Pašijová meditace s naturalistickým popisem Kristova utrpení a ukřižování - krvavý pot, bičování, kříž s lotrem. V pondělí 6. července proběhlo u sochy Mistra Jana Husa v Husových sadech ekumenické shromáždění k 605. výročí upálení Mistra Jana Husa.
Vzpomínkového aktu se zúčastnili zástupci církví i starosta Jindřichova Hradce Jan Mlčák a místostarosta Miroslav Kadeřábek. V projevech účastníci vyzdvihli zejména odkaz Mistra Jana Husa. Akce se zúčastnilo přes 50 lidí a zazněla i modlitba Navštiv nás, Kriste žádoucí, kterou napsal sám Mistr Jan Hus.
Datum 6.7. 1415 si asi většina z nás notoricky pamatuje z hodin dějepisu jako den upálení Mistra Jana Husa. Mnohem důležitější než datum, je ale odkaz a myšlenky, které po tomto velikánovi naší historie zůstaly. I 605 let po jeho smrti to jsou myšlenky v mnoha ohledech aktuální. Uvědomil si, že individuální svědomí je důležitější než autorita, kterou nám po celá staletí vnucují různé instituce. Tehdy se jednalo o protest proti církvi, později proti fašistické okupaci a proti komunistickému režimu.
Husův popel byl vysypán do Rýna, aby z něj nic nezůstalo jeho věrným. Paradoxně Husova smrt kazatelovo učení ještě více popularizovala a vyvolala v českých zemích lidové bouře. Odkaz Mistra Jana Husa je živý nejen u nás, ale i v zahraničí. Když dělali před léty v Británii anketu Osobnost tisíciletí, tak jediným Čechem, který se dostal do první stovky, byl Mistr Jan Hus. Věřme, že Husův odkaz bude stále živý nejen dnes, ale i za sto let a to nejenom u nás.
„Říkat pravdu bylo v minulosti často složité a ani v dnešní době se tato vlastnost příliš nenosí. Lidé často ani nestojí o to pravdu slyšet. Říkat pravdu, chovat se podle toho a dokázat ji obhajovat před ostatními je často velmi nesnadné a vyžaduje to velkou dávku osobní statečnosti. Přál bych nám všem, abychom takovou sílu v sobě vždy našli,“ řekl starosta Jindřichova Hradce Jan Mlčák, který spolu s místostarostou města Miroslavem Kadeřábkem položili květiny k soše Mistra Jana Husa.
Mistr Jan Hus, jehož upálení si připomínáme 6. července, proslul nejenom jako kazatel, ale rovněž jako jazykovědec. Hus ve svém díle navrhl pravopisnou reformu. Chtěl psaný jazyk co nejvíce zpřístupnit běžným uživatelům jazyka, tedy lidem, kteří nebyli tolik vzdělaní. Proto zrušil těžkopádné spřežky a zavedl rozlišovací znaménka: začal psát nad písmena tečky a čárky.
Příležitosti: Pašijová meditace s naturalistickým popisem Kristova utrpení - krvavý pot, bičování, kříž s lotrem. Navštiv nás, Kriste žádoucí - modlitba, kterou složil Mistr Jan Hus, má svůj význam i dnes jako výzva k odvaze a svědomí. V kontextu historie připomínají akce nejen odkaz Husova učení, ale i snahu o následování pravdy a naděje budoucnosti.
V horizontu následujících čtyř desítek dní se neobjevují výrazně topové termíny. Neznamená to, že by písně nebyly vhodné, jen v blízké době se neobjevují mezi nejvyššími doporučeními. Z tohoto důvodu lze vzkaz o odhodlání a víře doplnit i o historické momenty spojené s Husovým odkazem a jeho významem pro českou kulturu a identitu.