Veřejné obřady, okázalé průvody a dočasné dřevěné oblouky byly ve starověkém Římě po vítězství běžné. V době největší moci se však císař rozhodl to změnit a zanechat po sobě trvalý odkaz. Chrámy fungovaly jako místa bohoslužeb a Koloseum sloužilo jako amfiteátr pro hry a podívané. Triumfální oblouky - jako například Konstantinův oblouk - však byly pozoruhodné tím, že patřily k několika málo čistě symbolickým stavbám, které Římané postavili. Tyto památky se svými dekorativními sochami, reliéfy a nápisy poskytují badatelům bohaté historické prameny a jejich vynikající stav dochování jim zajistil čestné místo v kolektivní paměti mnoha generací vědců, cestovatelů a politiků, kteří se zajímají o starověkou Římskou říši.
Počátek z triumfálních průvodů až po císařský patent trvalé výzdoby
Triumfální oblouk původně vyrostl z triumfálního průvodu, který byl nedílnou součástí života v římské republice. Tyto okázalé průvody Římem sloužily generálům a jejich vojákům k veřejnému oslavování vojenských vítězství. Generál, který vyhrál spravedlivou válku, měl nárok na pompu triumphalis placenou senátem. Členové senátu následovaní vozy naplněnými válečnou kořistí vedli průvody městem a končili na Kapitolu. Zajatci se plahočili v řetězech před vítězným generálem, který stál, jak jel na voze. Triumf vyvrcholil hostinou a hrami pro všechny obyvatele, slavnostmi, které mohly trvat i několik dní.
Vítězné průvody vstupovaly do Říma branou v městských hradbách, porta triumphalis. Při průchodu městem vítězný generál oficiálně ztratil své imperium - plnou vojenskou výkonnou moc, která mu byla udělena na začátku války. Překročení tohoto prahu symbolicky ukončilo vojenský konflikt.
Nat Geo Image Collection zoom_in Aureus ražený za Augustovy vlády zobrazuje císaře na vrcholu triumfálního oblouku. V průběhu staletí se porta triumphalis stala ústřední součástí oslav vítězství. Snad proto, aby připomínaly a posilovaly akt průchodu porta triumphalis, byly triumfální oblouky vztyčovány i na jiných místech města. Původní porta triumphalis ani následné oblouky postavené v republikánském období se bohužel nedochovaly, ale existují literární doklady o jejich existenci.
- Podle Livia, římského historika píšícího v době Ježíšova narození, římský generál Scipio Africanus nechal na Kapitolu postavit triumfální oblouk.
- O osm desetiletí později nechal vojevůdce Quintus Fabius Maximus na východním konci Fóra postavit další oblouk na památku svého vítězství nad keltským národem Allobrogů.
V období republiky byla stavba dočasných triumfálních oblouků součástí strategie, která využívala lidových oslav a ceremonií k propagaci významných generálů a politiků ve městě. Tyto oblouky byly pravděpodobně vyrobeny ze dřeva a měly pravděpodobně podobu volně stojícího baldachýnu, který se opíral o čtyři sloupy (tzv. baldachýn). Přestože byly dřevěné oblouky bohatě zdobené, byly na konci slavností odsouzeny ke zničení.
Císařská památka a proměna významu
S příchodem císařství si Augustus ponechal imperium maius neboli „větší moc“ a stal se vůdcem všech genrálů, což znamenalo, že generálové již nemohli stavět triumfální oblouky. To se stalo výsadou vyhrazenou výhradně císařské rodině.
Architektura oblouků se vyvíjela s tím, jak pokračovala císařská éra. Několik málo oblouků ze doby Augusta má strohý design, později se mísily vlivy helénistického, syrského a mezopotámského umění a vznikaly nové, bohatě zdobené verze. Titův oblouk, nejstarší dochovaný oblouk z římského období, byl postaven v roce 81 n. l. na Via Sacra a je považován za nejstarší dochovaný oblouk v Římě.
Mezi vyobrazenými scénami na obloucích najdeme války proti Parthům a Arabům, kořist, vítězné vozy a bitevní scény. Vrchol středového oblouku bývá lemován okřídleným vítězem nesoucím trofej; spodní části zdobí panely zobrazující nešťastné válečné zajatce. Původní výzdoba na oblouku byla bohatá a promyšlená.
Na Foru Romanu se vyniká Septimius Severus, který nechal postavit Obloou Septimia Severa v letech 203-205 n. l. na počest vítězství nad Parthy v Arábii a Asýrii. Oblouk je vysoký téměř 11,3 metru a zdobený postavami okřídlených vítězů a dalšími motivy.
