranou z Bible a potom nějaké své rodové znaky. A pak je tam po stranách střapec, který se dělí. A podle toho na kolik se dělí částí, podle toho se ukazuje, jaké má místo v hierarchii. Kardinál má střapců na té konečné linii pět, což ukazuje, že je kardinál. "

"Máme tu postmoderní výtah. Spojuje první a čtvrté patro a je to novodobá přístavba, která nám usnadňuje život. "

"Mohlo by se zdát, že Arcibiskupský palác je jedna jediná budova. Ve skutečnosti je to komplex řady budov, které na tomto místě stály už od dřívějších dob. Až si tedy uděláte cestu na Hradčanské náměstí, třeba právě do galerie, pozorně si Arcibiskupský palác prohlédněte alespoň zvenčí. "

25. 8. V sobotu 22. srpna 2026 vyvrcholil na Velehradě již XXVI. ročník tradiční Pěší pouti na Velehrad. Poutníci z jedenácti proudů z Čech i Moravy urazili během celého týdne desítky kilometrů, aby v bazilice sv. Církev si připomene 100. 25. 8. V neděli 18. října si církev po celém světě připomene 100. Světový den misií, známý také jako Misijní neděle. Jubilejní ročník nese motto „Jedno v Kristu, spojeni v poslání“. Papež Lev XIV. 25. 8. 25. srpna 1904 složil řeholní sliby v kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů) tehdy osmnáctiletý Metoděj Dominik Trčka. Tento den se stal datem jeho liturgické oslavy. 25. 8. O víkendu 22. a 23. srpna se na Svatém Hostýně uskutečnila tradiční Orelská pouť, jejíž historie sahá až do roku 1930. Letošní ročník byl věnován blahoslaveným Janu Bulovi a Václavu Drbolovi, orelským mučedníkům.

Palác arcibiskupský (Wirchův) je nejznámější rokový palác v Praze. Sídlo biskupů bylo od 10. - 12. století na Pražském hradě u Svatovítské katedrály, na dnešním třetím nádvoří. Od 12. století bylo sídlo přemístěno do rezidence Biskupský dvůr, u Juditina mostu. V r. 1344 bylo biskupství povýšeno na arcibiskupství. Bylo zničeno v r. 1419. Dochovala se věž ve dvoře domu v Mostecké ulici čp. 47. Nové sídlo daroval arcibiskupovi Antonínu Brusovi z Mohelnice, král Ferdinand I.. Tento, dříve Gryspekovský dům, byl původně renesanční, postavený po r. 1560. Pro potřeby arcibiskupa ho přestavěl Ulrich Aostalli. V r. 1599 byl upraven uvnitř a byla zřízena kaple s nástropními malbami a štukaturami českých prelátů, od Alexia z Květné. Dochovalo se i figurální sgrafito na prvním nádvoří.

V druhé polovině 17. století, byl na náklady arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna, barokně upraven Jeanem Baptistou Matheyem (1669 - 1694). Raně barokní, je vstupní balkonový portál s letopočtem 1676. Nynější vzhled paláce, je dílo mladého architekta Jana Josefa Wircha, který spojoval velké, monumentální hmoty s hravým rokokovým dekorem. Respektoval dílo svého předchůdce a tak původní vstupní portál i se střešním altánem vkomponoval do nového pojetí přestavby a tím získal průčelí ve smyslu nového slohu. Tato vznosná fasáda paláce se uplatňuje se siluetou Pražského hradu, v panoramatu města. Autorem plastické výzdoby ve štuku i kameni je sochař František Ignác Platzer.

Vnitřní schodiště ovládá klid, světlé interiéry jsou zdobeny zlatými ornamenty. Sály druhého patra jsou rokově upraveny a zdobí je soubor osmi francouzských nástěnných koberců (Nová Indie), zobrazujících exotické motivy. Byly zhotoveny v Paříži dle Desportesových kartonů v letech 1753 - 1756.

V současné době zde žije a působí Dominik kardinál Duka, který je 36. Vojtěcha. paláce a jeho poslání. ale žáci mohou objevovat určité rozdíly. kapli. Praktické pokyny Arcibiskupský palác se nachází na Hradčanském náměstí, příchod k němu doporučujeme od tramvajové zastávky Brusnice (cca 10 min). nebo z Nerudovy ulice přes Hradčanské náměstí, abyste se vyhnuli přechodu před kontroly do areálu Hradu. Zvoňte u hlavního vchodu na zvonek Recepce, po zaznění signálu vstupte dovnitř a vydejte se vpravo na recepci. Zde se ohlaste a recepční zavolá průvodce.

Souvislost s RVP: 1. stupeň Základní školy:bude doplněno 2. stupeň Základní školy:bude doplněno Střední školy (podle RVP pro gymnázia):bude doplněno Tradice: První biskup pražský se jmenoval Dětmar a druhým byl sv. Vojtěch Slavníkovec. Prohlídky Arcibiskupského paláce jsme zařadili do nabídky Týdnů pro školy již v roce 2017, kdy jí využilo 13 tříd, v roce 2018 pak 10 tříd a letos 3 třídy.

Rezidence a sbírky

Interiéry paláce si zachovaly pozdně barokní charakter se zdobením zlatými ornamenty a rokokovými prvky. Sály druhého patra obsahují osmi francouzských nástěnných koberců z let 1753-1756. Gobelíny s námětem Nové Indie jsou z Paříže a byly zhotoveny dle Desportesových kartonů. Kaple sv. Jana Křtitele a její malby představují jádro sady hodnot a duchovního významu paláce.

architektonické fasády arcibiskupského paláce

Praktické pokyny pro návštěvníky

Arcibiskupský palác se nachází na Hradčanském náměstí, příchod k němu doporučujeme od tramvajové zastávky Brusnice (cca 10 min). Nebo z Nerudovy ulice přes Hradčanské náměstí, abyste se vyhnuli přechodu před kontroly do areálu Hradu. Zvoňte u hlavního vchodu na zvonek Recepce, po zaznění signálu vstupte dovnitř a vydejte se vpravo na recepci. Zde se ohlaste a recepční zavolá průvodce.

Návštěvy areálu bývají možné jen při mimořádných příležitostech, což z paláce dělá významný historický objekt, který si uchovává bohatou sbírku a architektonické bohatství napříč styly.

  • Historie sídla arcibiskupů od 16. století a přestavby
  • Architektonické periody: renesance, baroko, rokoko
  • Umělecké sbírky a nástěnné malby v kapli a sálech
detail kaple sv. Jana Křtitele

tags: #palac #arcibiskupa #pahra