Svatá Kateřina je vesnice, část obce Svatý Mikuláš v okrese Kutná Hora. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Svatého Mikuláše. Jádro obce Svatá Kateřina tvořil kostel Svaté Kateřiny založený sedleckými cisterciáky roku 1307, kolem něhož postupně vyrostla obec zvaná původně Bor svaté Kateřiny. Obec byla součástí sedleckého klášterního panství, ale ještě v 14. století byla zastavena Anně z Hasenburka a v předvečer husitských válek císař Zikmund zastavil Sv. Kateřinu Habartovi z Adlaru. Roku 1436 Zikmund zastavil Kateřinu husitskému knězi Bedřichu ze Strážnice za slib, že nebude bojovat na straně husitů. Později přešla Kateřina s kolínským panstvím do vlastnictví českých králů a v něm zůstala až do roku 1553, kdy bylo propůjčeno Karlovi ze Žerotína. Roku 1569 Koupili Žerotínové Nový Dvůr, se kterým spojili roku 1593 Svatou Kateřinu a další dvory. Tím byl položen počátek novodvorského panství, s nímž sdílela vesnice nadále své osudy až do r. 1848.
V obci neexistoval od pobělohorského období panský dvůr, a proto v obci vyrostlo postupně několik velkých statků. K nejvýznamnějším z nich patřil statek Švejkův. V r. 1869 zde stálo 85 domů s 619 obyvateli. Počet obyvatel mírně stoupal až do první světové války. Poté již začal klesat. Naproti tomu největší stavební rozvoj obce nastal až v první polovině tohoto století. V obci vzniklo roku 1952 JZD, jež v roce 1960 vplynulo do JZD Kačina. Zemědělství však již od 70. let nebylo schopno poskytnout obživu obyvatelům Kateřiny a velká část jich za prací vyjížděla mimo obec a nacházela ji především v průmyslových podnicích v okolních městech. Až do roku 1960 byla Kateřina samostatnou obcí. V tomto roce se stala součástí střediskové obce Mikuláš. Až do sloučení s obcí Svatý Mikuláš po volbách do MNV, které se konaly 12. června 1960, nesla obec název Svatá Kateřina (viz úřední razítka a úřední dokumenty). Stejně tak Svatý Mikuláš byl až do těchto voleb „Svatý“. Úředně bylo rozhodnuto, že sloučené obce (ještě s obcí Rohozec) budou mít společný místní národní výbor se sídlem v Mikuláši. Další úřední listiny a otisky razítek od tohoto data jsou bez výrazu „svatý“. Je to z toho důvodu, že místní národní výbor Mikuláš zanikl až v listopadu 1990 po komunálních volbách do obecních zastupitelstev.
O Mikulášovi slyšely snad všechny děti. Každému se asi před očima hned vybaví postava v dlouhé plášti s bílou bradou, jak 5. prosince večer rozdává dárky. (Svátek má svatý Mikuláš ale až 6. prosince). Postava svatého Mikuláše je opředena mnoha legendami. Historicky doložených dat známe jen velmi málo. Jisté je to, že byl milovaným a uctívaným biskupem v Myře, dnes Demre v Turecku. Ve městě Bari, v Apulii zase uchovávají jeho ostatky v kryptě chrámu sv. Mikuláše. Přesné datum Mikulášova narození neznáme. Víme jen, že se narodil kolem roku 280.
Podle legendy přijal kněžské svěcení od svého strýce biskupa. Když mu zemřeli rodiče, rozdal Mikuláš celé své dědictví chudým. Jednoho dne se Mikuláš vydal na cestu do osmdesát kilometrů vzdálené Myry, kde měl vyřídit nějakou záležitost. Najednou byly kostel plný velikého množství lidí. Obklopili ho, jásali a provolali ho novým biskupem v Myře. Mikuláš tomu zprvu vůbec nerozuměl, ale pak pochopil. Protože se předtím obyvatelé Myry několik měsíců nedokázali domluvit na novém biskupovi, rozhodli se, že první kněz, jenž toho ráno vstoupí do kostela, bude jejich biskupem.
Již v raném křesťanství byl Mikuláš znám svým soucitem k lidem v nouzi: biskup Mikuláš je utěšoval a pomáhal jim. to se však Římanům nelíbilo. Proto jednoho dne nakonec uvrhli do vězení samotného Mikuláše. Biskup snášel všechno mučení tak statečně a trpělivě, že to zapůsobilo na jeho věznitele a zase ho propustili. Mnohé legendy o Mikulášovi vypráví, že s nejvíce staral o lidi, kteří se ocitli v nějaké nouzi.
Jednou zachránil před smrtí tři nevinně odsouzené muže, jiný příběh vypráví o třech měšcích zlata, které Mikuláš potají vhodil do okna, aby pomohl třem dívkám k věnu. Když oblíbený biskup z Myry okolo roku 350 zemřel, všichni ho postrádali a oplakávali. Říkali si, že byl nejlepším biskupem, jakého si mohli přát, a hrob s Myře pokrývali růžemi. Mikulášův kult se rychle šířil do mnoha zemí.