Symbolika a rozšíření po říši
Postupem času triumfální oblouky přestaly vztahovat k triumfálním průvodům generálů a staly se památníky oslavujícími samotného císaře. Zatímco republikánské oblouky byly dřevěné a dočasné, císařské oblouky byly z kamene a opus caementicium a navrženy tak, aby vydržely. Samotný oblouk byl hlubší, s rozměry od 4,5 m do téměř 11,3 m. Dva menší boční oblouky lemující hlavní oblouk zpevňovaly konstruktivně plochu pro reliéfy a nápisy, výzdoba se soustředila v atice a často zobrazovala zbraně a vítěze na voze.
Ve světle císařství vznikly i památníky jinde v říši. Oblouky byly vytvářeny i v severní Africe, v Beneventu a Leptis Magna. Leptis Magna na počest Septimia Severa nechala vystavět čtyřproudý tetrapylon, jehož reliéfy zobrazují procesí a tažení. Také Trajánovy oblouky v různých městech oslavují dopravní a vojenské úspěchy.
Vliv a paralely ve světě
Podobné velkolepé památky si našly místo i mimo Řím. Pařížský Arc de Triomphe, inspirovaný Titovým obloukem, vznikl na počest Napoleona a bitvy u Slavkova. Arc de Triomphe se stal ikonou Paříže a jedním z největších triumfálních oblouků na světě. Význam těchto staveb překračuje hranice měst a státu a stává se symbolem národa a kolektivní paměti. Vítězný oblouk v Paříži byl dokončen v letech 1833-1836 a měří 51 metrů na výšku, 45 metrů na šířku a 22 metrů do hloubky.
Konstantinův oblouk v Římě, postavený v 7. století n. l. na Via Sacra poblíž Kolosea, je součástí bohatého programu císařské výzdoby a slouží jako památka bitvy u Milvijského mostu v roce 312 n. l. Je vysoký 21 m a šířka činí 25,9 m. Na oblouku se nachází mimo jiné osm panelů s vysokými reliéfy a latinský nápis vyvěšený nad centrálním obloukem, věnovaný Konstantinovi.
Speciální prvky a výzdoba
Konstantinův oblouk hodně využíval spolia - materiál převzatý z existujících památek. Mezi těmito díly jsou obrazy dávných zajatců a scény z Trajánovy říše, které posílily dojem moci. Hotový oblouk je souhrou soklů, lišt, podstavců, spandrelů a vlysů, což vytváří bohatou a téměř barokní výzdobu.
Podívejme se na architektonické detaily a rozměry některých významných oblouků: Titův oblouk dosahuje atraktivní rovnováhy a stojí na Via Sacra jako nejstarší dochovaný oblouk v Římě. Titův oblouk byl postaven v roce 81 n. l. a je považován za nejstarší dochovaný oblouk v Římě. Konstantinův oblouk v Římě má tři průchody s atikou nad třemi nižšími mostními poli a výzdobu bohatou reliéfy bitevních scén a triumfálních scén z období Marka Aurelia.
Barcelonská inspirace a místní památky
V Paříži a Barceloně se triumfální oblouky a jejich symbolika promítají do místní kultury a architektury. Barcelonský Vítězný oblouk, často označovaný jako Vítězný oblouk v Montjuïc, je pozoruhodnou ukázkou eklektismu. Nachází se v Ciutadella parku a vynořuje se jako výrazné umělecké dílo oslavující vědu a ekonomický rozvoj země, s bohatou výzdobou a sochařskými díly různých autorů. V Barceloně lze vidět i další architektonické perly jako Casa Calvet, barcelonskou katedrálu sv. Kříže a sv. Eulálie či palác Palau del Lloctinent, a to vše v kontextu města, které bývalo římskou kolonií Barcino a je známé jako „Město muzeí“.
Arc de Triomphe du Carrousel, Arc de Triomphe a Grande Arche tvoří tři triumfální oblouky v Paříži, které jsou v jedné linii dlouhé více než 8 kilometrů. Arc de Triomphe du Carrousel stojí u Louvru a Grande Arche leží v moderní čtvrti La Défense; celá trasa je propojena plánem Haussmannovy éry. Pařížský válečný oblouk se stal symbolem francouzského odhodlání a vojenské historie - pod obloukem leží hrob Neznámého vojína a věčný oheň, který hoří nepřetržitě od roku 1921, připomíná oběti první světové války.
Vítězný oblouk v Paříži symbolizuje nejen vojenské vítězství, ale i sílu národa; do okolí bulváru Champs-Élysées každoročně proudí průvody a výzdoba, která vyzdvihuje národní hrdost. Výhled ze střešní terasy je jedinečný, vyžaduje však 284 schodů a nabízí pohled na město a okolní bulváry. Věřte, že návštěva stojí za to, stejně jako blízké hotely a dopravní dostupnost v okolí.
tags: #triumfalni #oblouk #chram