VALDICE, 5. března (VS ČR) - Arcibiskup pražský a primas český Mons. Jan Graubner, v doprovodu svého vedoucího sekretariátu a ceremoniáře Vojtěcha Mátla, přijel ve středu 28. února sloužit mši odsouzeným do nejstarší české věznice. Při prohlídce věznice arcibiskupa zaujala bohatě zásobená knihovna, která je hojně využívaná. Od místních kaplanů Pavla Zvolánka a Zbyňka Pavienského obdržel arcibiskup komiksovou publikaci Průvodce lepšími časy, která je určena vězňům, kteří opouštějí vězení, jako praktická pomůcka, jak začít znovu a lépe. Arcibiskupa upoutala svým netradičním zpracováním.
Čtyři desítky odsouzených, kteří ve vězení objevili nebo prohloubili svoji víru v Boha, měli jedinečnou možnost zúčastnit se mše a navíc od arcibiskupa dostali na památku kapesní vydání Nového zákona s jeho podpisem, případně podpis s věnováním do jejich osobní Bible. V kázání během bohoslužby v kapli povzbudil odsouzené nekonečnou Boží láskou, promluvil o důležité důvěře Bohu a naději v každodenním životě i za zdmi kartuziánského kláštera.
U pamětní desky pátera Josefa Toufara, kterého v 50. letech připomíná tato kapitola českých dějin, Graubner vyjádřil solidaritu s oběťmi totalitního režimu. Narodil se 29. srpna 1948 v Brně a vyrůstal ve Strážnici. Kněžské svěcení přijal po teologickém studiu a seminární formaci v Olomouci dne 23. června 1973. Následně působil v pastoraci olomoucké arcidiecéze (Zlín, Valašské Klobouky, Vizovice, Provodov, Horní Lhota).
V roce 1990 byl jmenován pomocným biskupem olomouckým. Biskupské svěcení přijal 7. dubna 1990 v Olomouci z rukou arcibiskupa Františka Vaňáka, spolusvětiteli byli biskupové Karel Otčenášek a Vojtěch Cikrle. Po smrti arcibiskupa Vaňáka se v roce 1992 stal jeho nástupcem na stolci sv. Metoděje a pokračoval v jeho snahách obnovit moravskou církev. Inicioval vznik Tříkrálové sbírky, stál u obnovy a zřízení mnoha církevních škol, mj. i Vyšší odborné školy Caritas.
V letech 2000-2010 byl předsedou České biskupské konference a tento úřad vykonává podruhé od roku 2020. Dne 13. května 2022 jej papež František jmenoval arcibiskupem pražským a primasem českým, intronizován byl v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha dne 2. července 2022. Když dosáhl věku 75 let, podal rezignaci do rukou papeže, která byla přijata o dva a půl roku později, dne 2. února 2026, a po intronizaci nového pražského arcibiskupa Mons. Stanislava Přibyla dne 25..
V další etapě jeho života se Graubner zapojil do rytířských a jezuitických tradic. Dne 7. května 2014 se stal rytířem komturem s hvězdou (velkodůstojníkem) Řádu Božího hrobu a o den později jej řádový velmistr jmenoval velkopřevorem České magistrální delegace. Dne 14. března 2019 obdržel při pouti do Svaté země mušli poutníka a dne 10. října 2022 jej řádový velmistr povýšil do hodnosti rytíře velkého kříže Řádu Božího hrobu; diplom, insignie a dopis kardinála velmistra mu byly předány na řádovém setkání v Olomouci.
Vzhledem k jeho dětství a dospívání v Strážnici a k tehdejší atmosféře v Československu, Graubner popsal svou cestu k řeholnímu povolání. Graubner vyrostl v spolupůsobení s komunitou věřících a jeho rodina zažila i znárodnění a pokusy režimu omezit náboženské svobody. Jan Graubner se narodil v Brně, dětství a dospívání prožil ve Strážnici, kde se také nacházela firma jeho prarodičů. Po znárodnění v roce 1948 rodina čelila tlakům vystěhování a chudobě, ale zůstávala věrná kostelu a víře, a to i v časech normalizace.
Kam dosáhla jeho kariéra, svědčí i poznámka, že v 60. letech byl mezi studenty tehdy problematické období; Graubner si uvědomoval rizika spojená s studiem teologie a jeho odhodlání pokračovat se stálo pevně. V období normalizace čelil vyšetřování ze strany Státní bezpečnosti, ale zůstal věrný své duchovní cestě. Během studií a kněžského života vznikla síť ilegálních setkání a materiály pro výuku náboženství, které šířili kněží a farníci ve skrytých podmínkách.
Ve Velké změně po sametové revoluci Graubner pokračoval ve vedení církevních struktur, podporoval obnovu a rozvoj škol a charitativních aktivit, a v roce 2022 byl oficiálně jmenován arcibiskupem pražským a primasem českým. Jeho příběh ilustruje postoje a výzvy české katolické církve v posledních desetiletích, stejně jako odkaz odvahy a víry věřících v obtížných dobách.
Klíčové momenty života Jana Graubnera
- 1990 - jmenován pomocným biskupem olomouckým
- 1992 - jmenován Olomouckým arcibiskupem a metropolitou moravským
- 2000-2010 - předseda České biskupské konference
- 2022 - jmenován arcibiskupem pražským a primasem českým
- 2014 - rytíř komtur Řádu Božího hrobu
- 2019 - povýšení na rytíře velkého kříže Řádu Božího hrobu
V regionálních vzorcích života je patrná silná vazba na rodný kraj Strážnice a na jihočeské a moravské tradiční hodnoty, které formovaly jeho přístup k službě církvi a lidem. Jeho kariéra ukazuje dovednost překlenout období umrtvení ducha za komunismu a následně vést církev prostřednictvím dialogu a sociálního zapojení.