Na Karlštejně a v Čechách se Mikulášovy tradice silně prolínají s legendou i skutečností. V Čechách jsou nejstarší záznamy o mikulášské nadílce ze 14. století. Vzpomínka na svatou Kateřinu Alexandrijskou má pevné místo v latinském (25. listopad) i byzantském (24. listopad) kalendáři. Kateřina Alexandrijská patří k nejvíce uctívaným svatým; podle legend byla vzdělaná princezna, která odmítla pohanské bohy a zemřela mučednickou smrtí. Při jejích mučích usednostech se uvádí s korunkou na hlavě, symbolizující její aristokratský původ a víru.
Svatá Kateřina byla v minulosti velmi uctívaná. Na oslavu svátku svaté Kateřiny si u nás potrpěl Karel IV., který Kateřině nechal na Karlštejně postavit kapli. Svatou Kateřinou oficiálně začíná předadventní čas a bylo to rovněž časté datum svateb. V tento den lidé započínali velký předvánoční úklid a to proto, aby do první adventní neděle bylo vše čisté a uklizené. Pekly se perníčky, aby do štědrého dne krásně chladem zkřehly. Na sv. Kateřinu také končila pastva, na dvorech se začínalo se stříháním ovcí. Pro děvečky a čeledíny byl svátek svaté Kateřiny dnem, kdy dostávali mzdu a mohli měnit dvůr (službu), pokud nebyli vyplaceni již o svatém Martinu.
Podle pověr se na sv. Kateřinu otevírá období, kdy se noc prodlužuje a některé čarodějné síly nabývají na moci. Lidé si malovali stroužek česneku nad dveře jako ochranu. Mezi slovenskými děvčaty panovala pověst o psaní dopisů na svátek Kateřiny. Na Slovensku i v ČR se tradičně konzumovaly jabkance a pirohy z bramborového těsta plněné sladkým tvarohem. Tyto zvyky a masky prošly staletími a jsou spojeny s předvánočními úklidy a zvyky kolem Kateřin. Zdroje: archiv Antonín ViK a kniha Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře, Eva Večerková a exponáty Josef Schikaneder (1855, 1924).
Welcome to Svata Katerina Resort
Klíčové postavy a jejich role v legendách
Kateřina Alexandrijská je jednou z nejuctívanějších žen v raném křesťanství: kdyby byla poprvé zmiňována v Synaxárech, její příběh ukazuje víru, odvahu a důslednost ve víře i vůči římským pronásledovatelům. Byla považována za vzor vzdělané ženy, která dokázala obhájit křesťanství před učenými učenci i císaři. Křesťanská symbolika Kateřiny zahrnuje kolo, knihu, meč, korunu a palmovovou ratolest. Je patronkou mnoha chrámů a univerzit a často bývá zobrazována s korunou na hlavě jako symbol její aristokracie a víry.
Mikuláš z Myry je na druhé straně znám díky své štědrosti: podle legend daroval chudým třem dívkám zlato a zachránil je před nouzí, čímž se zapsal do povědomí jako ochránce chudých. Jeho kult se rozšířil po celé Evropě; v Čechách se jeho nadílka připomíná již ve 14. století a dodnes je součástí lidových tradic. V kostech a chrámech se tak setkáváme s bohatou symbolikou a mýty, které propojují Mikuláše a Kateřinu v jeden kulturní rámec, propojený s předvánočními zvyky a svátky.
Historické změny a vývoj obce v 19. a 20. století
Až do sloučení s obcí Svatý Mikuláš v roce 1960 nesla vesnice název Svatá Kateřina a administrativně byla součástí Mikuláš; tehdy vznikl společný místní národní výbor a postupně docházelo k centralizaci správního uspořádání až k zániku místních orgánů po volbách v roce 1990. Větší část obyvatel nacházela práci mimo obec, zejména v průmyslových podnicích okolních měst, a zemědělství již v 70. letech nebylo schopno zabezpečit obživu. Počátek novodvorského panství a propojení s rodem Žerotínů mělo významný dopad na rozvoj vesnice a její osudy až do roku 1848.
V časech první poloviny 20. století došlo k významnému stavebnímu rozvoji; v roce 1869 bylo 85 domů s 619 obyvateli. Obec se tak rozrůstala i v důsledku rozvoje JZD, která vznikla v roce 1952 a v roce 1960 hospodářsky splynula s JZD Kačina. Změny v zemědělství a hospodářství formovaly i možnosti místních obyvatel, kteří často vyjížděli za prací do okolních měst. Až do roku 1960 byla Kateřina samostatnou obcí; po tomto roce byla sloučena s Mikulášem a v té souvislosti došlo k dalším změnám razítek a oficiálního názvu.
Vizualizace a doplňky
Pro lepší orientaci lze doplnit mapu ukazující polohu vesnice vůči Svatému Mikuláši a okolním obcím, spolu s vyznačením historických statků, včetně Švejkovy usedlosti a klíčových objektů z období průmyslové éry. Pro vizualizaci vztahu mezi Kateřinou a Mikulášem by se hodila infografika s časovou osou změn v názvu obce, osudu panství a hlavních milníků v 14. až 20. století.